Situace důchodců není dramatická. Hůř jsou na tom rodiny s dětmi

0
54
duchodcu
Situace českých důchodců není ve srovnání se zaměstnanci nebo aktivními rodinami s dětmi nijak dramatická. Uvedl to v diskuzním pořadu ČT bývalý premiér a guvernér ČNB Jiří Rusnok. / Foto: Redakce Zdravé Zprávy

Místo jednorázového příspěvku 2 000 korun důchodcům v příštím roce by doporučil bývalý premiér Jiří Rusnok vládě napnout síly u sociálních služeb. Čeští důchodci se nemají zas tak špatně. Hůř jsou na tom podle něj rodiny s dětmi.

reklama

„Je to zbytečné,“ zhodnotil v nedělním [4.10.] diskuzním pořadu České televize [ČT] jednorázový příspěvek k důchodu v příštím roce bývalý premiér, ale i guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Argumentů k tomu uvedl hned několik. Prvním z nich je vysoký deficit státního rozpočtu pro rok 2027 v objemu téměř 400 miliard korun. Dalším je pak rostoucí napětí ve veřejných financí v důsledku stárnutí obyvatelstva a tlaku na s tím související výdaje ve zdravotnictví, sociální péči a v důchodovém systému.

„Potřebujeme skutečně nevydávat tam, kde to vyloženě nepotřebujeme?“ Ptal se k jednorázovému dvoutisícovému přidání k důchodu v příštím roce Rusnok.

Shrnul, že podle platné valorizace se zvednou důchody od ledna 2027 v průměru o 304 korun měsíčně. Průměrná měsíční výše důchodu tak od ledna 2027 stoupne na 22 196 korun. Vedle toho se vládní koalice shodla na jednorázovém příspěvku 2 000 Kč všem příjemcům důchodů. Toto mimořádné opatření vyjde státní rozpočet v příštím roce na necelých šest miliard korun.

Tady nepadají důchodci, ale padají tady rodiny s dětmi

Jednorázový příspěvek k důchodu 2 000 korun vláda Andreje Babiše [ANO] vysvětlila zejména prostřednictvím zástupců vládní SPD, která ho hlavně prosazovala, zachováním kupní síly penzistů. A podporou, která jim poslouží k úhradě rostoucích nákladů na živobytí. Podle Rusnoka ale ani takový argument pro další zatěžování státního rozpočtu neobstojí.

„Situace českých důchodců není nijak dramatická. Dokonce je mnohem lepší než zaměstnaných nebo aktivních rodin s dětmi,“ uvedl dále v pořadu České televize.

Zatímco totiž pracovně aktivní lidé dramaticky ztratili svoji reálnou mzdu v době vysoké inflace v letech 2022-2023, důchody se valorizovaly, jak uvedl, plus minus podle inflace.

„Takže tam žádný dramatický propad není, a proto je to podle mého názoru zcela zbytečné,“ shrnul svůj postoj k příspěvku k důchodu v příštím roce Rusnok.

Na druhou stranu i zmínil, že chápe, že jde o politickou věc, jejímž prostřednictvím vláda Andreje Babiše [ANO] oslovuje své nejvěrnější voliče.

„Je to populistické gesto,“ dodal s tím, že těch necelých zhruba šest miliard korun, na které příspěvek příští rok vyjde, by se dalo využít v sociálním systému určitě smysluplněji.

„Za těch cca pět miliard korun by se dalo postavit pár domovů pro seniory, které v této zemi budou brzy zoufale chybět,“ upozornil na to, kam spíše by měla vláda nasměrovat veřejné prostředky v sociální politice.

MPSV chce povinný podíl municipalit na sociální služby i pojištění dlouhodobé péče

A připomněl, že do deseti až patnácti let tady bude chybět 30 až 40 tisíc míst, respektive lůžek v sociálních zařízeních.

„A nevím, z čeho je budeme stavět, když se řítíme do té svízelné situace,“ dodal.

Podpora českých důchodců není jen v důchodech

Jednorázový příspěvek k důchodu obhajoval v ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka [ANO]. Tvrdil, že důchodci „dodýchávají devět čtvrtletí poklesu reálných mezd“. A tím i nižší valorizace penzí.

„A to je třeba v tuto chvíli ještě sanovat,“ vysvětlil.

Sociální služby chtějí do úhrad zapojit rodiny. Mají vyživovací povinnost

V opačném případě by podle něj hrozilo, že část důchodců propadne v příštím roce do dávkového systému, většinou do superdávky: „Rozevírají se nám tady nůžky. A ti lidé pak padají do sociálního systému.“ 

Doplnil, že v roce 2027 půjde jenom na superdávku už přes 37 miliard korun. Před pěti lety šlo na tyto podpory zhruba 14,2 miliardy korun, dodal.

Slabá superdávka akceleruje dávku MOP. Ta je na rekordu

Proti takovému tvrzení se ale ostře ohradil expremiér Rusnok. Ten upozornil, že čeští důchodci se ve většině v evropském srovnání nemají vůbec špatně.

„Pane ministře, nešermujte tady nominálními čísly. My patříme k zemím, které mají v evropském srovnání nejnižší mírů chudoby u seniorů,“ zdůraznil s vysvětlením, že je to důsledek českého rovnostářského systému u státních důchodů.

Zopakoval, že nám tady rozhodně „nepadají masy důchodců“. Ministrovi práce Juchelkovi navíc vysvětlil, do sociálního dávkového systému v Česku propadají naopak rodiny s dětmi a skupiny méně úspěšných aktivních obyvatel.

Vysoké náklady na udržení sociálních služeb

V sociální politice je podle něj Rusnoka zásadní posílit pobytové a terénní sociální služby. Protože, jak zdůraznil, zajistit službu pro toho, kdo už se o sebe nepostará sám, je opravdu důležité.

„I proto je rozumné si vytvářet rezervy. A ne, že se teď rozjedeme a uděláme mejdan,“ vyjádřil se již podstatně ostřeji k přístupu současné vlády a jejím prioritám v sociální oblasti Rusnok.

Do lůžek pro seniory investuje Česká spořitelna 11 mld. Kč

S vysokými náklady na udržení provozu sociálních služeb minimálně do poloviny století souhlasil i ministr práce Juchelka. I proto, jak uvedl, připravuje se svým stranickým kolegou a ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem [za ANO] novelu o sociálních službách. V ní upraví sociálně zdravotní služby, které především lidé s omezenou soběstačností potřebují. A chystají se podle něj i zásadní změny ve financování pobytových sociálních služeb.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here