Lidé si chytrými brýlemi natáčejí své okolí a videa umísťují na sociální sítě. Nezisková organizace HateAid u německé Ústředny pro boj s internetovou kriminalitou [ZIT] už kvůli tomu podala trestní oznámení.
Obtěžování lidí chytrými brýlemi už se dnes řeší jak ve Spojených státech, tak v Evropě. Jedna z reportáží amerického webu The Verge popisuje zkušenost zaměstnance obchodu Target Toru Hinkle, který měl v srpnu nepříjemnou zkušenost se dvěma zákazníky. Ti jej opakovaně žádali o kontrolu ceny zboží, ačkoliv jim již několikrát odpověděl. Po chvíli si bezradný pracovník všiml blikajícího světla na obrubě jejich brýlí Ray-Ban Meta. A rychle pochopil, že jde o žert natáčený pro sociální sítě. Následně muži obtěžovali i přivolanou vedoucí prodejny, kterou záměrně oslovovali jako muže.
Celý incident skončil příjezdem policie, která muže z prodejny vykázala. Nicméně video z obchodu pořízené těmito brýlemi umístili muži na sociální sítě. Na Instagramu mělo téměř 400 tisíc zhlédnutí a na TikToku přes 150 tisíc zhlédnutí. Instagram účet s videem po dotazech The Verge nakonec smazal.
Vědci testují americký stetoskop s AI. A hovoří o skvělých výsledcích
Podobných incidentů kvůli používání chytrých brýlí bez vědomí těch, jež jsou natáčeni, přibývá. Zmíněný server dále popisuje například zkušenost pokladní v turisticky vytížené atrakci v Seattlu, která denně přijde do kontaktu až s dvěma tisíci lidmi. Serveru pracovnice řekla, že se v poslední době setkává i s deseti nositeli chytrých brýlí za hodinu. Nejvíce ji znepokojují situace, kdy nad ní stojí vysoký muž a natáčí ji brýlemi způsobem, který v ní vyvolává obavu, že jí kamera brýlí míří shora do výstřihu. U telefonu by podobné chování dokázala snadno rozpoznat a zarazit. U chytrých brýlí to ale nejde.
Chytré brýle si žádají chytré uživatele
Zaměstnankyně obchodu Sprouts v okolí Atlanty v rozhovoru se serverem zase popsala, jak zjistila, že její nadřízený nosí do práce chytré brýle Meta. Zaměstnanci přitom na prodejní ploše nesmí nosit sluchátka kvůli bezpečnosti při práci s technikou a ani u sebe nesmí mít telefon. Obchod obecně zakazuje jakékoliv fotografování a natáčení uvnitř prodejny.
Jeho pracovnice se obávala, že vedoucí mohl brýle nosit i na místech, kde zaměstnanci očekávají soukromí. Například na toaletě nebo v zázemí. Měla navíc dojem, že kontrolka signalizující nahrávání na jeho brýlích vypadala uměle zakrytá. To byl i důvod podání stížnost na personální oddělení. Její zaměstnavatel však na žádost reagoval překvapivě. A ženě dal ultimátum. Ta buďto přistoupí na současné podmínky, nebo odejde z firmy. A tak žena nakonec podala výpověď.
Značkové chytré brýle se pořídí už za 7-8 tisíc korun
Právě kvůli tajnému pořizování nahrávek chytrými brýlemi vedlo německou neziskovou organizaci HateAid k podání trestního oznámení u německé Ústředny pro boj s internetovou kriminalitou [ZIT]. Podnět k trestnímu stíhání kromě těchto dvou společností podala HateAid také proti prodejcům brýlí Oakley, Fielmann, Apollo-Optik, Mister Spex a Mediamarkt.
Německá agentura pro regulaci sítí [BNetzA], která má pravomoc podobná zařízení zakazovat, podle informací německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung [FAZ] brýle prozatím nezakázala. A ani se k tomu nechystá.
Počínající nádor slinivky brzy zachytí AI a zvýší naději na přežití
HateAid v oznámení tvrdí, že výrobci a prodejci brýlí porušují německý zákon o ochraně osobních údajů v telekomunikacích a digitálních službách. Podle paragrafu osm tohoto zákona je zakázáno vyrábět, prodávat či dovážet zařízení, která svým vzhledem předstírají jiný účel a mohou nepozorovaně nahrávat hovor nebo obraz dalšího člověka. Za porušení hrozí až dva roky vězení nebo peněžitý trest. ZIT na dotaz deníku potvrdila, že oznámení eviduje a zahájila předběžné šetření, zda existuje důvodné podezření z trestného činu.
Podle BNetzA je nicméně rozhodující, zda nezúčastněná třetí osoba dokáže rozpoznat, že ji uživatel brýlí nahrává. Podle mluvčího úřadu je v současnosti výklad takový, že držení, dovoz a prodej brýlí nejsou zakázané, pokud je nahrávací funkce jasně rozpoznatelná. Například díky světelné signalizaci. BNetzA uvedla, že dosud prověřované modely Ray-Ban Meta AI Glasses nesplňují podmínky pro jejich zákaz podle zmíněného zákona.
Lidé běžně obcházejí bezpečnostní prvky
Chytré brýle společnosti Meta vyráběné ve spolupráci se značkou Ray-Ban umožňují mimo jiné poslech hudby, telefonování a pořizování fotografií či videí. Firma jich za poslední roky prodala miliony kusů po celém světě. A dneska si je lidé zakoupí na kterémkoli e-shopu s elektronikou za méně než 10 tisíc korun.
Spolu s rozšiřováním používání chytrých brýlí ale přibývá kritiky této technologie. Především kvůli tomu, že s nimi lidé tajně natáčejí své okolí.
Komentář: AI je dneska všude, ale jako první s ní přišli pražští Židé
Uživatelé brýlí argumentují, že nahrávání signalizuje malá kontrolka umístěná na obrubě brýlí. Ta se ale dá snadno zakrýt nebo poškodit, tvrdí na druhou stranu odpůrci brýlí.
Samotná Meta se kritice brání tím, že do brýlí před jejich uvedením na trh zabudovala prvky na ochranu soukromí. A pracuje na tom, aby brýle přestaly nahrávat, pokud detekují poškození či zakrytí kontrolky. Firma uvádí, že blokuje na svých sociálních sítích hashtagy spojené s obtěžujícím obsahem a odstraňuje videa porušující pravidla proti šikaně.
Nicméně podle mediálních zpráv Meta již nyní vyvíjí další generaci brýlí, které by měly nahrávat prakticky nepřetržitě. Zmíněná kontrolka by se rozsvítila jen při ukládání záběrů.
–ČTK/RED–
