Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO] si svých pět minut slávy odžil již několikrát. Prvně když zazářil v SuperStar a pak když měl na svých bedrech pandemii covidu. Pak se vytratil jako velvyslanec do Finska. A od té doby, jako by scházel. Jako by měl už docela hotovo.
A to, jak to tak vypadá, platí i pro jeho znovupůsobení ve funkci ministra zdravotnictví. To navíc za situace, kdy si tento resort spolu “se sociálem”, jak sám říká, za svou prioritu vyvolil i premiér Andrej Babiš [ANO]. Což v důsledku vede k tomu, že i ve svém vlastním resortu je ministr Vojtěch vždy tím druhým. A vlastně tak trochu podobně jako za covidu. Možná mu to stačí, ale nemělo by. Vždyť mu přece není ani 40 let, a je-li stále jeho snem pracovat pro stát, jak nejednou řekl, měl by chtít víc. Měl by se víc snažit. Anebo pokud si myslí, že sám sebe už nepřekoná, měl by to zabalit a zkusit to nějak zařídit, aby se po Finsku spolu s celou svou rodinu blíže seznámil tentokrát se Španělskem, jak nedávno vyjevil Blesk. Ostatní diplomaté mu jistě rádi uhnou z cesty, projeví-li zájem.
Ministra Adama Vojtěcha máme rádi, ale…
Proč zrovna toto všechno píšeme o ministru Vojtěchovi, proti němuž jinak nemůžeme říci křivého slova? A jehož si vážíme už kvůli tomu, že vydrží spolupracovat s Andrejem Babišem? Píšeme to proto, že o něj máme vážnou obavu. Strachujeme se, že se mění v lunetika, který se na své profesní pouti čím dál víc vzdaluje realitě, docela syrové realitě. Což znovu předvedl dneska, když spolu s dalšími VIP personami slavnostně přestřihával pásku výrobního závodu Novo Nordisk ve středočeské Bohumili. Tam totiž tato evropská super firma bude vyrábět komponenty léků pro diabetiky s nadváhou a obezitou. A pak samozřejmě i pro ty, o nichž se v Česku odjakživa říká, že jsou tlustí. A někdy i tak, že jsou šíleně tlustí. Tedy pro ty, kteří se diabetiky nejspíš teprve stanou.
Novo Nordisk v ČR posiluje výrobu proteinů pro léky na hubnutí a cukrovku
A co že tam řekl ministr Vojtěch? Řekl tam, že předpokládá, že rozhodnutí o tom, že zdravotní pojišťovny budou tyto léky nově platit českým dětem, které trpí nadváhou a obezitou, padne do konce roku. A pak ještě dodal: „Vnímám to jako investici do veřejného zdraví a potenciál snížit tu drastickou prevalenci obezity v České republice.“
Na první pohled je všechno ok, ale jen na ten první
Na první pohled jsou slova ministra Vojtěcha více než líbezná. To, že se v Česku s obezitou a nadváhou čím dál víc potýkají dospělí i děti, je samozřejmě obrovský problém. Zvlášť, když takových “tlustých” jenom přibývá. A pak také proto, že spolu s nadváhou a obezitou jdou ruku v ruce další nemoci, jejichž léčba rovněž stojí nemalé peníze a důsledky jsou často fatální. Nicméně ruku na srdce. Opravdu je řešením to, že začneme děti s nadváhou a obezitou ládovat léky na hubnutí od jejich útlého dětství?
Opravdu jsme už jako společnost tolik upadli?
Proč v tom přeslavném závodě, který Novo Nordisk vyšel na fantastických osm miliard korun, tak lukrativní je byznys s léky, které tam bude vyrábět, ministr Vojtěch neřekl – udělám všechno pro to, aby obyvatelé Česka, a hlavně české děti tyto léky potřebovaly co nejméně?! Proč tam neřekl například to, že chápe, že v lécích na obezitu a nadváhu se točí celosvětově čím dál víc peněz, ale my tady v Česku se této “lékové hubnoucí mánie” chceme účastnit co nejméně? Rozumíme, asi by se to moc nehodilo…
Co měl ministr Vojtěch říci, ale neřekl…
Na druhou stranu ale to, co ministr Vojtěch řekl, ale pak hlavně to, co vůbec neřekl, nás právě vede k obávám o jeho kondici. Samozřejmě, že jeho péče o české děti s nadváhou a obezitou je příkladná. V případě léků od Novo Nordisku, a nejen této firmy, ale máme za to, že jen na první pohled. Pokud by totiž jeho péče o české děti s nadváhou a obezitou byla skutečně příkladná, musel by se v Bohumili rozpálit doběla a dštít oheň a síru proti tomu, že v Česku se dosud více nezdaňují slazené nápoje, anebo se neostrakizují nezdravé průmyslově zpracované potraviny.
Musel by mluvit o vyšších daních na energy drinky s vysokým obsahem cukru, které si česká mládež tolik oblibuje. Musel by mluvit o omezování jejich prodeje a stejně tak i dalších nezdravých nápojů a potravin. I by musel mluvit o automatech ve školách. Rovněž by musel mluvit o závislostech na mobilech a online světě. Musel by mluvit o nedostatku pohybu. A musel by apelovat na rodiče, že pokud oni sami žijí nezdravě, stejně tak nezdravě nejspíš „dožijí“ i jejich děti. Musel by jim říci, jen se dobře podívejte, co si víkend co víkend nakládáte do svých vozíků ve všech těch halách na okrajích i v centrech měst.
A současně by musel dodat, což ale nedodal, že změny a opatření v těchto věcech by vnímal jako skutečnou investici do veřejného zdraví a potenciálu snížit tu drastickou prevalenci obezity v České republice. Ale to on ne, on raději dětem s nadváhou a obezitou zaplatí léky proti nadváze a obezitě. Raději znovu pustí žilou už tak zbídačeným zdravotním pojišťovnám, než aby šetřil na těch pravých místech.
Co na to dál říci, když je to ve své podstatě tak zoufalé?
Snad už jen to, že situace je opravdu vážná! A to tak vážná, že jen s blazeovaným úsměvem a jemnými mravy už ji nezvládneme. Což ale bohužel neplatí jen pro našeho ministra zdravotnictví, ale i pro mnohé další členy vlády Andreje Babiše. I v jejich případě padá mnoho pěkný slov a řádný skutek nikde. Ano, když se mění věci od základu, je u toho hodně křiku a létají třísky, nejeden přijde k úhoně. Ale znovu – situace je vážná. A ten, kdo by si náhodou myslel, že není, tak ať se pozorně podívá sám na sebe do zrcadla, případně kolem sebe. Co uvidí? Uvidí tolik tlustých a nezdravých lidí, až se mu z toho zatočí hlava. Avšak tím, že do sebe všichni, děti i dospělí, začneme k tomu všemu ještě ládovat léky, abychom už obézní nebyli, se zdravějšími nestaneme.
Daniel Tácha
