Za zpožděné platby výživného si lidé v Česku od ledna 2026 připlatí. Za neplacení výživného 4 000 korun měsíčně po dobu 6 měsíců je teď úrok 798 korun. Ale nově by měl být 6 300 korun.
V prvním půlroce prodlení vzroste úrok na 2,5 promile dlužné částky za den.Po šesti měsících neplacení výživného se zvýšený úrok z prodlení z dlužné částky vrátí na současnou sazbu. Ta odpovídá výši repo sazby stanové Českou národní bankou [ČNB] pro dané období ročně a je zvýšená o osm procentních bodů.
V praxi to znamená, že například při měsíčním výživném 4 000 Kč zaplatí neplatič alimentů nyní, to je při běžné sazbě, při čtyřměsíčním prodlení alimentů na jedno dítě úrok 380 Kč. Za půlroční zpoždění vyjde při této výši výživného úrok na 798 Kč, za roční prodlení pak na 2 964 Kč.
Od nového roku činí úrok při výživném 4 000 Kč měsíčně při čtyřměsíčním prodlení 3 000 Kč. Při půlročním zpoždění 6 300 Kč a při ročním pak 17 898 Kč.
U dvou dětí běžné úroky činí při čtyřměsíčním prodlení 760 Kč, při půlročním 1 596 Kč a při ročním 5 928 Kč. Ve zvýšené sazbě to nově bude při čtyřech měsících prodlení 6 000 Kč, při šesti 12 600 Kč. A při dvanáctiměsíčním zpoždění pak činí úrok 35 769 Kč.
Neplatiči výživného si za prodlení připlatí i tisíce korun
Vyšší sazbu úroku z prodlení z dlužného výživného schválila nařízením ve středu [19.11.] na svém jednání vláda v demisi.
„Po dlouhých debatách se přistoupilo k tomu, abychom výrazně zvýšili motivaci těch, kteří mají platit výživné. A to tím způsobem, že byla upravena speciální sazba úroků na neplacené výživné 2,5 promile denně po dobu prvních šesti měsíců,“ uvedl po jednání vlády ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Předpis nařízení připravilo Ministerstvo spravedlnosti ČR. Nová právní úprava začne platit od 1. ledna 2026 a navazuje na schválenou novelu občanského zákoníku.
Ze střídavé péče o dítě už není cesta zpátky, upozorňuje matka
Hlavní změnou ve výpočtu úroku z prodlení z dlužné částky na výživném je zvýšení jeho sazby, a to na 2,5 promile dlužné částky za den. Po uplynutí půlroční doby začne platit běžná sazba. Ta podle nařízení odpovídá výši repo sazby stanové ČNB pro dané období ročně a která je zvýšená o osm procentních bodů. Podle podkladů k nařízení letos k 1. červenci činila repo sazba 3,5 procenta. U prodlení, které vzniklo po začátku druhého pololetí, tak úrok dosahuje 11,5 procenta ročně.
Náhradní výživné jako záchranná síť pro děti neplatičů
Průměrná měsíční výše náhradního výživného je nyní podle MPSV asi 1 900 Kč. Náhradní výživné v současnosti pobírá přibližně 10 tisíc dětí měsíčně. V roce 2022 vyplatily úřady práce na náhradním výživném 159,3 milionu korun, v roce 2024 už to bylo o 110 milionů korun víc, tedy 269,3 milionu korun.
Podle podkladů k nařízení došlo loni k zahájení 3 780 exekučních řízení k vymáhání výživného na nezletilé děti. Ve dvou předchozích letech šlo vždy o 4 200 exekučních řízení.
Sporů rodičů o dítě s přesahem za hranice Česka rychle přibývá
Už několik let v Česku funguje i takzvané náhradní výživné formou dávky do výše 3 tisíce Kč měsíčně. Od letošního července jej mohou děti, kterým rodič neplatí výživné ve stanovené výši, dostávat od státu po dobu šesti měsíců [dříve to byly 4 měsíce, pozn. red.]. To ale jen v případě, že jejich zákonný zástupce, obvykle druhý z rodičů, soudem stanovené výživné po povinné osobě aktivně vymáhá. To musí úřadu práce, který dávku spravuje, i doložit.
Poskytnuté náhradní výživné pak stát vymáhá po neplatiči alimentů. Pohledávka na stát nově přechází již po dvou letech vyplácení náhradního výživného. Od toho si stát slibuje větší šance na vymožení dluhu po rodiči, který výživné na své dítě neplatí.
–ČTK/RED–
