Chronická obstrukční plicní nemoc [CHOPN] u nás netrápí pouze kuřáky a populaci nad 50 let. Odborníci varují i před stále častějším výskytem CHOPN u osob mladších 40 let. Nemoc přitom významně ohrožuje ženy a předčasně narozené děti. I proto se v Česku chystá screening plic pro vybrané skupiny osob.

„Plíce nemocného trpícího chronickou obstrukční plicní nemocí jsou tmavé až černé, zaprášené, plné hlenu a poškozené tím, co nemocný člověk vdechuje,“ popisuje vzhled plic s CHOPN přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS Vladimír Koblížek.

Upozorňuje, že nemoc nepřichází ze dne na den, ale vyvíjí se v průběhu několika desítek let. Proto je důležité dbát na prevenci a při potížích s dýcháním, častém pokašlávání a dušnosti navštívit lékaře.

„V pozdní fázi totiž už CHOPN není k léčení,“ doplňuje.

Chronická obstrukční plicní nemoc před sto lety téměř neexistovala. Za narůstajícím počtem nemocných stojí dnešní životní styl a kvalita životního prostředí. Významnou součástí prevence před respiračními chorobami je tak podle odborníků pobyt na čerstvém vzduchu, absence uzenin v jídelníčku, pravidelný pohyb, zdravá strava, žádné cigarety a vybalancovaná imunita. To znamená být i v přirozeném kontaktu s přírodou.

CHOPN ohrožuje ženy a předčasně narozené děti

Chronická obstrukční plicní nemoc ohrožuje více ženy než muže. Důvod je, že ženské plíce jsou velmi křehké a k plicním nemocem proto náchylnější. Podle odborníků platí i to, že u žen, které kouří a zároveň jedí uzeniny, se pravděpodobnost výskytu CHOPN extrémně zvyšuje.

Ženy mají také trochu jinou mechaniku dýchání. Jsou menší, mají trošku nižší vitální kapacitu. Při kouření vdechují trošku jinak ten kouř než muži. Je tam spousta jiných faktorů. Zdá se, že i ta reakce u ženy je o něco rychlejší a rapidnější na dýchané škodliviny,“ vysvětluje Vladimír Koblížek.

I z toho důvodu by podle něj ženy neměly vůbec kouřit.

Ve vysokém riziku jsou ale i předčasně narozené osoby. Důvod je, že jejich plíce se nestačily řádně vyvinout. Jiný problém pak je to, že v České republice se přibližně každý dvanáctý novorozenec narodí předčasně.

„U nich hrozí vznik CHOPN dokonce už v pubertě,“ upozorňuje Vladimír Koblížek.

Dodává, že předčasně narozené osoby mají až 40% riziko rozvoje dlouhodobého postižení respiračního systému.

CHOPN trápí cca 300 000 lidí

Podle odborníků se u nás s CHOPN léčí zhruba 300 000 lidí. A podle odhadů dalších 300 000 lidí o své nemoci zatím neví. Potýkají se s chronickým kašlem, únavou, zadýchávají se, ale k lékaři nejdou.

„Pro ně pořádáme každoročně veřejná měření v obchodních centrech, organizujeme den otevřených ambulancí u plicních lékařů po celé republice a podporujeme screeningové akce. Zkrátka vyhlašujeme boj na všech frontách,“ vysvětluje Stanislav Kos předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem [ČOPN].

Dodává, že CHOPN je i nejčastější příčinou transplantace plic, kterou ročně lékaři provedou u zhruba 43 pacientů s plicní nemocí. Z toho ve 36 % případů z nich právě kvůli CHOPN. Jsou tu ale i další související problémy.

Špatné používání inhalátorů

Průzkum Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, na kterém spolupracovala královéhradecká plicní klinika se 14 největšími plicními centry v republice a i s farmaceuty, prokázal, že zhruba polovina pacientů léčicích se s CHOPN nepoužívá správně inhalátory.

