Až 65 procent pacientů s cévní mozkovou příhodou, mrtvicí, lékaři v Česku vyléčí. Před dvaceti lety to bylo naopak. Lepší výsledky přináší iktová centra, včasný zásah záchranářů a nově i indikátory kvality. Upozorní na takzvaná slepá místa.
Pacienti s cévní mozkovou příhodou [CMP] se mají dostat do specializovaného centra nejpozději do 60 minut od příznaků nemoci a přivolání záchranné služby. Jak upozorňují neurologové, CMP patří mezi onemocnění, u nichž šanci na přežití s co nejmenšími trvalými následky udávají minuty do poskytnutí akutní péče.
„Důležitá je rychlost, čas… Čím později je nasazená léčba, tím horší jsou následky,“ uvedl na tiskové konferenci Ministerstva zdravotnictví ČR [MZd ČR] předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti doc. Aleš Tomek.
Ještě v roce 2004 byla průměrná doba do podání trombolýzy u pacientů s mrtvicí v průměru 70 minut. S tím, jak začala postupně vznikat iktová centra [IC] a komplexní cerebrovaskulární centra [KCC], doba od přijetí hlášení do předání pacienta specialistovi se snížila o desítky minut.
„Česká republika má dnes nejkratší čas do zahájení léčby na světě,“ uvedl doc. Tomek.
Upozornil, že CMP je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí, v Česku pak třetí nejčastější příčina úmrtí. Ročně v Česku mrtvice zasáhne přes 20 tisíc pacientů. Více než osm tisíc jich na nemoc zemře.
Záchrana pacientů po mrtvici s co nejmenšími následky
I přes zkrácení doby intervence je v oboru stále co zlepšovat. Už proto, že zhruba pětina pacientů zůstává po prodělané mrtvici s vážnými a trvalými následky. Tedy se o sebe nezvládnou sami postarat. Cílem neurologů při léčbě pacienta s mrtvicí je spolu se záchranou života i jeho vyléčení ideálně se zachováním co nejvyšší soběstačnosti. A i tady platí, že čím dříve se mu dostane léčby, obvykle trombolýzy či trombektomie, které uvolní ucpanou cévu a obnoví krevní oběh, tím menší dopady má nemoc do běžného života.
K zajištění včasné léčby a převozu pacienta do specializovaného centra nově pomáhají indikátory kvality ministerstva zdravotnictví. Díky sesbíraným a zanalyzovaným datům uveřejněným na Portálu ukazatelů kvality Kanceláře zdravotního pojištění [KZP] se dá sledovat doba zásahu záchrannou službou. Dále doba podání akutní léčby až po výsledky po propuštění pacienta z nemocniční péče.
„Ten hlavní průlom tkví v tom, že jsou poprvé zveřejněna data na konkrétního poskytovatele,“ uvedl k měření kvality péče v případě CMP ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].
Průmyslově zpracované potraviny zvyšují riziko infarktu a mrtvice
Interaktivní mapa a grafy dostupné na následujícím odkazu KZP dávají přehled, za jak dlouho se dostávají pacienti s mrtvicí v konkrétním regionu do iktového centra. Udává i míru 30denní úmrtnosti u pacientů s CMP v daném zařízení. Anebo i to, kolik pacientů dané zařízení ročně přijme s touto diagnózou do péče.
„Co nemohu měřit, nemohu ani dobře řídit,“ uvedl k hodnocení kvality péče ministr.
Datové sady o jednotlivých zařízeních a výsledcích jejich léčby u pacientů s mrtvicí považuje jako jeden z nástrojů při jednání se zdravotními pojišťovnami. A důležité jsou podle něj i pro jednání s poskytovali hrazené zdravotní péče. V budoucnu představí jeho resort obdobné výsledky měření i u jiných diagnóz. Konkrétně zmínil onkologii.
Jak číst hodnocení kvality péče
Za zavedením indikátorů kvality ve zdravotnictví stojí datový analytik MZd ČR Marian Rybář. Podle něj mají výstupy především poukázat na místa, kde je horší dostupnost odborného pracoviště. A následně vyvolat jednání s pojišťovnami, případně kraji. A dále slouží k tomu, aby centra měla motivaci udržovat si vysokou kvalitu péče. V opačném případě je čeká posouzení odbornou komisí na MZd ČR. Ta jim dá čas na nápravu, případně jim hrozí odebrání postavení centra specializované péče. Jak ale upozorňuje Rybář, data o kvalitě poskytované péče musí číst především pacienti i s určitým nadhledem.
„Je třeba si uvědomit, že horší hodnota ukazatele nemusí nutně znamenat problém na straně poskytovatele. Ale může být způsobena špatným nastavením zdravotnického systému jako celku,“ vysvětluje s tím, že pak je namístě jednání s resortem či pojišťovnou.
A určité rozdíly v ukazatelích podle něj souvisejí i s možnou mírnou nepřesností dat nebo jejich administrací.
Veronika Táchová
