Za chudé se v Česku loni považovalo 14,2 procenta lidí. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU je v ČR podíl osob, které se vnímají jako chudí, 12. nejnižší z celé sedmadvacítky. Nejméně se chudými cítí v ČR stejně jako v celé EU senioři.
Zatímco v zemích EU se v roce 2024 za chudé označilo 17,4 procenta lidí, v Česku to bylo 14,2 procenta osob. Česko tak v subjektivním vnímání chudoby skončilo daleko za Řeckem, kde se za chudé označilo 66,8 procenta lidí, Bulharskem, kde to bylo 37,4 procenta nebo i za sousedním Slovenskem s 28,7 procenta lidí. Údaje vyplývají z analýzy společnosti XTB a dat zpracovaných statistickým úřadem Evropské unie [EU] Eurostatem.
„Při pohledu na srovnání vnímané chudoby v kategoriích podle věku, dosaženého vzdělání či statusu na trhu práce, je zřejmé, že ČR patří mezi země s nejmenšími rozdíly,“ uvedl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
Lidí ohrožených chudobou loni žilo v Česku 9,5 procenta. To je nejméně v unii. Průměr EU je 16,2 procenta. Také v podílu lidí pod hranicí chudoby v jednotlivých zemích EU je podle analýzy ČR s 11,3 procenta zemí na nejnižší příčce.
Příjmové nerovnosti v Česku nejsou nijak výrazné
Z údajů statistického úřadu a analýzy je podle Peterky zřejmé, že častěji se za chudé považují lidé s nižším vzděláním. Z pohledu věku pak vykazují nejmenší podíl subjektivně vnímané chudoby senioři, tedy lidé starší 65 let. A to jak v České republice, tak v EU.
„ČR je stále velmi rovnostářská. Giniho koeficient, který představuje číselné vyjádření příjmové nerovnosti v populaci, je v Česku stabilně nejnižší nebo jedním z nejnižších v EU,“ komentuje Peterka.
Podíl chudých je tak podle něj při subjektivním, ale i objektivním hodnocení v Česku stále relativně velmi nízký.
„Při změně metodiky, aby se nezaměřovala na typicky silné oblasti ČR, by zřejmě byly o něco horší výsledky. Přesto bychom ale nepatřili mezi chudé země a chudé lidi v evropském, natož ve světovém srovnání,“ tvrdí dále hlavní ekonom XTB.
Nejvíce se za chudé v EU označují lidé mladší 18 let
Zajímavé je pak zjištění, že jako chudí se vnímají v zemích EU z pohledu věku nejvíce lidé mladší 18 let, kterých se takto označilo 20,6 procenta. Naopak jak už bylo zmíněno, nejmenší podíl je v tomto hodnocení u seniorů ve věku nad 65 let. Zprůměrované hodnoty často ale zkreslují skutečnost. Obrázek o tom, jak se lidé napříč generacemi z hlediska majetku a finančního zázemí vnímají, může být i docela jiný.
Majetkové rozdíly mezi lidmi se prohlubují. Nejvíc je to vidět v Africe
Navíc zatímco téměř 15 procent seniorů ve věku nad 65 let, kteří se vnímají jako chudí, mají jen omezený prostor pro změnu své životní situace, tak nejmladší skupina obyvatel EU má před sebou celý ekonomicky aktivní život. A tedy významně větší šanci na dosažení změny a finančního zajištění.
Čím vyšší vzdělání, tím méně chudoby
Vedle věku je pro vnímání chudoby zásadní také úroveň dosaženého vzdělání. Pouze 8,5 procenta obyvatel EU s vysokým dosaženým vzděláním se považuje za chudé. Na druhé straně se za chudé považuje 27 procent osob s nejnižší úrovní vzdělání. Vzdělanější a kvalifikovanější lidé obecně snáze naleznou uplatnění a dosáhnou vyšších příjmů.
Třetina lidí v Ostravě žije takzvaně z ruky do úst. Neví, jak zaplatí nájem
Data ale i ukázala rostoucí sociální nerovnost. Lidé s vysokým dosaženým vzděláním často pocházejí z „stabilnějších poměrů“. Domácnosti mají finance na podporu potomků při získávání vysokoškolského vzdělání. Patří sem přípravné kurzy a stáže v cizině. Zároveň jim zajišťují třeba i síť kontaktů pro nastartování byznysu nebo nalezení vhodného pracovního místa. Naopak pro nízkopříjmové domácnosti je relativně náročnější finančně podpořit své děti v době nákladných studií. I na to upozornil hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
–ČTK/RED–
