Rozpuštění krevní sraženiny v plicích katetrem je rychlejší a účinnější léčebná metoda. Uvádí to studie PRAGUE-26, do které se zapojilo jedenáct kardiologických center a přes 580 pacientů.
Metoda léčby plicní embolie s pomocí katetrů se stane součástí nových evropských doporučení pro léčbu této diagnózy. Ukazuje totiž na rychlý, a především u rizikových pacientů i na šetrnější léčebný zákrok.
„Prostřednictvím vpichu v třísle zavedeme pod rentgenovou kontrolou trombolytické katetry do plicních tepen a začneme postupně přímo do krevní sraženiny aplikovat trombolytikum,“ popisuje výkon invazivní kardiolog Jan Mrózek z Oddělení kardiovaskulárního Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava a LF OU [OKV].
Trombolytika jsou léčiva sloužící k rozpouštění krevní sraženiny, trombu. Díky zásahu se obnoví průtok krve v zasaženém místě a zamezí se riziku poškození tkání.
Právě oddělení doktora Mrózka se jako jediné kardiologické centrum v Moravskoslezském kraji zapojilo do tříleté studie, v níž měli kardiologové ověřit tuto metodu léčby krevní sraženiny v plicích. A jak ukazují výsledky studie z léta 2023 do jara 2026, metoda rozpouštění trombu v plicích pomocí katetru je úspěšná. A brzy se stane medicínským standardem.
Trombóza vzniká kdekoli, nejčastěji ale v dolních končetinách
„Jsem velmi rád, že se zásluhou iniciativy mých kolegů stala naše nemocnice součástí studie, která do klinické praxe přinese opravdu přelomovou léčbu plicních embolií. Věřím, že se i díky našim zkušenostem rozšíří do všech 22 kardiologických center v České republice,“ říká k práci ostravských kardiologů doc. Jiří Plášek, primář OKV.
Význam studie a ověřované metody dokládá i to, že výsledky PRAGUE-26 publikoval prestižní časopis New England Journal of Medicine.
Invazivní, ale krátký zhruba 20minutový zákrok
Konkrétně v ostravské fakultní nemocnici dosud podstoupilo léčbu trombu v plicích pomocí katetru 102 pacientů. Jednou z prvních pacientek byla tehdy devětašedesátiletá Alena Metelková. Ani ne dvacetiminutový zákrok zvládla pacientka bez komplikací a těší se dobrému zdraví.
„Po více než dvou letech nemá po plicní embolii žádné následky. A i subjektivně se cítí dobře,“ říká ke kondici pacientky doktor Mrózek.
Lýtkové svaly fungují jako druhé srdce, i proto se mají cvičit
Rozpouštění trombu v plicích pomocí katetru provádí podle jeho slov lékaři pouze v místním znecitlivění. Zákrok trvá deset až dvacet minut. A pacient se z operačního sálu na krátkou dobu převáží na jednotku intenzivní péče.
„Tady obvykle zůstává přibližně osm hodin. A když jde všechno dobře, lékaři mu katetry odstraní a pacienta přeloží na standardní oddělení,“ říká k pooperační péči Eva Lichnerová, lékařka koronární JIP OKV, která se na studii rovněž aktivně podílela.
Do studie se podle ní zapojili lékaři jedenácti kardiologických center a účastnilo se jí celkem 588 pacientů.
Trombóza a preventivní léčba
Trombóza se u většiny pacientů léčí farmakologicky. Jde o léky, které zpomalují srážení krve. První z nich a zřejmě nejznámější heparin objevil v roce 1916 student medicíny v USA Jay McLean. Další široce užívaný warfarin přišel v 50.-60. letech.
Co do výskytu onemocnění, pak v Česku připadá na 100 tisíc osob 160 až 200 případů za rok. V celosvětovém měřítku pak umírá na hlubokou žilní trombózu a plicní embolii více lidí než na karcinom prsu, dopravní nehody a AIDS dohromady.
Varovným příznakem trombózy je otok nebo bolest obvykle v dolních končetinách. Na vážnější problém upozorní dušnost, kašel a bolest na hrudi. Takové příznaky už mohou vést k život ohrožující plicní embolii. Zhruba devět procent populace má ke vzniku trombózy genetické předpoklady. Jde o takzvanou leidenskou mutaci.
Riziko krevní sraženiny roste s věkem. Hlavním rizikem vzniku trombózy je to, že se v žilách uvolní krevní sraženina, tromb, a doputuje krví do plic, kde dojde k plicní embolii. Což je život ohrožující stav, kterému se ale dá podle lékařů předcházet. Obecně zvyšuje riziko žilní trombózy už jednou prodělaná trombóza. Ve vyšším riziku jsou lidé s nadváhou, obezitou a lidé, kteří kouří. Dále pacienti trpící střevními záněty, autoimunitním onemocněním a rizikem vzniku trombu je i hormonální antikoncepce.
Obecně jsou v ohrožení vzniku trombu a jeho uvolnění do krevního řečiště lidé každého věku se sedavým zaměstnáním. Anebo ti, co se nemohou, například kvůli zdravotnímu omezení, příliš pohybovat a lidé takzvaně upoutaní na lůžko.
–VRN–
