Posílit týmy zdravotních sester v nemocnicích se stává stále větší problém bez ohledu na to, zda jde o soukromé, či státní zařízení. Vedení nemocnic proto hledá pracovní sílu v cizině, třeba na Filipínách. A Filipínci se ve zdravotnictví osvědčují.
Chybějící zdravotní sestry se rozhodla doplnit pracovníky z ciziny i síť zdravotnických zařízení Penta Hospitals CZ, to už v roce 2023. Podle její personální ředitelky Alice Švehlové šlo o reakci na dlouhodobě velmi slabou odezvu na poptávku po zdravotních sestrách na tuzemském trhu.
„Nabrat nelékařský zdravotnický personál je velmi obtížné. A ve zdravotnictví je to navíc položené trochu jinak,“ uvedla na tiskové konferenci k zaměstnávání Filipínců v českém zdravotnictví Švehlová.
V důsledku chybějících zdravotních sester podle ní roste tlak na stávající pracovní síly a jejich pracovní výkon. Což celou situaci ještě zhoršuje. Proto se v roce 2023 rozhodli v nemocnicích Penta Hospitals CZ situaci řešit dovozem pracovní síly, konkrétně všeobecných zdravotních sester, ze zahraničí.
„S Filipínci byly jenom dobré zkušenosti, pečují velmi dobře,“ říká Švehlová s tím, že to byl i důvod, proč se zapojili do náboru pracovníků zrovna z této daleké země.
Filipínci se na příjezd do Česka i práci připravují
Tehdy se jim podařilo vybrat přímo na Filipínách třiadvacet pracovníků. I přes pečlivý výběr ale uznává, že po jejich příjezdu do Česka se ukázalo, že požadavky na uznání dosaženého vzdělání splní jen minimum z nich.
„Co se ale povedlo, že jsme si přivezli nové pečovatele,“ říká.
Síť zařízení spadajících pod Penta Hospitals CZ zahrnuje sedmnáct nemocnic, ambulance, ale i síť více než 50 pobytových zařízení pro pacienty s demencí pod názvem Senevida. A právě v nich se tito filipínští pracovníci jako pečovatelé uplatnili.
„Dneska nám tady z nich zůstalo dvacet pečovatelů,“ vysvětluje Švehlová s vysvětlením, že jedna pracovnice odešla kvůli nízkým teplotám v zimním období. A dva kuchaři se vrátili do své vlasti kvůli své ne příliš silné zdatnosti při práci v kuchyni.
Cizinci mířící do Česka za prací už se testují na TBC. Stále ale ne všichni
Zkušenosti s Filipínci, ať už muži, tak i ženami, jsou podle ní i nyní po třech letech od jejich příjezdu do Česka výborné. I čeští zaměstnanci si je oblíbili, to především pro jejich pracovitost a schopnost pracovat v týmu. Samotní klienti domovů pak oceňují jejich obětavost a vstřícnost.
„Klienti si na ně zvykají dobře, těší se na ně, a ptají se, kdy budou míst směnu,“ popisuje vztah klientů zařízení k filipínským pracovníkům Alice Švehlová.
Český jazyk se učí ještě ve své domovině
Asi největší obava před příchodem Filipínců do ostré praxe panovala ze vzájemné komunikace na pracovišti. Podle Švehlové se učí vybraní Filipínci český jazyk v kurzu ještě ve své vlasti před odletem do Česka. Navíc na pracoviště v Česku se sami ze své vlastní iniciativy vybavili online překladači, kterými si v komunikaci pomáhali.
Všichni tito „dovežení“ pracovníci podle ní ale pracují vždycky pod dohledem zkušeného zaměstnance. Samostatně smějí úkony vykonávat až poté, kdy se jim uzná požadovaná kvalifikace, vzdělání. A dále je podmínkou do dvou let od příletu složit zkoušku z českého jazyka, vyjasnila Švehlová.
Protože se pracovníci z Filipín v praxi osvědčili, hodlá Penta Hospitals CZ v jejich náboru pokračovat. Do konce roku 2026 přijme dalších 60 pracovníků z Filipín, včetně všeobecných zdravotních sester.
„Dlouhodobý nedostatek zdravotnického personálu ohrožuje pokrytí základního provozu v zařízeních a nemocnicích, a právě zahraniční pracovníci mohou těm českým v tomto ohledu pomoct,“ říká Švehlová.
