Pacientům se nově otevřelo Centrum onkologické prevence v Masarykově onkologickém ústavu [MOÚ] v Brně na Žlutém kopci. O existenci Centra financovaného z NPO se vedly ostré politické boje.
Moderní vyšetřovací přístroje, moderní budova a moderní interiéry. Tak vypadá nově otevřené Centrum onkologické prevence MOÚ v Brně na Žlutém kopci. I když záměr vybudovat při MOÚ, kam se chodí léčit hlavně lidé s rakovinou, provázely politické neshody, nakonec se investice financovaná převážně z evropských peněz Národního plánu obnovy [NPO] dokončila. A tak se Centrum [na obr. níže] otevřelo dnes [26.5.] pacientům.
„Otevření Centra představuje důležitý krok pro další rozvoj preventivních programů v MOÚ. Umožní nám rozšířit služby a navýšit kapacity pro prevenci,“ uvedl k otevření Centra ředitel MOÚ prof. Marek Svoboda.
Centrum onkologické prevence, jak vyplývá z jeho názvu, nebude pečovat o pacienty s diagnostikovaným zhoubným onemocněním a ani o ty v léčbě či ve stadiu doléčování. Podle prof. Svobody se Centrum zaměří na prevenci vzniku nádorových onemocnění.
„Díky uspořádání pracovišť, mezioborové spolupráci a využití nejmodernějších technologií budeme schopni mnohem lépe provádět screeningové programy, personalizovanou prevenci zaměřenou na jednotlivce a jeho rodinné prostředí,“ vysvětlil ředitel Ústavu Svoboda, pod který Centrum spadá.
Což je i důvod, proč pavilon podle něj nepřipomíná klasickou nemocnici. Jelikož do něj nebudou chodit pacienti za léčbou, ale za prevencí, nepřevládá v interiéru bílá sanitární úprava, ale interiér je doplněn uměleckými instalacemi. Při otevření Centra prof. Svoboda vyjádřil dík premiérovi Andreji Babišovi [ANO].
„Chci jménem MOÚ poděkovat panu premiérovi Babišovi, pan premiér podporuje onkologickou prevenci v tomto Ústavu od roku 2006. […] A když jsme mu v roce 2020 představili naše plány, on jim věřil, a zajistil pro ně finanční prostředky právě z NPO,“ zavzpomínal krátce prof. Svoboda.
Centrum onkologické prevence MOÚ jako politické téma
Náklady na výstavbu Centra, jeho vybavení a na úpravy jeho okolí dosáhly více než 1,12 miliardy korun. Zhruba 826 milionů pokryly dotace z Národního plánu obnovy [NPO]. Stát přispěl z rozpočtu asi 173 milionů korun a Masarykův onkologický ústav investici doplnil o necelých 125 milionů korun. A záměr na jeho výstavbu provázela od počátku velká nejistota. To kvůli změně vedení země, kdy projekty pro zdravotnictví rozpracovala první vláda Andreje Babiše [ANO], ale krátce na to je převzala opoziční vláda Petra Fialy [ODS]. A ta měla o posílení onkologické prevence docela jiné představy.
První velké projekty pro veřejné zdravotnictví s podporou financí z unijního NPO rozpracovala vláda Andreje Babiše [ANO] na konci jejího prvního volebního období v roce 2021. Mezi ně patřilo simulační centrum urgentní medicíny v areálu psychiatrické léčebny v Bohnicích nebo velké onkologické centrum v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady [na foto níže, pozn. red.].
Zatímco z těchto dvou projektů ale sešlo a peníze z NPO na ně se přesměrovaly na jiná místa, projekt Centra onkologické prevence v MOÚ setrval i přes politickou nevoli nově nastupující vlády Petra Fialy [ODS] s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem [TOP 09]. Ten na sněmovním Výboru pro zdravotnictví krátce po vítězství ve volbách uvedl, že se s jeho tehdejším předchůdcem ministrem Adamem Vojtěchem [za ANO] domluvil, že do Bruselu neodešle žádné zavazující dokumenty na projekty financované z NPO. Včetně projektu na Centrum onkologické prevence MOÚ. Jak se ale ukázalo, nestalo se tomu tak.
„Takto to odeslala předchozí vláda a ministr Vojtěch včetně náplně. A nehnu s tím, i kdybych se na hlavu postavil. Bude to tam stát a bude se to jmenovat Centrum prevence,“ uvedl Válek krátce před jeho jmenováním do ministerské funkce s tím, že Centrum prevence v MOÚ není šťastné řešení.
—
A to kvůli tomu, že do MOÚ docházejí onkologičtí pacienti a soustředí se tam onkologická léčba. Prevence by měla stát odděleně, vysvětlil tehdy Válek.
Babiš: Centralizace specializované péče je cesta ke kvalitní péči
Nicméně projekt už byl odeslán k Evropské komisi a nedal se vzít zpátky. Podmínku prevence naplnilo Centrum nakonec třeba i tím, že pokrývá veškerá screeningová vyšetření. Dále v něm fungují laboratoře a moderní fotonové CT s velmi detailním zobrazením za minima radiologického záření. Mimo to jsou v něm mamografy, které díky AI rychle a detailně diagnostikují i miniaturní nálezy nebo moderní magnetická rezonance.
Za zmínku stojí i celotělový skener pracující rovněž s umělou inteligencí, který osnímkuje za několik sekund kůži celého těla. A postupně vyhodnotí rizikovost kožních nálezů. Tento přístroj pro prevenci rakoviny kůže je ale určený pro pacienty s velkým množstvím kožních výrůstků. Nikoli pro vyšetření dvou tří nálezů na kůži.
Centrum nakonec otevřel premiér Babiš
Slavnostního otevření Centra se zúčastnil i premiér Andrej Babiš spolu se svou ministryní financí Alenou Schillerovou [ANO] a ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem.
„Zdraví, a hlavně prevence je pro mě dlouhodobě strašně důležité téma. Už v roce 2021 se právě oblast zdraví stala jedním ze sedmi hlavních pilířů Národního plánu obnovy České republiky, a získali jsme na ni 12 miliard Kč,“ zavzpomínal při té příležitosti na dobu, kdy rozdělovala jeho vláda v prvním funkčním období evropské peníze.
Premiér Babiš navštívil vyhlášený Ústav pro léčbu rakoviny ve Francii
Premiér Babiš i připomněl, že zanedlouho se otevře i nové Motolské onkologické centrum. A dále to, že přes 3,5 miliardy korun z NPO šlo na modernizaci ostatních komplexních onkologických center.
—
Na oficiální otevření Centra přijeli vedle tuzemských politiků i ředitelé onkologických ústavů v Bratislavě, Budapešti, Lipsku a Varšavě. Ředitel věhlasného onkologického Institutu Gustava Roussyho v Paříži Fabrice Barlesi ale nepřijel. Barlesiho na oficiální otevření Centra osobně pozval premiér Babiš při své návštěvě Institutu letos v únoru.
Veronika Táchová
