Americký prezident Donald Trump oznámil další vysoká cla na širokou škálu zboží dováženého do Spojených států. Patří mezi ně i 100% clo na léky od firem, které je nevyrábějí ve Spojených státech. Cla podle Trumpa začnou platit 1. října.
Prezident Trump cla na léky a další zboží oznámil ve čtvrtek [25.9.] večer na své sociální síti Truth Social. A to docela jednoznačným způsobem.
„Od 1. října 2025 zavedeme 100% clo na veškeré značkové nebo patentované farmaceutické produkty, s výjimkou případů, kdy farmaceutická společnost STAVÍ svůj výrobní závod v Americe,“ napsal Trump.
Zároveň definoval, co znamená jím zvýrazněné slovo „STAVÍ“.
„STAVÍ“ bude definováno jako „zahájení výstavby“ a/nebo „ve výstavbě“. Pokud tedy výstavba začala, na tyto farmaceutické produkty nebude uvaleno žádné clo,“ vyjasnil.
Americký prezident už nespecifikoval, zda se budou nové tarify přičítat ke clům již uvaleným na jednotlivé země. Ani zda z nich budou vyňaty ty země či bloky, s nimiž Spojené státy uzavřely obchodní dohody, jako jsou například Japonsko nebo Evropská unie.
Na dovoz léčiv do USA bude 15% clo, dovoz do EU bude bez cla
Vzhledem k tomu, že tyto dohody obsahují ustanovení, která omezují výši cel na konkrétní výrobky, jako jsou léčiva či automobily nebo polovodiče, je pravděpodobné, že pro tyto země se nezvýší cla nad dohodnuté sazby, uvedla agentura Reuters.
Cla míří na evropské farma firmy
Akcie farmaceutických firem v reakci na prohlášení, a hlavně na asijských trzích, prudce oslabily. Analytici proto upozornili, že cla na léky se týkají pouze značkových přípravků. Na asijské výrobce by tak neměla mít významný dopad, protože ti se specializují na generické léky. To znamená kopie přípravků, kterým už vypršela patentová ochrana. Nejvíce značkových léků do USA vyváží Evropa a Švýcarsko, menší množství Japonsko.
Podle databáze OSN U.N. Comtrade loni pocházelo 60 procent dovozu farmaceutických výrobků do USA z Evropské unie, druhé bylo Švýcarsko s podílem devět procent. Mnoho globálních výrobců léčiv už oznámilo investiční plány v řádu miliard dolarů, aby zmírnili dopady hrozících cel. Jsou mezi nimi AstraZeneca, Roche, Eli Lilly, Johnson & Johnson, Novartis nebo Sanofi.
Po Roche, Novartisu, Mercku posílí výrobu v USA i AstraZeneca
Agentura Reuters uvedla, že Donald Trump cla využívá k vyjednání nových obchodních dohod, k získávání ústupků a k vyvíjení politického tlaku na jiné země. Doplnila, že Trumpova administrativa bagatelizuje dopady na spotřebitelské ceny a propaguje cla jako významný zdroj příjmů.
Na straně druhé, americký ministr financí Scott Bessent v červenci řekl, že Washington by mohl do konce letošního roku na clech vybrat 300 miliard USD [cca 6,2 bilionu Kč].
Cla se do inflace v USA zatím příliš nepromítají
Skutečnost je, že inkaso z cel pomáhá americkému státnímu rozpočtu. Jeho schodek například v srpnu meziročně klesl o 35 miliard dolarů [cca 727 mld. Kč] na 345 miliard dolarů [cca 7,2 bilionu Kč].
U cel na dovoz léčiv do USA jasno není. I 15% cla ale vyvolají změny
Podle amerického ministerstva financí se celkové rozpočtové příjmy v srpnu meziročně zvýšily o 38 miliard [cca 790 mld. Kč] na 344 miliard dolarů [cca 7,1 bilionu Kč]. Rozpočtové příjmy z cel v srpnu meziročně stouply na rekordních 29,5 miliardy dolarů [cca 613 mld. Kč]. To ze sedmi miliard dolarů [cca 145 mld. Kč] loni.
Dále je fakt, že Trumpova cla se prozatím do inflace v USA promítají jen mírně. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v USA v srpnu zrychlilo na 2,9 procenta z červencových 2,7 procenta. Inflaci v USA tlačí nahoru hlavně služby. Uvedlo to americké ministerstvo práce.
V nedávném článku na ekonomickém serveru FinTag to potvrdil ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Ten v něm uvedl, že vliv zavedených dovozních cel do americké inflace sice postupně proniká, prozatím ovšem v omezeném rozsahu.
–ČTK/RED–
