Bezmála 1 600 katetrizačních ablací srdečních arytmií provedli v roce 2025 lékaři se svými týmy v Institutu klinické a experimentální medicíny [IKEM]. Oproti předchozímu roku jde o pětinový nárůst těchto výkonů.
Ročně v Česku podstoupí některou z technik katetrizační ablace srdečních arytmií přes dvanáct tisíc pacientů. Z nich 1 594 ablací provedených v roce 2025 připadá na pražský IKEM. A jde o nejvyšší počet těchto zákroků v historii Institutu.
A ani kardiologii se nevyhýbá medicínský pokrok. Ještě před několika lety převažovaly při srdeční ablaci tepelné metody, kdy se závadná tkáň zničila buďto mražením [kryoablace], nebo naopak vysokofrekvenčním napětím, tedy ohřevem. Tyto metody ale postupně „vytlačila“ modernější metoda využívající vlastností pulzního pole.
„Používají se při ní ultrakrátké pulzy stejnosměrného proudu o energii několika kilovoltů, které poškodí buněčnou membránu srdečních buněk,“ vysvětluje metodu prof. Josef Kautzner, přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiologie IKEM.
Srdeční buňky, jak říká, jsou mnohem citlivější než okolní tkáně. A proto je metoda pomocí pulzního pole velmi bezpečná. A jsou tu i další její přednosti. Aplikace trvá jen několik vteřin, takže je výkon výrazně rychlejší.
Pacientů s potřebou ablací rok od roku přibývá
Díky urychlení výkonu narovnání poruchy srdečního rytmu pomocí ablace pulzním polem se tak podařilo lékařům z IKEM odbavit loni i více pacientů. To i přesto, že každý rok přibývá pacientů s poruchou srdečního rytmu, arytmií, s doporučením k tomuto zákroku. Mimo to pomohlo zkrátit čekací doby na výkon otevření nového již třetího operačního sálu v polovině loňského roku.
Nejvíce katetrizačních ablací srdce loni připadalo na pacienty s fibrilací síní a komorovými tachykardiemi. Pro ablace komorových arytmií je IKEM vůbec největším pracovištěm v Česku. Loni v něm lékaři provedli na 320 těchto výkonů.
Srdeční arytmie odstraní kardiologové IKEM o desítky minut rychleji
Fibrilace srdečních síní patří mezi nejčastější chronické poruchy srdečního rytmu neboli arytmie. U pacientů při ní dochází k chaotickému chvění srdečních síní namísto jejich pravidelného stahu. Pacienti mají v důsledku těchto nepravidelností vysoký krevní tlak. A jsou ve vyšším riziku vzniku krevní sraženiny, a tedy i cévní mozkové příhody – mrtvice.
Jak vypadá zákrok v praxi: Při katetrizační ablaci srdečních arytmií se zavede cévami v třísle ohebný katetr o průměru několika milimetrů do srdce. Následně se s jeho pomocí v srdci zničí srdeční tkáň, která způsobuje danou poruchu rytmu.
Čeští kardiologové vedou v počtu provedených ablací
V evropském srovnání patří Česko v počtu provedených ablací srdečních arytmií na obyvatele na 5. místo. Konkrétně v ablacích pulzním polem se dostali dokonce na první místo. K rychlé léčbě pacientů s nepravidelným srdečním rytmem pomocí ablací přispívají podle lékařů stále modernější techniky výkonu. Ty se do Česka dostávají i díky zapojení českých kardiologických pracovišť do mezinárodních výzkumů.
„Každoročně přibývají nové katetry a strategie ablace. Máme možnost je testovat mezi prvními, a díky tomu můžeme pacientům nabídnout bezpečnější a účinnější léčbu krátce po jejím uvedení do klinické praxe,“ říká doc. Petr Peichl, vedoucí Oddělení arytmologie Kliniky kardiologie IKEM.
Zlomené srdce skutečně existuje, říká kardiolog prof. Petr Widimský
Pro příklad uvádí, že arytmologové na jeho pracovišti nyní využívají při ablacích fibrilace síní takzvaný systém Farapulse. I s jeho uvedením do klinické praxe tamní lékaři pomáhali. Což bylo zajímavé pro lékaře, ale i samotné pacienty. Díky přístroji výkon zkrátili v průměru ze dvou i více hodin na 30 až 60 minut.
–VRN–
