Pandemie moru České království významně nezasáhla

0
1664
pandemie_moru
Soubor Českých korunovačních klenotů [bez korunovačního roucha, pozn. red]. / Foto: Správa Pražského hradu – Jan Gloc

Největší středověká pandemie moru ve 14. století nezasáhla podle vědců všechny regiony stejně. Zatímco například ve Skandinávii měla zdrcující vliv, na českém území při ní pokračoval hospodářský i demografický růst.

Ukázala to inovativní metoda analýzy starého rostlinného pylu z různých evropských zemí. Výsledky mezinárodního výzkumu, na kterém se podíleli i čeští vědci, publikoval prestižní vědecký časopis Nature Ecology and Evolution. Výsledky výzkumu podle vědců potvrzují, že neexistuje univerzálně platný model pandemie. Informaci potvrdil mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.

I pandemie moru ve 14. století přicházela ve vlnách

Nejhorší známou pandemií v dějinách lidstva je dle historiků morová rána Černá smrt. Ta sužovala Evropu, západní Asii a severní Afriku v letech 1347 až 1352. Jejím původcem byla bakterie Yersinia pestis, jež způsobovala takzvanou Černou smrt. Vědci odhadují, že při ní zemřela polovina evropské populace. Dosud k tomu dle vědců ale chyběla přesnější data.

Pandemie moru České království významně nezasáhla

Dřívější studie vycházely z informací o městských oblastech, které se vyznačovaly přelidněností a špatnou hygienou. V polovině 14. století ovšem podle vědců více než tři čtvrtiny obyvatel Evropy žily na venkově. Rozsáhlá studie v Nature Ecology and Evolution nyní ukázala, že pro nezkreslené pochopení dopadu morové pandemie je třeba se zaměřit na zemědělské krajiny. Vědci vyšli ze známé skutečnosti, že zemědělství v dobách středověku záviselo na práci lidí.

„Pomocí nově vyvinutého přístupu nazvaného paleoekologie velkých dat [big-data paleoekology, pozn. red.] jsme analyzovali 1634 radiouhlíkově datovaných vzorků pylu z 261 lokalit roztroušených po celé Evropě. To proto, abychom zjistili, zda zemědělské aktivity v určitém regionu po pandemii pokračovaly, nebo jestli opuštěná zemědělská krajina naopak zarostla divokou vegetací,“ vysvětluje paleoekolog Petr Pokorný z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

Podle něj vzorky pylu z 19 současných evropských zemí ukázaly na prudký úbytek rozsahu zemědělské krajiny po pandemii ve Skandinávii, Francii, jihozápadním Německu, Řecku a střední Itálii. Zároveň se podle nich ale ukázalo, že mnoho regionů, včetně Českého království a přilehlých částí střední Evropy, mor zásadně nezasáhl. Tato zjištění podle vědců potvrdily údaje středověkých písemných pramenů o velkém poklesu počtu obyvatel po morové ráně.

Pandemie si vždy dělá, co chce, tvrdí vědci

Podle vedoucího týmů Adama Izdebskiho výzkum rovněž potvrdil, že neexistuje univerzálně platný model pandemie.

„Pandemie jsou komplexní jevy, které mají nejen svou globální, ale i lokální historii. Vidíme to u pandemie covidu-19 a teď jsme to nově ukázali u středověké Černé smrti,“ řekl.

Mezinárodní tým výzkumníků vedla skupina z Institutu Maxe Plancka v německém Lipsku. Vědci doufají, že nový přístup, který nazvali paleoekologií velkých dat, využijí i budoucí studie usilující o pochopení rozvoje a úpadku minulých společností.

Chřipkové viry mají na svědomí stovky milionů životů

Pandemií moru se v nedávné době zabývali i profesoři Daniel W. Gingerich z Virginské univerzity a Jan P. Vogler z Univerzity of Konstanz. Pánové došli k závěru, že Černá smrt významně přispěla ke zrušení nevolnictví, čímž výrazně změnila poměry na tehdejším trhu práce. Podle nich tam, kde mor usmrtil nejvíce lidí, mnohem dříve nastaly demokratické procesy. A naopak tam, kde si mor nevybral tolik životů, se nevolnické vazby ještě více utužily. Zároveň se ve své práci zamýšlejí nad tím, co přinese současná pandemie covidu-19 [viz článek v úvodu: I pandemie moru ve 14. století přicházela ve vlnách].

–ČTK/DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here