„My jsme rádi nuzovali proto, že jme najednou mohli dělat úplně fantastickou medicínu jako naši kolegové v západní Evropě,“ vzpomíná pro Zdravé Zprávy na onkologii v ČR po roce 1989 prof. Petra Tesařová z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a FN Bulovka.
V rozhovoru Zdravé Zprávy popisuje prof. Tesařová také vývoj léčby karcinomu prsu a jiných nádorových onemocnění od 70. let v tehdejším Československu až po současnost. Kdy do medicíny vstupují chytré léčebné preparáty, které se tak trochu programují na to, aby zničily pouze nádorovou buňku a té zdravé se nedotkly.
Jak se dařilo české onkologii dohnat vyspělé státy západní Evropy po převratu v roce 1989?
Ta obrovská výhoda v onkologii byla v tom, že do roku 1989 se léčba opírala hlavně o chemoterapii a hormonální léčbu nejenom u nás, ale i ve světě. A všechny ty inovace, jak v podpůrné léčbě, tak v kauzální terapii, přicházely s koncem 80. let. Čili my jsme po revoluci rovnou naskočili do toho vlaku.
Ke změně režimu a otevření se světu tak v ČR došlo z pohledu vývoje nových léků na zhoubná onemocnění právě včas?
Ta nejinovativnější léčba přicházela až s koncem 80. let. My jsme za toho socialismu měli běžné léky jako v cizině, některé s malým zpožděním. Ale to zpoždění nebylo zas tak velké.
Neznamenalo to ale i větší odchody lékařů – specialistů z tehdejšího Československa do západních ekonomicky vyspělých států?
Vždycky se nás ptají, proč jsme pokračovali v práci lékaře za těch strašných podmínek, které tady byly v těch 90. letech, kdy nám nedali ani hypotéku, protože jsme měli hrozně nízké platy. A celkově ta naše situace byla složitá.
Co vás tady tehdy udrželo?
Hlavní důvod byl, že my jsme tehdy rádi nuzovali proto, že jsme najednou mohli dělat úplně fantastickou medicínu stejnou jako naši kolegové v západní Evropě. Jezdili jsme na kongresy, na stáže do ciziny, byli jsme „in“ z hlediska toho, co se v onkologii děje. My jsme sice jako by nuzovali, ale hned jsme zařadili do evropské onkologie. A to bylo fantastické.
Léčba karcinomu prsu a dalších nádorů
Kam až sahá léčba zhoubného onemocnění prsu?
Karcinom prsu je onemocnění, které je známé už od středověku. Máme obrazy nebo sochy žen, které jsou nepochybně nemocné karcinomem prsu, je to zřejmé z jejich zobrazení.
A pokud se zeptám na první způsob léčby tohoto zhoubného onemocnění?
Určitě první léčebnou modalitou, která má stále velký význam, bylo chirurgické řešení karcinomu prsu. Nejprve se provádělo kompletní odstranění prsní žlázy s kůží i svaly. Později se radikalita operace snižovala.
Rok u léčitelky ji stál život. Lékaři varují před podceněním rakoviny
Jak?
Postupně se odkrývalo, že karcinom prsu se trochu liší od jiných zhoubných nádorů v tom, že je závislý spíše na systémové léčbě. V době diagnózy má mnoho žen i s velmi malým zhoubným nádorem už založené drobné buněčné vzdálené metastázy. Proto postupně nabývala na významu ta systémová terapie v podobně injekcí, infuzí a tablet.
Mluvíme teď o hormonální léčbě rakoviny prsu?
Ano, ta první systémová léčba byla určitě terapie hormonální. Protože hormonální závislost buněk prsní žlázy souvisí s tím, proč prsní žlázu máme jako sekundární pohlavní znak a část nádorů si tu hormonální závislost zachovává. A tam tedy léčba antihormonální může zajistit velký ústup nádorového onemocnění. A je efektivní a dodneška ji používáme.
Chemoterapii omezují její vedlejší účinky
Strašákem onkologické léčby bývá chemoterapie, stále ji ordinujete?
Druhou modalitou, která se uplatnila, je chemoterapie. Což je eminentně efektivní léčba, která má v léčbě karcinomu prsu i jiných solidních nádorů své místo. Chemoterapie zasahuje do mechanismu buněčného dělení. A všechny buňky, které se dělí, což jsou převážně nádorové buňky, dovede účinně zlikvidovat.
Právě pro ženy ale má chemoterapie nepříjemné vedlejší dopady, platí to stále?
Bohužel chemoterapie likviduje ale také ty buňky, které jsou zdravé a patří k organismu a které se rychle dělí, jako jsou buňky sliznic, buňky výstelky střev nebo vlasové folikuly. Proto je chemoterapie spojena s řadou nežádoucích účinků. A to ji hendikepuje.
Zhoubných nádorů prsu rychle přibývá, už jich je přes 8 tisíc ročně
Jak fungují i v ČR dostupné moderní, takzvané inovativní léky?
Inovativní terapie, která nastupuje v další generaci, vznikla proto, aby byla účinnější než dosavadní léčba a méně toxická. Což ty molekuly splňují. Tím, že jsou zaměřené na určitý cíl na povrchu nebo uvnitř nádorových buněk, který se nevyskytuje, nebo v menší míře se vyskytuje ve zdravých buňkách, tak je ta léčba daleko fokusovanější [zacílená, pozn. red.]. A tím pádem i daleko méně spojená s nežádoucími účinky.
Jak takové preparáty vlastně fungují?
Ty formy inovativní léčby mohou být různé. Zaměřené na cíl buňky, nejčastěji v její genetické výbavě. Anebo jsou to monoklonální protilátky, ty dobře fungují na povrchové antigeny. Nebo je to imunoterapie, která ruší brzdu, která zajišťuje, že imunita dovoluje nádoru, aby rostl a proliferoval [dělit se, množit, pozn. red.]. Tady se znovu vrací imunita do hry a pacient bojuje svojí vlastní imunitou proti vlastnímu nádoru. Což je nejoptimálnější způsob, jak nádor zlikvidovat.
A jaká jsou ta vůbec nejmodernější terapeutika v onkologii?
Patří sem ty úplně nové unikátní konjugáty protilátka – lék. To je spojení monoklonální protilátky – cílené léčby zaměřené na zevní cíl – a velmi účinné molekuly chemoterapie, která je napojená na monoklonální protilátku unikátním způsobem tak, že je neúčinná až do doby, než se dostane k nádorové buňce. Tam se uvolní a zlikviduje příslušnou nádorovou buňku i buňky v okolí. Ta léčba je eminentně efektivní a jen minimálně toxická.
Veronika Táchová
