Aktualizovanou Národní strategii elektronického zdravotnictví na roky 2025 až 2035 dnes [8.10.] na svém jednání schválila vláda. Jejím cílem je do deseti let elektronicky propojit poskytovatele péče, pacienty, pojišťovny a další instituce.
Blíže úpravy v dokumentu představí ministerstvo zdravotnictví zřejmě příští týden ve středu 15. října na tiskové konferenci. Schválení strategie na následujících deset let vládou dnes po jejím jednání potvrdil premiér Petr Fiala [ODS].
„Výsledkem strategie je mít v roce 2035 dostupné digitální zdravotnictví, nabízející ještě kvalitnější péči, a hlavně dlouhodobou udržitelnost veřejného zdravotnictví,“ uvedl.
Aktualizovanou strategii považuje za zásadní i kvůli tomu, aby zdravotnictví fungovalo efektivně, bezpečně a uživatelsky přívětivě. Systém by měl fungovat tak, aby se dal propojit s databázemi všech zemí Evropské unie. V této souvislosti strategie zmiňuje zavedení jednotného strukturovaného formátu dokumentace.
Sdílení zdravotních dat napříč zeměmi EU
Propojení zdravotnických systémů napříč EU je součástí plánu na vytvoření jedné zdravotní unie fungující právě na základě sdílení zdravotních dat díky vytvoření takzvaného European Health Data Space [EHDS]. O jeho zavedení do praxe hovoří unijní politici několik let, nicméně zatím k tomu nedošlo.
Thomas Brookland z European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations [EFPIA] už v roce 2023 v rozhovoru pro Zdravé Zprávy uvedl, že nejde o snadný krok. Už kvůli tomu, že EHDS je, jak zdůraznil, velice obsáhlý a ambiciózní projekt. Proto ho nelze do praxe zavést ze dne na den nebo spíše z roku na rok.
„Důležité je, že politici v Evropě mají jasnou vizi, čeho chtějí dosáhnout. Jedná se ale o velice obsáhlou agendu. Máme tu 27 zemí s rozdílnými zdravotními systémy a právním prostředím. To znamená, že než se EHDS zavede do praxe, vezme to ještě hodně času,“ uvedl už tehdy Thomas Brookland.
Zároveň odhadl, že plně fungujícího EHDS se dočká EU za 15 až 20 let. A i to podle něj bude znamenat úspěch.
Elektronizace zdravotnictví do roku 2035
Národní strategie elektronizace zdravotnictví na roky 2025 až 2035 navazuje na dokument z roku 2016. Jeho některé úpravy jsou ale překonané, především díky technologickému pokroku, vysvětlil předseda vlády.
„Proto teď schvalujeme novou, jejímž cílem je vybudovat moderní, propojený a důvěryhodný národní zdravotnický systém, který propojí poskytovatele zdravotních služeb, zdravotnické pracovníky, pacienty, zdravotní pojišťovny a státní instituce,“ řekl.
Součástí strategie jsou mimo přípravu tuzemské datové základny na její propojení s jinými unijními zeměmi i změny, které mají snížit finanční a personální náročnost ve zdravotnictví.
Digitalizace zdravotnictví ukáže tu pravdu online, říká Petr Foltýn
Ve směru k občanům má být jejím základem Národní portál elektronického zdravotnictví a mobilní aplikace EZKarta. Její součástí mají být například výzvy k absolvování preventivní prohlídky u praktika nebo preventivního populačního screeningu.
„Díky automatizaci rutinních činností, sjednoceným formátům dokumentace a bezpečné výměně dat mezi poskytovateli péče, státem a zdravotními pojišťovnami se zrychluje tok informací a snižuje zbytečná zátěž,“ uvádí dokument.
Stát chce nově například více sledovat stomatologickou péči včetně její dostupnosti a cen, které si za ni lidé platí nad rámec veřejného pojištění. Od ledna 2026 se počítá s elektronickými žádankami na vyšetření a online objednáváním na vyšetření.
Chystanou novinkou je virtuální zdravotní asistent. Ten pojištěncům poskytne podporu při orientaci v systému a zprostředkuje ověřené zdroje informací.
„Poskytuje základní poradenství na základě předem schválených scénářů týkajících se příznaků, onemocnění, léků a doporučení, jak dále postupovat,“ píše se dále v dokumentu s tím, že taková funkce ale nenahradí lékařskou péči.
Digitální zdravotní deník umožní pacientům vést si záznamy o zdravotním stavu, příznacích, léčbě nebo životním stylu. Zaznamenávat by mohl i domácí měření nebo užívané volně prodejné léky. Případně si připravit poznámky a dotazy před návštěvou lékaře.
Podrobněji chce díky elektronizace resort sledovat také dostupnost péče a její náklady. Ve stomatologii materiál počítá s vytvořením databáze všech zákroků, hrazených z pojištění i samotnými pacienty.
„Pacienti tak získají jasné a srozumitelné informace o dostupné péči. Včetně orientačních cen u zákroků, které nejsou plně hrazeny zdravotní pojišťovnou,“ píše se v materiálu.
Počítá se také se zavedením telestomatologie jako možnosti pro konzultace, prevence nebo sledování pacientů po zákrocích bez nutnost navštívit ordinaci.
–ČTK/VRN–
