Daňové příjmy státu letos v prvním pololetí činily 789,3 miliardy korun. To je meziročně o pět procent víc. Nejvíce rostl výběr daně z příjmu právnických osob. Vyplývá to z dat Ministerstva financí ČR [MF ČR] o státním rozpočtu.
Státní rozpočet České republiky pro rok 2026 počítá s příjmy ve výši 2,118 bilionu korun a výdaji 2,428 bilionu korun. Schválený schodek tak činí 310 miliard Kč.
Německo skokově zvýší daň z lihovin a chystá daň z cukru u nápojů
V absolutní částce se nejvýrazněji zvýšilo inkaso daně z přidané hodnoty [DPH]. DPH tak i nadále zůstala hlavním daňovým příjmem státu, když se na DPH za první pololetí vybralo 314,4 miliardy korun. Meziročně to znamenalo nárůst o 7,7 procenta. Podle ministerstva financí za růstem stojí zejména růst spotřeby domácností.
O 2 500 Kč vyšší minimální mzda opět zvedne odvody na pojistném
Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 12,2 procenta na 152 miliard korun. Podle ministerstva financí se ve vyšším výběru daně pozitivně promítá zejména pokračující rychlý růst mezd a platů.
Celostátní daňové příjmy za první pololetí 2025 a 2026 v mld. Kč
| Daňové příjmy [bez pojistného na sociální zabezpečení] | DPH | Daň z příjmu právnických osob | Daň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou | Daň z příjmu fyzických osob placená plátci | Daň z příjmu fyzických osob placená poplatníky | Spotřební daně | |
| 2025 | 751,4 | 291,9 | 172,9 | 20,9 | 105,2 | 9,3 | 83,2 |
| 2026 | 789,3 | 314,4 | 188,6 | 23 | 117,1 | 12 | 84,8 |
[Zdroj: MF ČR]
Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 188,6 miliardy korun, o 9,1 procenta víc než před rokem. V letošním roce do výběru daní od firem přispělo ještě zúčtování loňských záloh daně z neočekávaných zisků [windfall tax]. To přineslo 583 milionů korun. Samotná daň, kterou stát v předchozích třech letech zatížil energetické a petrochemické firmy a velké banky, už se letos neuplatňuje.
Ve Sněmovně vzniká regulace energy drinků. Pojišťovny ji vítají
Spotřební a energetické daně vynesly státu 84,8 miliardy korun, o 1,9 procenta víc než loni. Nejsilněji k většímu výběru přispěl nárůst inkasa daně z minerálních olejů díky větším přepravním výkonům. Jeho růst nicméně tlumilo snížení spotřební daně na naftu, k němuž stát přistoupil po zdražení ropy kvůli válce na Blízkém východě.
Šebelová ze STANu vetovala peníze do zdravotnictví. Žene ho tak do dalších dluhů
Na dani z nemovitostí, která je výhradním příjmem obcí, se za pololetí vybralo 16,4 miliardy korun. Proti loňsku to představuje nárůst o 2,8 procenta. Vzhledem k tomu, že se letos celostátní koeficient pro výpočet daně neměnil, je zvýšení dáno úpravami, které provedly jednotlivé obce.
Daňové příjmy bez pojistného
Samotný státní rozpočet získal v prvním pololetí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 521 miliard korun, stejně jako v loňském roce. Schodek rozpočtu na konci června činil 183,6 miliardy korun, meziročně vzrostl o 31,2 miliardy korun. Byl to nejhlubší pololetní deficit za poslední tři roky.
Některé daně jsou takzvané sdílené daně, kdy se o jejich výnos dělí státní rozpočet s krajskými a obecními rozpočty. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Letos na kraje připadá 10,23 procenta a na obce 25,93 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti mají obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa. Daň z nemovitosti je 100% příjmem obcí.
–ČTK/RED–
