Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor pohrozil médiím postihem za šíření lživých zpráv o výskytu moru na Sibiři. Zároveň je vyzval, aby vycházela jen z oficiálních informací vydaných úřady. A pod pohrůžkou úřad žádá odstranění „nepravd“.
Cenzurní úřad Roskomnadzor [Federální služba pro dozor v oblasti telekomunikací, informačních technologií a masmédií] nyní podle státní tiskové agentury TASS analyzuje zveřejněné informace ohledně výskytu plicního moru v Irkutské oblasti. Při prokázání šíření úmyslně lživých zpráv s významným dopadem na společnost přijme opatření, uvedla TASS.
Ruské úřady tento týden ve čtvrtek [8.10.] popřely zprávy o tom, že se v irkutském Ústavu pro boj proti moru nakazil další ze zaměstnanců. Osmadvacetiletá laborantka tohoto ústavu podle ruských médií zemřela v nemocnici na plicní mor. Jím se podle nich měla náhodně nakazit v ústavu. Ruské úřady výskyt moru ale popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Bližší informace k případu úmrtí laborantky po ruských úřadech žádala obratem Světová zdravotnická organizace [WHO].
„Ruská federace odpověděla, že v oblasti Irkutsko nebyl v nedávné době hlášený žádný případ moru. A uvedla, že do preventivní karantény umístily úřady přibližně 200 kontaktů,“ informovala tento týden na sociální síti X WHO.
Zároveň dodala, že požádala ruskou stranu o bližší informace o laboratorních testech provedených na zesnulé laborantce. A dále požádala o podrobnější zprávy k tomu, proč ruské úřady přijaly zdravotnická opatření po úmrtí zmiňované ženy. Nic z toho se dosud k WHO ale nedostalo. Včetně informací o údajně další oběti onemocnění těžkým zápalem plic v irkutském ústavu.
„Zároveň jsme se snažili ověřit mediální zprávy o druhém zaměstnanci s pneumonií neznámé příčiny,“ informuje WHO s tím, že jelikož se jí nedostávají úplné informace o události, nemůže ani plně vyhodnotit rizika.
Ruský cenzurní úřad kontroluje média
O bližší vyjádření k podezření z nákazy plicním morem žádají Rusko i Spojené státy. K podezření se vyjádřil v předchozích dnech mluvčí amerického ministerstva zahraničí.
„Víme o zprávách o případu úmrtí s podezřením na nákazu plicním morem v irkutské oblasti v Rusku. Situaci pečlivě sledujeme ve spolupráci s Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a dalšími partnery z řad vládních agentur,“ sdělil rozhlasové stanici RFE/RL.
I vyzval ruské úřady, aby „rychle a otevřeně sdílely přesné informace“. Připomněl, že je to důležité, protože mor je léčitelný dostupnými antibiotiky. Pokud se s léčbou začne včas.
Nicméně k poskytnutí laboratorních analýz a dalších odborných podkladů dokládajících příčinu úmrtí laborantky irkutského ústavu se staví ruské úřady odmítavě. K tomu cenzurní úřad Roskomnadzor vyzval novináře, aby používali pouze oficiální informace úřadů ohledně situace v Irkutské oblasti na Sibiři, uvedl server Fontanka.
„Roskomnadzor je oprávněn požadovat, aby média odstranila úmyslně lživé materiály, a v případě odmítnutí je oprávněn zablokovat přístup ke zdroji,“ citoval portál vyjádření úřadu.
Ten podle TASS připomněl majitelům médií, internetových serverů a účtů na sociálních sítích jejich odpovědnost za šíření nepravdivých zpráv.
Nebezpečné patogeny se neprokázaly
Úřady v Irkutsku podle médií po smrti osmadvacetileté Darji Šipilovové okamžitě zavedly karanténu ve třech městských nemocnicích, v dětské nemocnici a porodnici a rovněž v okresní nemocnici v Šelechově, kde laborantka zemřela. Nařídily také izolaci zhruba dvou stovek lidí, kteří se zmíněnou laborantkou přišli do kontaktu.
Tato preventivní opatření v regionu skončila tento týden. Ve čtvrtek to oznámil gubernátor Igor Kobzev s odvoláním na úřad pro zdraví a ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor. Sanitární a epidemiologická situace v Irkutsku a v Šelechově je v pořádku, napsal gubernátor na sociální síti. Laboratorní analýzy téměř pěti tisíců vzorků neprokázaly přítomnost nebezpečných patogenních mikroorganismů, uvedl.
„Byla to zkouška, kterou jsme zvládli důstojně,“ zdůraznil gubernátor Irkutské oblasti.
K riziku výskytu moru se vyjádřilo tento týden také české ministerstvo zdravotnictví. A podle jeho zástupců není třeba nyní kvůli situaci v Rusku na českém území zavádět žádná plošná opatření. Situaci kolem rizika zavlečení moru do Evropy a Česka sleduje úřad skrze Operační centrum pro mimořádné události.
„V Evropské unii nebyl případ moru zaznamenán již několik desetiletí. K jeho vymizení přispělo především zlepšení hygienických a životních podmínek, účinnější kontrola hlodavců a blech,“ informuje ve zprávě k riziku výskytu moru MZd ČR.
Zároveň dodává, že mor spadá mezi infekční onemocnění vyvolané bakterií Yersinia pestis. A zatímco v minulosti stál mor za miliony úmrtími, dnes se dá úspěšně léčit díky účinným antibiotikům. A nejen to. Stejně jako ostatní evropské země i Česká republika má zavedené postupy pro rychlé rozpoznání podezření na vysoce nebezpečnou nákazu, izolaci pacienta, laboratorní diagnostiku a dohledání rizikových kontaktů. Včetně dostupné léčby a přijetí odpovídajících protiepidemických opatření.
–ČTK/RED–
