Chytré brýle umožňují poslech hudby, telefonování, ale i pořizování fotografií a videí. A to i bez vědomí okolí. Videa a fotky pak končí na sociálních sítích, aniž by o tom samotní aktéři věděli. Ve Francii, Německu i Austrálii už padají stížnosti.
Dominanci na trhu s chytrými brýlemi s podílem 76 procent drží americká technologická společnost Meta Platforms. Ta brýle vyrábí ve spolupráci se značkou Ray-Ban ze skupiny EssilorLuxottica. Jen za loňský rok firma prodala zhruba sedm milionů chytrých brýlí své značky. A vedle rostoucí obliby chytrých brýlí roste i jejich kritika. To především kvůli jejich schopnosti nenápadně nahrávat okolí. Videa se pak dostávají na sociální sítě, aniž by s tím samotní aktéři ale souhlasili. Stížností na zneužívání těchto brýlí proto přibývá.
Agentura Reuters aktuálně informuje například o tom, že pařížská prokuratura zahájila trestní vyšetřování v souvislosti s podezřením ze sexuálního obtěžování pomocí těchto chytrých brýlí. Francouzský úřad pro ochranu osobních údajů CNIL uvedl, že obdržel několik stížností ohledně používání brýlí na pracovišti.
Lidé zneužívají chytré brýle. V Německu už řeší jejich regulaci
Pařížská prokuratura v této věci agentuře Reuters sdělila, že nedávno zahájila alespoň jedno trestní vyšetřování na základě stížností na sexuální obtěžování související s trendem na sociálních sítích. V takových případech muži pomocí chytrých brýlí natáčejí ženy na ulici bez jejich souhlasu a videa následně zveřejňují na internetu. Nejčastěji na sociálních sítích. Značku takto použitých zařízení žalobci neuvedli. Zpráv ohledně zneužívání chytrých brýlí přibývá po celém světě.
Výrobce se hájí kontrolním světýlkem na obrubě brýlí
Mluvčí společnosti Meta agentuře Reuters sdělil, že firma do brýlí od začátku zabudovala prvky na ochranu soukromí. A pracuje na jejich posílení u nových, vylepšených verzí. Společnost EssilorLuxottica, pod níž spadá značka brýlí Ray-Ban, se pak tradičně odmítla ke zprávě vyjádřit.
Meta v USA zaplatí 373 miliard ve sporu o závislosti dětí na sítích
Už v minulosti se Meta při kritice ohledně narušování soukromí jejími chytrými brýlemi hájila tím, že nahrávání signalizuje malá kontrolka na obrubě brýlí. Ta však, jak se ukazuje v praxi, ochranu soukromí moc neřeší. Lidé ji snadno zalepí či jinak zakryjí. Případně ji poškodí a vyřadí z provozu.
„To, že se rozsvítí kontrolka, ještě neznamená, že souhlasíte s tím, abyste byli natáčeni, ani s tím, aby byl váš obraz následně šířen mezi tisíce lidí,“ uvedla k takovému argumentu právnička Ines Legendreová z organizace pro bezpečnost na internetu e-Enfance.
Zneužívání chytrých brýlí řeší i Německo a Austrálie
Kvůli tajnému pořizování nahrávek chytrými brýlemi nedávno podala německá nezisková organizace HateAid trestní oznámení na společnosti Meta a EssilorLuxottica u německé Ústředny pro boj s internetovou kriminalitou [ZIT]. Podnět k trestnímu stíhání kromě těchto dvou společností podala HateAid také proti prodejcům brýlí Oakley, Fielmann, Apollo-Optik, Mister Spex a Mediamarkt.
Německá agentura pro regulaci sítí [BNetzA], která má pravomoc podobná zařízení zakazovat, podle informací německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung [FAZ] brýle prozatím nezakázala. A ani se k tomu nechystá.
Plesnivé potraviny odhalí aplikace českých vědců. Pomůže nevidomým
HateAid v oznámení tvrdí, že výrobci a prodejci brýlí porušují německý zákon o ochraně osobních údajů v telekomunikacích a digitálních službách. Podle paragrafu osm tohoto zákona je zakázáno vyrábět, prodávat či dovážet zařízení, která svým vzhledem předstírají jiný účel a mohou nepozorovaně nahrávat hovor nebo obraz dalšího člověka. Za porušení hrozí až dva roky vězení nebo peněžitý trest. ZIT na dotaz deníku potvrdila, že oznámení eviduje a zahájila předběžné šetření, zda existuje důvodné podezření z trestného činu.
Meta v USA zaplatí 373 miliard ve sporu o závislosti dětí na sítích
Podle BNetzA je nicméně rozhodující, zda nezúčastněná třetí osoba dokáže rozpoznat, že ji uživatel brýlí nahrává. Podle mluvčího úřadu je v současnosti výklad takový, že držení, dovoz a prodej brýlí nejsou zakázané, pokud je nahrávací funkce jasně rozpoznatelná. Například díky zmíněné světelné signalizaci, kterou opakovaně argumentuje Meta. A BNetzA uvedla, že dosud prověřované modely Ray-Ban Meta AI Glasses nesplňují podmínky pro jejich zákaz podle zmíněného zákona.
A ochranu soukromí při používání chytrých brýlí řeší i v Austrálii. Australský úřad pro bezpečnost na internetu [eSafety] vyzval výrobce chytrých brýlí s kamerami, aby zařízení automaticky rozmazávala tváře lidí, kteří nedali k natáčení informovaný souhlas.
–ČTK/RED–
