Pražský magistrát vyměňuje tradiční sodíkové lampy za bílá LED světla už několik let. Nyní se objevuje kritika osvětlení veřejných míst LEDkami. Podle odborníků je žluté sodíkové světlo měkké a příjemné. Oproti tomu bílé LED lampy ruší.
Moderní LED lampy s teplotou světla na spodní hranici doporučené normy umisťoval pražský magistrát převážně v rezidenčních čtvrtích. Vzhledem k evropské směrnici, která omezuje prodej tradičních sodíkových světel s obsahem rtuti od roku 2027, města a obce včetně metropole přidaly na tempu obnovy nebo spíše výměny veřejného osvětlení. A to tak, že nahrazují tradiční žlutooranžové sodíkové lampy LED světly vyzařující bílé světlo. Na rizika takového osvětlení teď upozorňují odborné společnosti zabývající se duševním zdravím lidí i ochranou přírody, zvířat a rostlin.
„I když estetické a subjektivní vnímání světla nelze snadno měřit, z hlediska duševního zdraví nejsou zanedbatelné. Chronický pocit podráždění z rušení nočního klidu a výrazných změn charakteru prostředí může v populaci dlouhodobě zatížené stresem a poruchami spánku přispívat ke zhoršení psychické pohody,” vyjadřuje se k působení světla na lidskou psychiku Jana Kopřivová z Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ].
Umělé světlo se v Česku nadužívá a rozvíjí nemoci, i rakovinu
Obavy Pražanů z výměny veřejného osvětlení, kdy tlumené žlutooranžové světlo nahradí bílé světlo LED lamp, proto považuje za oprávněné.
Bílé LED osvětlení zdraví neprospívá
Noční tma podle lékařů zásadně ovlivňuje regulaci spánku a hormonální rovnováhu. Tma bez rušivého světla je důležitá i pro obnovu procesů v mozku.
„Řada epidemiologických studií ukazuje, že vyšší expozice světlu v noci je spojena se zhoršenou kvalitou spánku, potlačením tvorby melatoninu a vyšším výskytem poruch nálady, metabolických onemocnění či kardiovaskulárních rizik,“ popisuje dále doc. Zdeňka Bendová, vedoucí pracovní skupiny Cirkadiánní fyziologie a chronoterapie NUDZ a vedoucí Katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty UK.
Melatonin neboli hormon spánku se vytváří v mozku a je zodpovědný za správné střídání bdění a spánku. Jeho tvorbu dnes často narušuje modré světlo vyzařující z obrazovek mobilních telefonů a podobné elektroniky. A narušení jeho produkce vlivem nadměrného světla z nově instalovaných LED lamp v Praze a dopadů na zdraví obyvatel Prahy se nyní obávají i odborníci na duševní zdraví.
Svůj pohled na volbu veřejného osvětlení nabízí i Lenka Maierová z Katedry konstrukcí pozemních staveb Fakulty stavební ČVUT v Praze. Podle ní bílá LED světla instalovaná ve veřejném prostoru docela mění jeho vnímání lidmi.
„Sodíkové osvětlení vytváří měkké, klidné a vizuálně příjemné noční prostředí. LED zdroje s teplotou chromatičnosti kolem 3000 K, jak máme z našich studií opakovaně potvrzeno, jsou v nočním prostředí vnímány jako výrazně bílé,“ říká s tím, že jejich plošná instalace docela jistě změní charakter a atmosféru veřejného prostoru.
Světelné znečištění dopadá daleko za Prahu
Výměnu veřejného osvětlení v Praze zajišťuje městská firma. Podle náměstka pražského primátora Michala Hrozna [TOP 09] při výměně vychází firma z celostátní normy. Ta stanovuje, že svítidla mají mít takzvanou teplotu chromatičnosti 2700 až 3000 Kelvinů. Přičemž platí, že čím nižší hodnota, tím teplejší je světlo. Nyní firma běžně používá svítidla o barevné teplotě 3000 Kelvinů a ty s chromatičností 2700 Kelvinů umisťuje v rezidenčních čtvrtích. Podle náměstka Hrozny bude nyní městská firma v reakci na kritiku veřejnosti používat ty varianty s teplejším světlem.
„Dosud používanou základní barvu světla 3000 Kelvinů, tedy teplá bílá, doporučíme jen pro skutečně frekventované komunikace. Anebo riziková místa z pohledu bezpečnosti občanů,“ vysvětlil strategii osvětlování veřejných míst.
Mimo to chce město ještě více než dosud takzvaně stmívat lampy v noci. To proto, aby snížilo světelné znečištění a snížilo riziko, že noční světlo poškodí zdraví obyvatel Prahy. Protože, jak upozorňuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR, osvětlení Prahy sahá až daleko za její katastrální hranici. A takové světelné znečištění dopadá na kondici nejen člověka, ale i zvířat, rostlin a přírody obecně.
„Pražské světlo evidujeme například v Jizerské oblasti tmavé oblohy. Je tedy nutno vzít v úvahu i to, kam až město jako Praha ovlivňuje noční životní prostředí,“ dodává Suchan.
–VRN/ČTK–
