Šest let po sobě roste ve světě počet lidí, kteří umírají hlady. Jen loni přibylo hladovějících lidí skoro o 14 milionů na 300 milionů. Důvody jsou zřejmé. Jsou to válečné a občanské konflikty, ekonomické potíže a méně podpory chudým zemím.
Na rychlý růst chudoby a nedostatku i jen základních potravin ve světě upozorňuje ve své čerstvé analýze Global Report on Food Crises [GRFC]. Akutní nedostatek jídla ve světě podle ní roste alarmujícím tempem. Důvodem jsou eskalující konflikty a škrty v humanitární pomoci a klimatické a ekonomické potíže, které jen v loňském roce do dlouhodobého nedostatku potravin uvrhly dalších 13,7 milionu osob. Počet hladovějících lidí roste už šest let po sobě, uvádí zpráva. Číslo představuje téměř čtvrtinu [22,6 %] populace třiapadesáti zemí, na které se analytici zaměřili.
„Akutní nedostatek potravin prohlubují sílící konflikty, rostoucí geopolitické napětí, globální ekonomická nejistota a rozsáhlé škrty v pomoci,“ vyjmenovávají důvody rychlého nárůstu lidí, kteří nemají co jíst a mnohdy ani pít, analytici.
Počet lidí, kteří se potýkají s dlouhotrvajícím nedostatkem jídla podle klasifikace OSN, se loni více než zdvojnásobil. Více než 95 procent z nich žije v Pásmu Gazy a Súdánu. Další nikoli nevýznamný počet hladovějících lidí žije na Haiti, v Mali a Jižním Súdánu.
Hladovějících lidí ve světě loni přibylo o 14 milionů
V Súdánu vyhlásila organizace hladomor kvůli zhoršující se občanské válce. A uvedla, že akutním nedostatkem potravin v zemi trpí více než 24 milionů lidí. Dostupnost základních potravin a pitné vody se zhoršuje také v Gaze. Zdravotníci loni uvedli, že co se týče potravin, polovina tamních obyvatel spadne do nejhorší kategorie osob trpících hladem.
„Po uzavření všech přechodů do Pásma Gazy na začátku března a po zhroucení dvouměsíčního příměří byl přístup k potravinám značně omezen,“ píše se dále ve zprávě.
OSN: V Pásmu Gazy se situace kvůli trvající blokádě dál zhoršuje
Tento týden v pondělí OSN uvedla, že v důsledku pokračující izraelské blokády humanitární pomoci je v Gaze kriticky ohroženo hladomorem asi 2,1 milionu Palestinců. Situace je pro tamní obyvatele nejhorší od října předloňského roku. Tehdy se v místě rozpoutala válka.
„Civilisté se skutečně nacházejí v pasti ve stále více rozdrobených a nezabezpečených enklávách. Kde dostupnost základního zboží pro přežití klesá každým dnem,“ uvádí OSN.
Izraelské úřady uvedly, že zvýšené dodávky v době příměří, které trvalo od druhé poloviny ledna do začátku března, lidem umožnily vytvořit dostatečné zásoby. A dále tvrdí, že humanitární zásoby zadržuje Hamás.
Ve válce a ozbrojených konfliktech žije nejvíc dětí v historii
Podle analytické zprávy GRFC potravinová nejistota, jež je z části způsobená občanskými a válečnými konflikty, se zhoršuje v 19 zemích. To například v Barmě, Nigérii a Kongu.
Celé situaci podle analytiků nepřidávají ani změny počasí, klimatu, kdy především v afrických regionech se ještě zhoršují období sucha. To hlavně v některých částech Etiopie, Keni a Somálska, ale i v Afghánistánu a Pákistánu.
USA omezily zahraniční pomoc, žádají její revizi
Menších objemů zdravotní a potravinové pomoci se letos a v dalším roce zřejmě dostane do rozvojových regionů i v důsledku ukončení programu USAID Spojených států. Vládní agenturou USA financovanou pomoc do zahraničí zastavil letos v březnu americký prezident Donald Trump kvůli podezření na její zneužívání v zahraničí organizacemi, jejichž politika je v rozporu s politikou Spojených států.
Podle Organizace spojených národů loni financovaly USA 40 procent veškeré zahraniční humanitární pomoci. Mezi země, které dostávají největší objemy americké pomoci, patří Konžská demokratická republika, Ukrajina, Afghánistán nebo Etiopie.
WHO začala šetřit. USA jí totiž již brzy přestanou posílat peníze
Omezení podpor USA se ale dotkne i lidí v Súdánu, Jemenu a Haiti. I děti a dospělí v těchto zemích často přežívají bez jídla a pitné vody a jsou v ohrožení smrti kvůli těžké podvýživě.
Další významný škrt v humanitární pomoci přineslo nařízení Donalda Trumpa o vystoupení USA ze Světové zdravotnické organizace [WHO], které podepsal v den uvedení do Bílého domu letos v lednu. Vedení WHO tento týden představilo úsporná opatření. Mezi ně patří 25procentní úspory na mzdových nákladech, zrušení některých regionálních zastoupení a zúžení vrcholového managementu sídlícího ve Švýcarsku v Ženevě. USA přispívaly WHO na její programy a provoz zhruba jedenadvaceti procenty jejího rozpočtu.
–ČTK/VRN–