„Správně léky inhaluje pouhých 40 procent pacientů ze 700 sledovaných. U 60 procent tak léky nemají šanci působit. My pak zbytečně předepisujeme stále dražší preparáty,“ říká Vladimír Koblížek.

Jeho tým přitom rozdělil použití práškových a aerosolových inhalátorů na pět základních kroků. Největší slabiny objevil v okamžiku, kdy má pacient co možná nejvíce vydechnout předtím, než inhaluje lék, což velmi často nedělá.

„Zejména pro starší ročníky je správné užívání inhalátoru složité a mnohdy připomíná gymnastické cvičení. Instrukce, které dostali před delší dobou, se jim slévají,“ říká Vladimír Koblížek.

Když pomine užívání léků, tak problém je i v tom, že například aerosolový inhalátor mnoho seniorů používá stejně jako třeba práškový. Což je úplně špatně.

Novinka v léčbě je spolupracující kuřák

Kuřáci v minulosti neměli hrazenou léčbu CHOPN. A to i přesto, že v konečném důsledku byly náklady prokazatelně násobně vyšší než při léčbě v procesu kouření. Nově už bude moci i tato skupina nemocných využívat moderní a účinnější léčbu. Ovšem za podmínky, že kouření postupně omezí. Plicní lékaři pacienta uvedou jako spolupracujícího kuřáka. V praxi se tato novinka dotkne zhruba 45 000 z celkem 300 000 pacientů, kteří se s CHOPN léčí.

„Všichni pacienti, kteří absolvovali intervenci proti kouření tabákových výrobků a pro odvykání kouření, užívají léky dle pokynů lékaře a snižují počet vykouřených cigaret, se nově zařazují do kolonky spolupracující kuřák a otevírají se jim dveře k moderní léčbě,“ vysvětluje předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková.

Podle ní většina z nich nedokáže ze dne na den přestat kouřit. Závislost na nikotinu lze podle jejích slov přirovnat k závislosti na heroinu.

„Včasná léčba spolupracujícího kuřáka je levnější. A když vidíme, že se pacient snaží, proč bychom jej měli nechat se dusit?“ dodává.

S nedostatkem vzduchu bojuje pacient s CHOPN každý den a podle plicních expertů mu moderní léky umožní nabrat dech a bojovat jak s nemocí, tak se závislostí.

„Kromě toho nebudou tak často, nebo dokonce vůbec muset do nemocnice. A to s výrazným zhoršením příznaků. To znamená, že pak podstupují dražší léčbu včetně například pobytu na jednotkách intenzivní péče,“ vysvětluje Vašáková.

Jako příklad uvádí pacienty s diabetem II. typu, kteří také dostávají léky, i když kouří nebo nedodržují dietu, podobně lidé s infarktem. Proto nevidí důvod, proč by lidé s CHOPN, kteří se navíc snaží, měli být výjimkou.

Novinka: Celoplošný screening plic

Novinka je, že plicní lékaři ve spolupráci s praktickými lékaři, odborníky z Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] a pacienty v současné době pracují na pilotním screeningu plic.

Už v první fázi je jasné, že téměř třetina lidí, kteří dosud prošli kontrolou, má CHOPN a dalších 28 procent jiné postižení plic,“ vysvětluje Vladimír Koblížek.

Screening na CHOPN je pilotním projektem. V něm je vybráno zhruba 30 pneumologů, kteří spolupracují se čtyřmi až pěti praktickými lékaři. A ti jsou zaúkolovaní, aby ve své kartotéce hledali všechny pacienty, kteří splní riziková kritéria [kuřák, předčasně narozená osoba, dýchací obtíže, věková hranice a další].

Cílem pilotního projektu je zavést v Česku funkční celoplošný screening plic a definovat pro něj rizikovou skupinu osob. Projekt pomůže přesně stanovit, od kolika vykouřených cigaret má screening plic význam a pro jakou část populace bude určen. Konečná úprava a výsledky by měly být jasné do dvou let.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here