Sněmovna v úvodním čtení schválila [29.8.] vládní novelu zvyšující rodičovský příspěvek na 350 tisíc Kč na děti narozené od ledna 2024. Zákonodárci uznali i náhradní výživné na další dva roky a redukci administrativy pro úřady práce.
V prvním sněmovním čtení poslanci schválili [29.8.] vládní novelu navyšující rodičovský příspěvek od ledna příštího roku o 50 tisíc korun na 350 tisíc korun. Opoziční hnutí ANO a SPD považují navýšení za nedostatečné a prosazují vzhledem k míře inflace nárůst dávky až na 400 tisíc korun.
Kabinet navrhl podle zdůvodnění zvýšení příspěvku o polovinu inflace zaznamenané od posledního růstu dávky v lednu 2020 do letošního března, tedy o 16,5 procenta. Opozice už ohlásila nebo předložila varianty úpravy. Podle nich by příspěvek činil až 400 000 korun. V případě narození dvojčat a vícerčat se rodičovský příspěvek ze zákona navyšuje o polovinu. Podle vládního návrhu by tedy představoval 525 000 korun. Opoziční varianty by částku zvedly z nynějších 450 000 korun až na 600 000 korun.
Poslankyně SPD Lucie Šafránková uvedla, že zvýšení rodičovského příspěvku přichází pozdě a růst navrhovaný vládou není dostatečný.
„Inflace od posledního zvýšení vzrostla o více než 33 procent,” řekla před poslanci.
Obdobně se vyjádřil stínový ministr práce a sociálních věcí hnutí ANO Aleš Juchelka. Podle něj čelíme růstu cen úplně všeho. Lenka Dražilová taktéž z hnutí ANO prohlásila, že ji vládní návrh “zvedl ze židle” a je důkazem přezíravosti.
Co říká ministr Jurečka
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] při obhajování návrhu zdůraznil, že na podporu rodin není možné nahlížet jen optikou růstu rodičovského příspěvku. Jeho výše je sice důležitá, ale nelze říci, že má přímý vliv na porodnost.
Dopady vládního návrhu zvyšující rodičovský příspěvek na státní rozpočet vyčíslil jeho resort v příštím roce na zhruba 400 milionů korun. V roce 2025 pak na 2,2 miliardy korun. V roce 2026 přibližně na čtyři miliardy korun a v dalších letech na přibližně 5,5 miliardy korun.
Opozice prosazuje dále úpravy, kterými by dávka v určitém poměru vzrostla i rodinám s malými dětmi do čtyř let věku narozenými před lednem příštího roku. Koalice se na takovém řešení ale nedohodla. SPD bude navíc prosazovat automatickou valorizaci dávky podle inflace. Navíc chce zachovat možnost čerpání příspěvku do čtyř let věku dítěte, když kabinet navrhl zkrátit dobu o jeden rok. Podle vlády je tříletá doba rodičovské dovolené dostačující.
Výdaje na energie si úředníci nově zjistí sami
Další část schválené novely zjednodušuje administrativní povinnosti žadatelů o příspěvek na bydlení. Úřadům práce by podle ní nemuseli nově dokládat náklady vynaložené na energie. Údaje by si jejich pracovníci zjišťovali sami u dodavatelů energií. Zpřesnění pak čeká pravidla pro dokládání nároku na příspěvek dvakrát ročně a počítá se s urychlením vyřizování. Změny mají snížit administrativu a především odbřemenit úřady práce.
Nově lidé nebudou muset kvůli dávkám dodávat úřadům práce ani potvrzení od školy o nezaopatřenosti dětí. Údaje získají úřady z registru zdravotního pojištění. I nadále ale budou moci žadatelé úřadům veškeré dokumenty dodávat v papírové formě a přímo na jejich pobočkách.
Takové změny se však neobejdou bez úpravy informačního systému ministerstva práce a sociálních věcí. Resort náklady vyčíslil do deseti milionů korun. Zajištění technického řešení pro sociální správu pak na dalších 6,5 milionu Kč. Resort využije peníze ze svého rozpočtu.
Náhradní výživné a změny v organizaci sociální správy
Poslanci na svém úterním zasedání rovněž schválili návrh MPSV na prodloužení náhradního výživného o další dva roky. Původně zákon předchozí vláda navrhla na dobou 24 měsíců. Nyní už se čeká jen na podpis prezidenta.
„Pokračování této formy pomoci i v následujících dvou letech má zásadní význam pro rodiny, které se ocitly v obtížné situaci, kdy jeden z rodičů neplní svou vyživovací povinnost,“ uvedl k pokračování výplaty dávky ministr Jurečka.
Podmínkou nároku na náhradní výživné od státu je, že rodič dítěte neplnění povinnosti druhého z rodičů vymáhá soudní cestou. Aktuálně náhradní výživné pobírá přibližně 10 tisíc dětí. Nejčastěji dávku úřady vyplácí na děti ve věku povinné školní docházky, tedy od 7 do 15 let [tři pětiny příjemců]. Zbytek se rozděluje mezi děti předškolního věku a děti starší 16 let. Vyplacené náhradní výživné následně po rodiči, který neplní svou vyživovací povinnost vůči svému dítěti, vymáhá stát.
Poslanecká sněmovna na úterní schůzi zároveň v prvním čtení schválila úpravu zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Jednotlivé okresní správy podle návrhu MPSV nově administrativně nahradí územní správy sociálního zabezpečení. Ty budou mít v každém okrese své kontaktní pracoviště.
„Pro klienty se prakticky nic nemění. Dostupnost územních správ včetně jejich kontaktních pracovišť, které budou mít nově podobu jejich vnitřních jednotek, zůstane prakticky stejná,“ vysvětlil před poslanci ministr Jurečka.
Současnou, jak říká, zastaralou strukturu ČSSZ je nezbytné upravit. Do závěrečného třetího čtení posunuli zákonodárci rovněž úpravu, která přináší několik změn ve zpracování a výplatě důchodů.
–ČTK/RED–
