Zástupci vlád Německa, Rakouska, Dánska, Nizozemska a Řecka se minulý týden [4.9.] dohodli na spolupráci při řešení nelegální migrace na jejich území. Už příští rok by tyto země posílaly nelegální migranty do návratových center mimo EU.
S konkrétně kterými zeměmi zástupci pěti zemí EU dojednávají zřízení návratových center, do nichž by odesílali migranty bez povolení setrvat na jejich území, zástupci vlád těchto zemí neuvedli. Údajně by mělo jít většinou o africké země. Vlády zmíněných zemí tím chtějí snížit imigraci z mimounijních států.
„Nemůžeme akceptovat, aby se v našich zemích i nadále zdržovali lidé bez legálního pobytu,“ uvedl po jednání dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen.
Ten dále uvedl, že by tato pětice zemí ráda spolupracovala se třetími zeměmi. To proto, aby mohla dát nelegálním migrantům druhou šanci. Což by se stalo v partnerské zemi.
„Chceme letos dosáhnout dohody se třetími zeměmi, která umožní zřízení návratových center,“ řekl novinářům po jednání v Kodani německý ministr vnitra Alexander Dobrindt.
Skupina pěti zemí EU letos uspořádala již několik schůzek týkajících se spolupráce v oblasti potírání nelegální migrace. A možností deportace osob, které pobývají na jejich území nelegálně. Další jednání plánují tyto země na konec září v Mnichově, píše agentura Reuters.
Podle unijního statistického úřadu Eurostat členské státy v letošním prvním čtvrtletí nařídily 108 000 občanům z třetích zemí, aby opustili EU. Učinilo tak podle Eurostatu 34 550 lidí. Ve srovnání s loňským prvním čtvrtletím se počet lidí, kterým úřady nařídily odejít z EU, snížil o 13 procent. Počet lidí, kteří skutečně odešli, se zvýšil o osm procent.
Pětice zemí chce dát nelegálním migrantům šanci jinde
Evropský parlament letos v červnu schválil revizi migrační politiky zaměřenou na urychlení deportací a umožnění členským státům zřizovat návratová centra ve třetích zemích. Návrh, který Evropská komise předložila v březnu 2025, čeká na konečné potvrzení Radou EU.
Jakákoli členská země pak bude moci samostatně nebo v rámci malých koalic vyjednávat o deportaci migrantů nikoli do jejich domovských zemí, ale do zařízení, která teprve vybudují ve třetích zemích mimo unii. Evropská komise jednotlivé dohody posoudí. To proto, aby zaručila dodržování práv a soulad s legislativou. Více evropských vlád na vznik návratových center mimo EU sází, aby se zvýšil podíl neúspěšných žadatelů o azyl, kteří EU po zamítnutí žádosti o ochranu skutečně opustí.
Super El Niňo hrozí vyvoláním další masivní migrace z Afriky
Dánský ministr pro imigraci a integraci Morten Boedskov po jednání v Kodani řekl, že první nelegální migranty odešle jeho země do návratových center už v roce 2027.
„Je to nová šance na život v partnerské zemi,“ řekl Boedskov, který ale neuvedl, jaké konkrétní země, v nichž by měla návratová centra vzniknout.
Zmíněných pět zemí bude podle něj vést dialog o svých dalších krocích s OSN, Mezinárodní organizací pro migraci a Úřadem OSN pro uprchlíky.
Návratových center mimo EU se někteří i obávají
Rada Evropy, na EU nezávislá instituce, jejímž hlavním úkolem je ochrana lidských práv, demokracie a právního státu v Evropě, uvedla, že návratová centra představují „značná rizika pro lidská práva“. Plán na vznik mimounijních návratových center kritizují i organizace na ochranu lidských práv. Například generální tajemnice Dánské rady pro uprchlíky Charlotte Slenteová uvedla, že by bylo lepší implementovat Pakt EU o migraci a azylu. Ten se zaměřuje na přísnější hraniční kontroly. Na rychlejší azylové a návratové řízení a rozšířené digitální systémy pro správu žádostí o azyl.
„Návratová centra se zaměřují na malý počet návratů. Nezabrání lidem, aby se vydali ještě nebezpečnějšími cestami. A mohla by porušovat základní lidská práva,“ uvedla Slenteová.
Britové řeší imigraci i zdravotnictví. Je nás tady prostě hodně, říkají
Mluvčí úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky [UNHCR] zase uvedl, že agenturu nikdo neoslovil. A nepředložil jí podrobnosti návrhu na deportace nelegálních uprchlíků do takzvaných návratových center mimo EU. Proto se k návrhu ani nevyjádří, dodal mluvčí.
„Vedoucí představitelé EU mohou tato centra nazývat ‚inovativním řešením‘. Ale přenechání kontroly migrace třetím stranám je stará taktika, jak jednoduše odstranit lidi z dohledu. A vyhnout se povinnostem v oblasti lidských práv,“ reagovala ředitelka organizace PICUM [Platforma pro mezinárodní spolupráci v oblasti migrantů bez dokladů] Michele LeVoyová.
–VRN–
