Solidní společnost se v této zemi rozpadá. V době, kdy se šíří epidemie krádeží v obchodech, normalizují se jízdy načerno v metru, ve vlacích, krádeže benzínu v garážích a na dvorech, roste i počet řidičů, kteří ignorují červenou na semaforu.
Nad úpadkem mravů ve Velké Británii hořekuje Patrick West v komentáři v magazínu The Spectator. Jeho text pro Zdravé Zprávy přeložil Michal Achremenko.
—
Podle zprávy uveřejněné v Sunday Times vzrostl od roku 2022 do konce roku 2025 počet řidičů přistižených při projetí křižovatky na červenou o 62 procent. Statistika pochází z 29 policejních okrsků. V absolutních číslech to představuje nárůst z více než 85 000 případů na více než 137 000 případů. Podobně jako v případě krádeží v obchodech jsou skutečná čísla ještě mnohem vyšší, než naznačuje poměrně malý vzorek respondentů. Navíc jen méně než dvě procenta křižovatek v zemi sledují kamery, které umožňují řidiče pokutovat.
Motoristé, kteří jezdí na červenou, jsou věčný problém. Mnoho z nich se toho dopouští, protože vědí, že vyváznou bez trestu. A tak asi není žádné velké překvapení, že roste jejich počet. Proč právě oni, ptají se, by měli dodržovat pravidla, když to ostatním prochází?
Drobné krádeže? Dneska už samozřejmost…
Znepokojivé je to i proto, že jde o nakažlivé chování. Je to to samé jako v případě drobných krádeží v obchodech. Dokonce i vážení občané ze střední třídy už na nich nevidí nic špatného, když dneska krade „každý“. Stejně tak ve veřejné dopravě, kdy se neplacení jízdného nepovažuje za nic tak strašného. Přičemž ještě před několika desítkami let to lidé rozdílného věku považovali za ostudu a báli se pokuty.
Zdravotní prohlídky řidičů seniorů se posunou od ledna na 70 let
Tento trend ve společnosti sílí podobně jako se nabaluje sněhová koule. Řidiči si dost možná vzali příklad od cyklistů, kteří nedbají na předpisy, řidiče ani chodce. Ale i jak mopedisté [jezdci na elektrokolech, pozn. red.], tak motoristé zase vidí, co se děje kolem nich, v supermarketech nebo na železnici. Jakmile lidé zaznamenají porušování pravidel v jedné oblasti života, mají menší zábrany je porušovat i v jiných oblastech.
Není to jenom strach z následků, který by nás měl odradit od porušování práva ve fungující společnosti, ale především strach z přistižení. Ale celá ta horda motoristů se toho neobává, protože oprávněně předpokládají, že riziko přistižení je mizivé. Ze 137 585 řidičů, kteří byli za sledované období přistiženi při činu, jich jen pětina, 24 955, byla nakonec usvědčena.
Jízda načerno
Úpadek respektování práva na železnicích zobrazuje klip, který ukazuje pětici černých pasažérů přeskakujících turniket ve stanici Romford ve východním Londýně. Jak uvedl muž odpovědný za sledování stanice, David Taylor: „Na tu odpudivou ukázku siláctví poukázal už tehdejší poslanec za Konzervativní stranu Robert Jenrick, když na Youtube napsal, že počet černých pasažérů roste, protože to společnost toleruje.“
Jelikož policie ani personál stanice, a dokonce ani bezpečnostní služba právo nevymáhá, povzbuzuje to ostatní, aby se chovali rovněž tak.
Nespravedlivé postihy
Série nedávných případů, kdy personál supermarketu dostal výpověď za to, že konfrontoval zloděje, v zemi jen posílilo právní nihilismus. I to vzbuzuje všeobecnou apatii. Lidé se stále častěji ptají: Proč bych měl být zrovna já ten trouba, který dodržuje pravidla?
Společenská smlouva vyplývá a stojí na dvou pilířích. Jedním z nich jsou zvyklosti a druhým trest. Společnost spoléhá na morální kodex, který dodržují její členové z obavy porušování tabu a ztráty tváře. Spoléhá se na zákony, které stanovují trest za jejich porušování.
Terapii kvůli přestupku a trestu v dopravě má za sebou 1 700 řidičů
Už nemůžeme dále usilovat o nápravu tou nejpřímější cestou v podobě apelů, protože nihilistická a multikulturní společnost, jako je ta naše, ztratila svá tabu. Další neštěstí pak je, že už ani nesdílí smysl pro sjednocení. Jedinou možností je zpřísňovat tresty a zvyšovat obavy a pravděpodobnost, že na pachatele nakonec dojde.
Patrick West, The Spectator
