Včerejší interpelace poslance Jana Papajanovského [STAN], která mířila na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] ohledně toho, jak zajistí zubní lékaře pro lidi v regionu, ukázala, jak moc mimo je poslanec Papajanovský.
A zdaleka nejen on. Jádro pudla totiž nespočívá v nedostatku zubařů, ale v tom, aby lidé na jejich služby měli dost peněz. To, že v Česku chybí zubní lékaři, řeší české zdravotnictví už nejméně deset let. Jde snad o národní sport. A tak se i toto téma omílalo včera ve Sněmovně.
Poslanec [STAN] Jan Papajanovský, který současně zvládá i funkci starosty České Kamenice, interpeloval ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Chtěl od něj slyšet, jak zajistí dostupnou zubní péči pro lidi, kteří žijí v regionech. A že ti v nich jsou bez zubařů. Ne že by neměl pravdu, starosta.
„17 % pojištěnců v České republice nemá svého zubního lékaře. A většina zubařů na venkově nepřijímá nové pacienty,“ upozornil při interpelaci ministra Vojtěcha na evergreen českého zdravotnictví Papajanovský.
A dodal i to, co už asi každý běžný český pacient dávno dobře ví, že „ten problém v regionu je opravdu významný“. Nicméně to, že je tento problém „významný“, moc dobře ví i ministr Vojtěch. Jako ministr ho řešil už před covidem, při covidu a řeší ho i teď. A tak se nachytat nedal. Bez zaváhání vysypal z rukávu hned několik „nástrojů“, které jeho resort chystá. A ty, že už dostanou zubní lékaře i mimo Prahu a Brno. A když se zadaří, snad i do okresních měst. Novinka ale byla, když ministr řekl, že jedním z nástrojů je program podpory lékařských fakult, které vzdělávají stomatology. Právě ten jeho úřad připravuje.
Pojišťovny: Jednorázové finanční injekce potíže zdravotnictví neřeší
A doplnil, že jde o podobný program, který inicioval jeho úřad a schválila vláda při jeho prvním ministerském mandátu. V něm Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [MŠMT] nasypalo hned několik miliard korun lékařským fakultám na navýšení kapacit pro všeobecné praktické lékaře.
„Inspirujeme se programem všeobecného lékařství, kde už nyní vidíme pozitivní výsledky v nárůstu počtu absolventů,“ zakončil svou řeč ministr Vojtěch s tím, že i u zubních lékařů by chtěl jít touto cestou.
Lidé na zubaře už zkrátka nemají peníze
Otázka ale je, jestli tento program, který vyšel státní rozpočet na skoro sedm miliard korun, skutečně zafungoval. A to v tom smyslu, že dostal více praktiků do regionů. Jak to vidíte vy? Zakopáváte o praktiky a pediatry už i v odlehlých českých vískách?
Ale tím to nekončí. Deficit státního rozpočtu je obří, ale miliardy tečou dál nejen k tuzemským zubařům. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] teď na podzim otevře dotační výzvu, v níž lékařům ve specializačním vzdělávání v pediatrii, dětské a dorostové psychiatrii a všeobecném praktickém lékařství nabídne 480 000 korun za to, že po ukončení specializace půjdou pracovat do regionu. A v něm zůstanou aspoň pět let. Jak myslíte, že toto dopadne?
VZP dá mladým lékařům půl milionu, půjdou-li tam, kam jim řekne
Nicméně je to alespoň něco, jak vyplynulo ze slov ministra Vojtěcha. A tak to „alespoň něco“ bude prosazovat i u zubařů. A když ne dotacemi, tak určitě vyššími úhradami od zdravotních pojišťoven. Jinak řečeno ty by měly zubní lékaře odměnit za to, že otevřou praxi mimo velké město a nabídnou registraci místním občanům. Tedy obdobně jako je tomu nyní například u zmíněných praktiků, pediatrů, ale třeba i psychiatrů.
Platí lidé tisíce korun u praktika? Zatím ještě ne…
Navíc je rozdíl mezi tuzemským zubařem a tuzemským pediatrem, praktikem nebo psychiatrem. A ten rozdíl je v tom, že zubní péče je v Česku i přes navázání praxe na pojišťovnu ve srovnání s praxí všeobecného praktika hodně DOPLATKOVÁ. A doplatky v tuzemských zubních ordinacích stále rostou. Což je i jeden z důvodů, proč lidé stále častěji odkládají návštěvu zubaře i přesto, že ho mají, že jsou u některého registrovaní. A je to i důvod, proč si ho nehledají, když ho nemají. Proč mají Češi „tak špatné zuby“ oproti lidem na Západě, jak veřejnost roky poučuje šéf České stomatologické komory [ČSK] Roman Šmucler.
