Kvůli chřipce skončilo loni v nemocnici přes 34 tisíc lidí a většinou šlo o pacienty ve vyšším věku s některou z dlouhodobých nemocí jako diabetes či astma. Přes 3 550 z těchto pacientů v nemocnici zemřelo. Lékaři proto doporučují očkování.
Na nemocniční lůžko se dostávají kvůli komplikacím vyvolaným po nákaze chřipkou většinou senioři, lidé nad 65 let věku. Ti jsou přirozeně s přibývajícím věkem vnímavější k respiračním nákazám. Navíc většina z nich se dlouhodobě léčí s nějakou nemocí. Právě tito lidé by se měli podle lékařů každoročně včas chránit před chřipkou očkováním.
„I v nadcházející sezoně zemře na respirační nemoci v Česku osmkrát více lidí než na silnicích při dopravních nehodách,“ řekl na tiskové konferenci [6.10.] Ministerstva zdravotnictví ČR [MZd ČR] k nadcházející sezoně respiračních onemocnění předseda České společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Pavel Dlouhý.
Loňská bilance obětí respiračních infekcí nijak nevybočuje z trendu v předchozích letech. Obdobná čísla očekávají lékaři i v nadcházející sezoně. Na nemocniční lůžko se dostalo loni kvůli vážnému průběhu chřipky či jiné respirační nemoci přes 34 tisíc pacientů. A 3 554 z nich už se zpátky domů nevrátilo, zemřeli v nemocnici. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] připadalo více než 92 procent z těchto úmrtí na osoby starší 65 let. Docent Dlouhý upozorňuje i na další důvody, proč se před chřipkou chránit.
„I ti, kteří skončí v nemocnici a zachráníme je, tak kvalita jejich života už není taková… Senioři pak často končí v léčebnách dlouhodobě nemocných, protože ztrácí soběstačnost,“ upozornil na další nevratné dopady po nákaze chřipkou u lidí ve vyšším věku.
Chřipka rozloží i zaléčenou cukrovku
Vysoký počet úmrtí kvůli chřipce a dalším respiračním virům se dá podle předsedy České vakcinologické společnosti prof. Romana Chlíbka částečně vysvětlit nízkou proočkovaností v české populaci. Ta sice v posledních letech podle dat ÚZIS mírně roste, ale stále napříč populací nedosahuje ani osmi procent.
„Je tady stále nízká proočkovanost v populaci,“ uvedl s tím, že v západních zemích Evropy se proti chřipce běžně očkuje 75 procent seniorů, ale v Česku je to zhruba 25 procent.
A například z těhotných žen se proti chřipce očkuje sotva jedno procento, dodal.
Vysokodávkových vakcín proti chřipce je letos v Česku o 30 % víc
Upozornil také, že vysoký podíl seniorů v Česku se dlouhodobě léčí s diabetem, vysokým krevním tlakem, cholesterolem, astmatem nebo nemocemi srdce a cév. Což je další důvod, proč se proti chřipce pro jistotu očkovat. Například u diabetiků dojde obvykle při chřipce k takzvané dekompenzaci. To znamená, že se u nich cukrovka, kterou si udržují do té doby „pod kontrolou“, rázem dostane do rizikových hodnot a selhávají nastavená opatření.
„Přijde chřipka a kompenzovaný stav se u diabetika prakticky destabilizuje,“ upozornil prof. Chlíbek.
Nevratná ztráta schopnosti se o sebe sám postarat
Dál říká, že především senioři bez očkování proti chřipce se po nákaze často stávají nesoběstačnými. A i samotná rekonvalescence u nich trvá týdny a měsíce. Což je podle něj důvod, proč se nechat proti chřipce preventivně naočkovat. Lidem od 65 let hradí vakcíny v plné výši zdravotní pojišťovny.
„Většina očkovaných chřipkou neonemocní,“ tvrdí prof. Chlíbek s tím, že pokud už onemocní, tak díky očkování se obvykle vyhnou dlouhodobé rekonvalescenci a hospitalizaci. Příznaky u očkovaných bývají podstatně mírnější.
Účinnost vakcín proti chřipce je přitom podle prof. Ladislava Duška, ředitele ÚZIS, zřejmá. Což si ověřili na studii dat sebraných z pobytových sociálních zařízeních.
„Reprezentativní data z pobytových sociálních zařízení dokazují, že očkování proti chřipce má ochranný efekt,“ uvedl ředitel ÚZIS.
MPSV chce povinný podíl municipalit na sociální služby i pojištění dlouhodobé péče
Zmíněná studie podle něj porovnávala dvě reprezentativní skupiny klientů pobytových sociálních služeb. A to očkované a neočkované proti chřipce. Výsledky ukázaly, že očkování u klientů pobytových sociálních služeb snižuje riziko těžkého a velmi těžkého průběhu nemoci zhruba o 30 procent. U covidu-19 se snižuje riziko vážného průběhu nemoci dokonce o více než 60 procent. I přesto je proočkovanost proti chřipce v pobytových sociálních službách zhruba 55procentní.
Chřipka a covid-19: Očkovat rozloženě nebo najednou
Pro nadcházející respirační sezonu dorazí do Česka podle ministerstva zdravotnictví více než 900 tisíc dávek vakcín proti chřipce. Z nich více než 500 tisíc jich už mají ordinace praktických lékařů a očkovací centra. Dalších zhruba 400 tisíc vakcín přijde v říjnu a na začátku listopadu. Oproti loňské sezoně došlo k nárůstu objednávek těchto vakcíny zhruba o 15 procent.
Z dosud 540 tisíc distribuovaných vakcín jich přibližně 340 tisíc připadá na vysokodávkové přípravky s vyšší ochrannou. Tyto vakcíny jsou určené výhradně pro zájemce od 60 let věku. Zdravotní pojišťovny je ale hradí až seniorům od 65 let.
K tomu, zda podat vakcínu proti chřipce zároveň i s vakcínou proti covidu-19, pak doc. Dlouhý říká, že možné jsou obě varianty. Záleží tak pouze na volbě každého z pacientů. Nicméně pro letošek je tu i odborné doporučení ohledně načasování těchto očkování.
„Letos se přikláníme k tomu, začít covidem, jeho příchod se očekává dříve, a poté podat očkování proti chřipce,“ doporučuje těm zájemcům, kteří dávají přednost rozloženému očkování proti covidu-19 a chřipce.
Obdobně jako loni se i letos očekává, že nejprve přijdou nákazy covidem, a zhruba na přelomu roku, spíše pak v lednu, dorazí naplno epidemie chřipky.
Veronika Táchová
