I ortopedům zvlášť při operacích velkých kloubů pomáhají roboti a umělá inteligence. Díky nim uloží operatéři náhradní kloub s vyšší přesností, čímž se sníží rizika komplikací i se prodlouží jeho životnost. A jsou tu i další trendy.
Budoucnost ortopedie spatřují lékaři ve využívání moderních terapií, kloubních náhrad z lepších materiálů nebo biologické léčbě poškozené chrupavky. A stejně jako v jiných medicínských oborech i v ortopedii udává směr robotizace a umělá inteligence.
„V současné době ji do jisté míry aplikujeme v rozvíjející se robotické operativě,“ uvedl tento týden na tiskové konferenci ke 100. výročí založení Československé ortopedické společnosti, dnes České společnosti pro ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí, její místopředseda Vojtěch Havlas.
Problém v dostupnosti nových technologií je podle něj hlavně ve financích. Kromě povolení nákupu moderního přístroje je podle Havlase nutné vyjednat i úhradu samotných výkonů ze zdravotního pojištění. To včetně zdravotního materiálu. U něj se můžou náklady u jedné operace vyšplhat až na 30 tisíc korun.
Robotizace: Polovinu pacientů operují lékaři miniinvazivně
I v ortopedii se podle Vojtěcha Havlase stále více prosazuje individualizovaná péče, při níž lékařský tým nastavuje léčebnou terapii každému jednomu pacientovi i s ohledem na jeho zdravotní kondici.
S endoprotézou lékařům v Nemocnici Vršovice nově pomůže robot
V posledních letech podle Havlase vzrostl počet endoskopických výkonů, které jsou pro pacienty šetrnější ve srovnání s chirurgickým řezem. A i v endoskopii pomáhají ortopedům roboti. Díky nim k „opravě“ kloubu postačí často i jen velmi malý otvor.
„Polovinu pacientů dokážeme uspokojit miniinvazivním zákrokem,“ uvedl pro představu.
Díky robotizaci, miniinvazivní operativě a stále novějším metodám se zkracuje doba hospitalizace pacienta i se snižují rizika pooperačních komplikací. Což znamená nemalé úspory pro veřejné zdravotnictví, dodávají specialisté na léčbu poruch pohybového ústrojí.
Česká ortopedie slaví 100 let
K příležitosti 100. výročí založení odborné ortopedické společnosti její zástupci připomněli, že ve svých začátcích, zejména v období 2. světové války, se ortopedie věnovala hlavně dětem s vrozenými vadami kyčlí. V 60. letech vznikly v tehdejším Československu první kloubní náhrady, po změně politického režimu se česká ortopedie rychle přiblížila západním rozvinutým zemím.
„Česká ortopedie je v současné době na velmi vysoké úrovni, co se týká světového srovnání, a v podstatě není nic ve světě, co bychom u nás také nedělali,“ uvedl emeritní přednosta ortopedické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze Jan Bartoníček.
61letému Rudolfovi lékaři vyměnili kyčelní klouby naráz. Cítí se fantasticky
V současné době vidí lékaři mezery hlavně v elektronizaci zdravotnictví. Při řešení akutních úrazů by jim velmi pomohlo, aby viděli základní údaje o pacientech. Což by se mohlo už příští rok změnit díky zavedení takzvaného emergentního záznamu jako jednoho z nástrojů eHealth, s nímž počítá novela o elektronizaci zdravotnictví. V něm by oprávnění lékaři viděli to, jaké léky pacient užívá, jeho krevní skupinu, údaje o alergiích a výsledky vyšetření.
Nástroje eHealth mají být v Česku hotové do poloviny roku 2025
Obecně je podle nich zájem mediků o obor dostatečný. Což už ale neplatí pro nelékařský zdravotní personál, kdy podle nich chybí na odděleních specializované zdravotní sestry, třeba instrumentářky. Na některých pracovištích přivádí chybějící zdravotnický personál až k uzavření oddělení.
Dnes podle dat odborné společnosti funguje v Česku 64 primariátů ortopedie, devět plnohodnotných klinik navázaných na lékařské fakulty a dvě navázané na vysoké školy nelékařského typu.
Čekací doby na výměnu kolene a kyčle
K často diskutovanému problému ortopedie, kterým jsou čekací doby na výměnu kolenního a kyčelního kloubu, lékaři říkají, že se pohybují od měsíce až po více než dva roky. V čekací době se podle nich odráží samotná diagnóza pacienta, akutnost výměny a také to, v jaké části republiky pacient žije. A platí, že přednost dostávají pacienti s akutní potřebou výměny kloubu.
„Pohybuje se od jednoho měsíce, u těch superakutních, až po dva roky a víc. Nedokážeme říct střední hodnotu, záleží region od regionu, diagnóza od diagnózy,“ uvedl předseda odborné společnosti Jiří Gallo s tím, že kapacita systému je především věcí organizace českého zdravotnictví.
Když nemají peníze, čekají Češi na kloubní náhradu i tři roky
Zdravotní pojišťovny mají podle nařízení vlády zajistit dostupnost výměny kyčelního nebo kolenního kloubu pro pacienta nejpozději do roka.
„Víme o nařízení vlády, ale někde to prostě nejde,“ dodal.
Výhodu české ortopedie vidí v tom, že vysoký standard je díky solidárnímu zdravotnímu pojištění dostupný všem pacientům. Tedy nejen těm platícím, jako je tomu například ve Velké Británii a USA.
–ČTK/VRN–
