Vyšší vojenské výdaje lidé podporují, neomezí-li zdravotní a sociální služby

0
12
vojenske_vydaje
Do pozemního boje vstupují i pozemní bezosádkové platformy a další moderní technologie. Při některých úkolech nahradí i situace, kdy docházelo k nasazení vojáků a ohrožení jejich životů. Moderní technologie si ale žádají velké investice a vyšší vojenské výdaje. S tím většina lidí i souhlasí, pokud to ale neomezí zdravotní a sociální služby. / Foto: Armáda ČR

Pro návrat povinné vojenské služby se vyslovuje 63 % Čechů. Zvyšování výdajů armády podporuje 54 % lidí. To ale za podmínky, že to neomezí zdravotní a sociální služby. V opačném případě s růstem armádních výdajů souhlasí 42 % lidí.

reklama

Na postoje lidí v Česku k armádním výdajům, zajištění vojenské bezpečnosti nebo i znovu zavedení povinné vojenské základní služby ukazují výsledky průzkumu Globsec Trends 2026. Ten se uskutečnil ve 14 zemích Evropy a Severní Ameriky.

„V zemích bez branné povinnosti by se k ní vrátilo 64 % respondentů. Přesto si pouze polovina lidí je jistá, že by Evropa dokázala zajistit svou vlastní bezpečnost bez silné podpory USA,“ shrnují výsledky průzkumu jeho autoři.

A pouze třetina respondentů se domnívá, že jejich vlastní země je připravena na vážnou krizi, nebo dokonce válku. Osobně se na závažnou krizi nebo bezpečnostní mimořádnou událost cítí připraveno 36 procent českých respondentů, ukázal průzkum. Ochotu bránit svou zemi v případě napadení pak vyjádřilo 55 procent dotázaných Čechů.

Podpora povinné vojenské služby je tak v Česku vyšší než podíl lidí, kteří deklarují ochotu svou zemi bránit. Na podobný rozdíl průzkum ukázal také v Německu, na Slovensku nebo ve Francii.

Pozemky FN Vinohrady už se převádí pod obranu kvůli nové nemocnici

Povinná základní vojenská služba v Česku skončila 31. prosince 2004. Od ledna 2005 je česká armáda pouze profesionální. Nicméně zákon ukládá povinnost přispět k obraně země každému muži, ale i ženě ve věku 18 až 60 let. K naplnění zákona dochází při vyhlášení válečného stavu nebo při vážném ohrožení země.

Zvyšování vojenských výdajů a zdravotní a sociální služby

Zatímco pro obnovení povinné vojenské služby se vyslovuje přes 60 procent českých respondentů, tak jen necelá čtvrtina [24 %] Čechů považuje zemi za dobře připravenou na závažnou bezpečností krizi nebo válku. V mezinárodním srovnání patří Česko k zemím s nižší důvěrou v připravenost státu. Na Slovensku ji vyjádřilo 19 procent respondentů, v Bulharsku 20 procent a v Maďarsku 22 procent.

Vysokou důvěru ve vojenské a obranné schopnosti států mají lidé ve Spojených státech, kde považuje zemi za připravenou 64 procent dotázaných. Například na Ukrajině je to nyní 55 procent dotázaných.

Nová státní nemocnice v Praze má mít nanejvýš 1 300 lůžek

Podpora posilování obrany se v Česku projevuje také v postoji k vojenským výdajům. Jejich zvýšení podporuje 54 procent českých respondentů. Pokud by však navýšení vyžadovalo omezení výdajů například na zdravotnictví či sociální zabezpečení, souhlasilo by s takovým krokem 42 procent lidí. Obecně pak české armádě důvěřuje 70 procent dotázaných.

Členství v NATO snižuje riziko útoku, míní většina

Vedle posilování vlastní obrany Češi podporují také rozvoj evropských vojenských schopností. Jejich budování v rámci Evropské unie souběžně se Severoatlantickou aliancí [NATO] podporuje 79 procent respondentů. Vznik jednotné evropské armády by uvítalo 61 procent. V hypotetickém referendu by pro setrvání Česka v NATO hlasovalo 77 procent dotázaných. Dvě třetiny se zároveň domnívají, že členství v NATO snižuje pravděpodobnost zahraničního útoku.

Postoje k budoucímu zajištění evropské bezpečnosti však ukazují i na určitou skepsi mezi obyvateli. Větší zapojení Spojených států do evropské bezpečnosti podporuje pouze 27 procent českých respondentů. Což patří k nejnižším podílům mezi sledovanými zeměmi. Zároveň jen 45 procent Čechů věří v to, že by dokázaly evropské státy zajistit svou bezpečnost bez silné americké podpory.

Rusko i Ukrajina nakupují protézy ve velkém. Hlavně v Německu

Průzkum se zaměřil také na vnímání bezpečnostních hrozeb. Rusko považuje za hrozbu pro bezpečnost své země v průměru 68 procent respondentů napříč sledovanými státy. V Česku vnímá Rusko jako bezpečnostní hrozbu 67 procent dotázaných. Čínu pak označilo za bezpečnostní hrozbu 45 procent Čechů a Írán 53 procent.

Mezi sledovanými zeměmi střední a východní Evropy vnímá Čínu i Írán jako bezpečnostní hrozbu větší podíl obyvatel pouze na Ukrajině. Autoři průzkumu dávají vyšší míru obav z Číny do souvislosti s dlouhodobým upozorňováním českých úřadů na čínské kybernetické útoky a vlivové operace.

–ČTK/RED–

Pozn. red.: Průzkum provedla společnost HarrisX od 11. do 19. května 2026 prostřednictvím internetových panelů. V Česku se jej zúčastnilo 1010 respondentů.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here