Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči. Prestižní ocenění získali za objevy v imunologii, které se týkají periferní tolerance.
Laureáty letošní Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství dnes 6. října ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut.
Oceněným vědcům se podařilo identifikovat a popsat regulační T-lymfocyty, bílé krvinky. To jsou buňky, které brání imunitnímu systému v napadání vlastního těla. Díky jejich výzkumu vznikl nový obor věnující se výzkumu periferní tolerance.
„Jejich objevy položily základy nového oboru výzkumu a podnítily vývoj nových léčebných metod. Například pro rakovinu a autoimunitní onemocnění,“ uvedl Karolínský institut.
Imunitní systém tělu pomáhá detekovat bakterie, viry a další škodlivé struktury a bojovat proti nim. Využívá buněk označovaných jako T-lymfocyty, které potenciálně škodlivé činitele pomáhají rozpoznat. Před objevy oceněných vědců se věřilo, že buňky, které neplní svou funkci správně a mohou vyvolat autoimunitní onemocnění, se eliminují v brzlíku na základě procesu zvaného centrální tolerance. Dnes ocenění vědci ale předložili důkazy, že tomu tak není. Odhalili další způsob, jak tělo udržuje svůj imunitní systém pod kontrolou.
Nobelovu cenu za lékařství získali Američané a Japonec
Japonský vědec Sakaguči už v roce 1995 popsal dosud neznámý typ T-lymfocytů, dnes označovaných jako regulační. O několik let později, v roce 2001, pak jeho američtí kolegové Brunkowová a Ramsdell objevili mutaci v genu, který nazvali Foxp3. Jeho přítomnost v těle vede ke vzniku ojedinělého autoimunitního onemocnění. O dva roky později Sakaguči tyto objevy propojil a ukázal, že tento gen řídí vývoj regulačních T-lymfocytů, které vyhledávají a omezují přehnaně reagující buňky.
Čtyřiašedesátiletá Brunkowová působí v Ústavu systémové biologie [Institute for Systems Biology] v Seattlu, stejně starý Ramsdell pracuje jako poradce společnosti Sonoma Biotherapeutics v San Francisku, kterou spoluzaložil. Čtyřiasedmdesátiletý Sakaguči je profesorem na Ósacké univerzitě.
Po oznámení letošních laureátů Thomas Perlmann z Karolínského institutu uvedl, že se mu podařilo o vítězství informovat pouze Sakagučiho.
„Řekl, že je to pro něj obrovská čest a ta zpráva ho velmi potěšila,“ uvedl Perlmann podle agentury Reuters.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Ambros a Ruvkun
Vedle prestiže, kterou Nobelova cena oceněným přináší, si laureáti rozdělí finanční odměnu 11 milionů švédských korun [cca 24,2 milionu Kč]. V roce 2024 cenu získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev microRNA. To jsou velmi malé molekuly ribonukleové kyseliny [RNA], které ovlivňují regulaci genů.
Následují ceny za fyziku, chemii, za mír a ekonomii
Nobelova cena za fyziologii a lékařství patří k těm, které mají často více než jednoho laureáta. Do dneška udělil švédský Karolínský institut celkem 115 cen, z toho ve 40 ročnících ji dostal pouze jeden člověk. Ve 39 případech byli laureáti tři, to je nejvyšší počet.
Letošní Nobelovy ceny začala komise institutu udělovat dneškem. Následně v úterý a ve středu oznámí ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek [9.10.] Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír. Tu několikrát zmínil americký prezident Donald Trump v souvislosti s tím, že se mu podařilo ukončit sedm válek ve světě.
Trump v OSN zkritizoval přístup EU k migraci. Chraňte své země, vyzval
Vyhlašování Nobelových cen skončí v pondělí 13. října oznámením ceny za ekonomii.
Ocenění nese jméno švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela [1833-1896]. Ten ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě.
Nobelovy ceny předají členové komise laureátům při slavnostním ceremoniálu 10. prosince. Tedy v den výročí Nobelova úmrtí za účasti norské a švédské královské rodiny.
–ČTK/RED–
