Měsíční náklady na domácí péči o pacienta s demencí se pohybují od 30 do 50 tisíc korun. Lidé v pokročilejším stadiu nemoci často přecházejí do ústavní péče, kde už se náklady násobí. Demencí mezi lidmi přibývá, nemoc se dá alespoň zpomalit.
Zdravotní pojišťovny ročně vynaloží na péči o pacienty s demencí, nejčastěji Alzheimerovou chorobou, zhruba 1,5 miliardy korun. A s tím, jak rok od roku i u nás přibývá pacientů s demencemi, rostou i náklady na tento typ péče. Platí to nejen pro prevenci nemoci, ale i pomoc pro pacienty a jejich blízké, nástroje pro včasnou diagnostiku a léčbu. Upozorňují na to odborníci při příležitosti Světového dne Alzheimerovy choroby, který letos připadaná na sobotu 21. září.
„Demence jsou věkově vázaná onemocnění. A tím, jak stoupá stáří populace a přibývá seniorní populace, tak bude přibývat i případů demence. Do budoucna to bude velká zátěž pro zdravotní systém,“ říká k onemocnění přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Robert Rusina.
Pacientů s diagnostikovanou demencí podle něj žije v Česku asi 140 tisíc. Při udržení stávajícího trendu s ohledem na demografický vývoj společnosti se počty pacientů s nějakým typem demence do roku 2050 zvýší na bezmála 300 tisíc.
Problém i je, že tato čísla mohou být dost zkreslená, protože onemocnění demencí patří k nejvíce poddiagnostikovaným, upozorňuje přednosta Rusina. Lidé se totiž často mylně domnívají, že poruchy paměti a zmatenost k vyššímu věku zkrátka patří a nepovažují je za příznak nějakého onemocnění. Opak je ale pravdou.
„My jsme překvapeni, v jak pozdním stadiu demencí jsou pacienti odesíláni k nám do specializovaných poraden,“ konstatuje Rusina.
Terapeutické ovlivnění nemoci je podle něj o to významnější, čím dříve se s ním začíná. Reálné číslo pacientů s demencí u nás může být až o polovinu vyšší.
Péče o pacienty s demencí dopadá na všechny
Péče o pacienty s demencemi patří k těm náročnějším, to nejen z pohledu finančního, ale i z pohledu dopadů na rodinu a blízké okolí pacienta. Podle údajů Svazu zdravotních pojišťoven [SZP] vynakládají pojišťovny na péči o pacienty s demencí už více než 1,5 miliardy korun ročně. A počítají, že náklady na ně v budoucnu výrazně porostou.
Podle Výroční zprávy České Alzheimerovské společnosti trpělo loni některou formou demence, včetně Alzheimerovy choroby, až 171 tisíc občanů Česka. S tím, jak populace stárne, odhady této společnosti uvádí, že v roce 2050 se bude s demencí potýkat až 297 tisíc lidí. A nejde jen o dopady na rozpočty zdravotních pojišťoven, ale i do sociálního systému a domácností nemocí postižených rodin.
„U pacientů, kteří zůstávají v domácí péči, se měsíční náklady odhadují na 30 až 50 tisíc korun. Péče o lidi s demencí vyžaduje obrovskou angažovanost a často vede k významnému finančnímu a emocionálnímu zatížení pro rodiny,” říká lékařka Ludmila Plšková, zdravotní expertka SZP.
Celkové náklady spojené s řešením problémů demence se u nás podle odhadu SZP odhadují na přibližně 1 % HDP, což odpovídá částce bezmála 50 miliard korun. Tyto náklady zahrnují léčbu, ale i nezbytnou péči o pacienty a podporu jejich rodin.
Demence se zatím nevyléčí, ale léčí
Alzheimerova choroba, nejčastěji z diagnostikovaných demencí, je neurodegenerativní onemocnění, při kterém dochází k narušení části mozku. V důsledku toho dochází u pacienta k poklesu až ztrátě kognitivních funkcí, jako jsou myšlení a paměť. Nemoc se projevuje postupně. Alzheimerovou nemocí trpí většinou lidé starší 65 let, objevuje se ale i u mladších lidí.
Do výzkumu a vývoje léku na Alzheimerovu chorobu investují farmaceutické firmy obrovské peníze a úsilí, dosud na žádný účinný lék bez vedlejších dopadů ale nevyvinuly. Přesto, že nemoc se nedá vyléčit, i v Česku jsou dobře dostupné léky na zpomalení prostupu nemoci. Díky tomu zůstávají pacienti delší dobu soběstační bez pomoci druhých. To však jen v případě, že specialista nasadí léky v počátku nemoci, kdy nedošlo k vážnému neurologickému poškození. I z toho důvodu se do praxe zavedl preventivní screening pro osoby od 65 do 80 let.
Praktičtí lékaři je při preventivní prohlídce, tedy každé dva roky, podrobí krátkému vyšetření zvanému Mini-Cog test. Při těm pacienta nebo pacientka otestují jeho kognitivní schopnosti, tedy paměť, myšlení a úsudek. Pokud mají podezření na onemocnění, pak pacient podstoupí podrobnější test mentálních funkcí MMSE. Pokud ani ten nedopadne dobře, posílá seniora ke specialistům [neurolog, geriatr, psychiatr].
Praktický lékař pak následně zajišťuje návaznou péči o pacienta s demencí. I tato vyšetření jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Alzheimerova choroba se sice zatím nevyléčí, docela dobře mohou lidé zmírnit její progresi. Neurologové doporučují aktivní a zdravý život, kdy mozku prospívá učení se novým věcem, hraní her náročných na pozornost, četba, luštění křížovek a pohyb.
–VRN–