To, co se stalo ve stomatologii, je šílená ostuda, říká Milan Kubek
Zaráží pak to, že si šéf ČSK nepoložil otázku – proč asi. Vždyť i podle jeho Komory v Česku působí více než osm tisíc zubních lékařů. A jejich počty podle dat Komory rok od roku rostou. A zatímco tu máme přes osm tisíc zubařů, tak třeba praktiků pro dospělé je v Česku asi 5 500. Počty pediatrických ordinací jsou ještě nižší, zhruba poloviční.
Ministr Vojtěch vidí řešení v penězích pro zubaře
Tím ale nekončí pochyby o tom, jak se bude díky intervencím ministerstva zdravotnictví už zítra tančit všude. Vysoké doplatky za zubní péči přece nejvíce dopadají právě na pacienty v regionu, kde jsou ve srovnání s Prahou nebo Brnem významně nižší příjmy. Což je další důvod, proč se zubní lékaři do regionů nehrnou. Lidé tam nejsou ochotni zaplatit bez řečí za zubní výplň vyšší tisíce korun. A kdo tuto ochotu má, ten si většinou za zubařem dojede do většího města. Totiž ví, že se mu to vyplatí.
Nejsme kartel a ani nejdražší na světě, tvrdí čeští ortodontisté
Co ale říká ministr Vojtěch správně, je to, že zajištění zubních ordinací je i věcí municipalit, obcí a krajů. I ty by se měly podle něj do řešení problémů zapojit a zubařům něco nabídnout. Jak sám uvedl, například zázemí pro ordinaci, bydlení v místě a slušnou místní infrastrukturu. To je školy, školky a další služby.
„Je to i o regionálních a municipálních politicích,“ shrnul dále ministr Vojtěch.
Na druhou stranu ani toto není nic převratného. I municipality se zapojují. A dělají to stejné, co „stát“. Dávají zubařům peníze. Výsledek? Není ničím výjimečným, když obyvatelé například jinak relativně bohatého Středočeského kraje dojíždí i 70 kilometrů do Prahy za zubařem. Když to zvládnou i s dentální hygienou, vrací se i o více než deset tisíc korun lehčí. Ortodoncie pro děti je pak kapitola sama pro sebe.
Tady u nás v Kocourkově
Výše uvedené ale politici jako by nechtěli slyšet nebo vědět. A tak stále řeší jenom tu babičku v zapadlé vísce, která zubaře neviděla dost dobře možná už 20 let. Anebo lesního dělníka, kterému je celkem jedno, jaké má zuby, hlavně že má na palivo. A stejně tak i ministr Vojtěch, který včera přišel s dalším „bezvadným nápadem“. Podle něj by do míst bez zubní ordinace nově mohly zamířit i takzvané mobilní ordinace. Tato varianta zubní péče se podle něj už nyní testuje v Moravskoslezském kraji.
„Někdy není možné nastálo toho stomatologa získat do nějakého regionu, i když nabízíte obrovské prostředky,“ vyjasnil i proč.
Glosa: Lékaři nepotřebují jen peníze, ale i rozvinuté regiony
A jak dodal, už mají i zájemce, kteří by jezdili do regionů ošetřovat pacienty takto mobilně. Proto jeho úředníci už připravují legislativu, aby to vůbec šlo a bylo v souladu se zákonem. Představí ji v příštích měsících.
Co říci závěrem? Snad jen to, že až zdravotní pojišťovna nasype v úhradách za mobilní péči zubařům další peníze, deficit zdravotních pojišťoven se znovu propadne. A co říci dál? Snad jen to, že až v takové mobilní zubní ordinaci zaplatí babička z vísky nebo lesní dělník za výplň drobného kazu doplatek tři tisíce a víc, příště se raději smluví a napadený zub si sami vytrhnou. A to už vůbec nemluvíme o tom, že by snad šli a na internetu si zkontrolovali, zda jim [mobilní] zubař skutečně provedl ty výkony, které pojišťovně i vykázal.
Veronika Táchová