Nábory zahraničních pracovníků se snaží skupina předejít hlavně velkému úbytku zdravotních sester, aniž by je měl kdo nahradit. A zajistit tím péči o pacienty stejně jako klienty pobytových sociálních služeb.
Filipínci procházejí pečlivým výběrem, ukazuje praxe
Přivést do Česka pracovníka z Filipín, navíc do ošetřovatelství, není zas až tak snadné. Na jedné straně stojí zákonné regulace pro zaměstnávání pracovníků z třetích zemí, na druhé straně nároky na samotné Filipínce co do odborné kvalifikace, jazykové výbavy, ale třeba i toho, aby zvládli adaptaci na místní podnebí.
„Nábory pracovníků na Filipínách jsou velmi řízený a bezpečný proces. Samotný projekt jsme chystali přes dva roky,“ popisuje Gabriela Pchálková ze společnosti Kasea CZ, která se zabývá poradenství a zprostředkováním pracovních sil ze zahraničí.
Zdravotní a sociální služby v Česku posílí pracovníci z Vietnamu
Navíc o Filipínce jako pracovníky ve zdravotnictví a sociálních službách mají velký zájem bohaté země jako USA, Německo, Rakousko, Velká Británie nebo země Blízkého východu. Stejně jako si vybírají samotní zaměstnavatelé, tak si cílovou zemi vybírají i samotní Filipínci. Zvlášť ti vzdělaní a jazykově vybavení mají velmi vysokou šanci dostat se do ekonomicky vyspělého regionu.
V náborech pracovníků do zdravotnictví, konkrétně všeobecných zdravotních sester, podle Pchálkové začínají v její společnosti tím, že vybírají vhodné kandidáty s vysokoškolským vzděláním v oboru s minimálně dvouletou nepřerušenou praxí ve zdravotnictví. Přímo na Filipínách pak zhodnotí odborné dovednosti praktickou zkouškou. Kdy se doptávají například na polohování pacienta při různých zdravotních úkonech a vyšetřeních v závislosti na tom, do jakého oboru má daný pracovník zamířit.
Důležitá je v hodnocení i motivace zájemce o práci v Česku a úroveň jeho anglického jazyka. V praxi se totiž ukazuje, že dobrá úroveň anglického jazyka značí, že se daný pracovník rychle a dobře naučí i jiný, v tomto případě český jazyk.
„Výběr probíhá ve více kolech a úspěšně jím projde zhruba čtvrtina kandidátů. Sledujeme praxi, odbornost, motivaci i osobnostní předpoklady,“ vyjmenovává Pchálková.
Než přijedou Filipínci do Česka, vezme to i 11 měsíců
Do konce letoška Kasea CZ plánuje do Česka uvést zhruba stovku pracovníků z Filipín a v roce 2026 zatím počítají s dalšími 150 pracovníky. Podle Pchálkové se zdravotnická zařízení stále více doptávají na možnosti zajištění pracovníků z Filipín. Tato čísla tak nemusejí být konečná, dodává.
S výukou českého jazyka začínají Filipínci ještě ve své zemi. Obsahem jazykového kurzu je jak zdravotní tématika, tak běžné životní situace. To proto, aby Filipínci dobře zvládli adaptaci v českém prostředí, nikoli jen v tom pracovním.
„Po příjezdu do Česka pracovníci dobře zvládají komunikaci v provozu, a postupně si osvojují odbornou terminologii a připravují se na aprobační zkoušku,“ říká k přípravě Filipínců Pchálková.
Tu musejí pracovníci z třetích zemí vykonat do dvou let od příjezdu do České republiky. Teprve po jejím složení pracují bez odborného dohledu. Podmínkou práce v Česku je i takzvaná nostrifikace. Což je uznání dosaženého vzdělání, například vysokoškolského diplomu.
Celý proces uvedení Filipínců do českého zdravotnictví podle ní zabere zhruba 9 až 11 měsíců. První tři až šest měsíců se učí v kurzu český jazyk přímo na Filipínách s dotací tři vyučovací hodiny týdně. Po příjezdu do Česka jim zdravotnické zařízení, které si je „objednalo“, přidělí takzvaného mentora. Ten je provází zařízením a pomáhá se zapojením do pracovního tempa i jim přiblíží kulturní zvyky v Česku. I po příletu do Česka pokračují Filipínci ve výuce českého jazyka tak, aby s co nejvyšší šancí uspěli u zmíněné aprobační zkoušky a pracovali samostatně.
Veronika Táchová
