Výplatu poslední části prostředků na projekty z Národního plánu obnovy [NPO] schválila [29.10.] Evropská komise [EK]. Jde o částku 23 miliard korun, včetně předfinancování. Poslední část podpory dostane Česko do konce letošního roku.
Žádosti o výplatu poslední části prostředků z NPO, jež jdou z evropského Nástroje pro oživení a odolnost [RRF], který slouží k nastartování ekonomiky zemí EU po pandemii covidu-19 a současně i k posílení zdravotní odolnost států EU, finálně posuzuje Hospodářský a finanční výbor EK.
„Evropská komise dnes [29.10.] předběžně kladně posoudila sedmou žádost Česka o platbu ve výši 951 milionů eur z Nástroje pro oživení a odolnost, který je hlavním pilířem programu NextGenerationEU,“ informuje na webu EK.
Nemocniční přístroje z REACT-EU zůstávají mnohde roky netknuté
Komise dospěla k závěru, že Česko uspokojivě splnilo 13 milníků a 25 cílů stanovených pro tuto platbu, uvádí ve svém sdělení.
„Národní plán obnovy patřil mezi priority České republiky. Díky společnému úsilí se podařilo naplnit stanovené závazky a dosáhnout konkrétních výsledků, které přinášejí prospěch celé společnosti,“ okomentoval zprávu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO].
V NPO, respektive na v něm definované projekty mělo Česko z unijních peněz rozpočet v celkové výši 214,6 mld. korun. Část určená pro zdravotnictví a posílení zdravotní odolnosti Česka činila 12,44 mld. Kč. Do části zvýšení odolnosti zdravotní péče šlo 3,9 mld. Kč a zbývajících 8,54 mld. Kč investovalo Česko do projektů onkologické prevence a péče.
Projekty z NPO a jejich proplacení z EU
Poslední tranše zahrnuje i proplacení prostředků na výstavbu Národního onkologického centra [NOC] ve FN Motol za téměř pět miliard korun. Motolské onkocentrum v omezeném provozu oficiálně otevřelo letos v září.
Výstavba NOC v Motole vyšla na 4,96 miliardy korun a většinu nákladů pokryjí právě dotace z Národního plánu obnovy. Dotace ministerstva zdravotnictví na jeho výstavbu činí 777,4 mil. korun. Zbylou část vyrovnala nemocnice z vlastních zdrojů a nyní čeká na proplacení nákladů v poslední žádosti na dofinancování projektů z NPO.
Motolské onkocentrum zahájilo provoz. Na dotacích EU netratí
Závěrečné proplacení nákladů z unijních zdrojů půjdou dále na výstavbu dvou univerzitních kampusů pro vzdělávání a výzkum a také na komunitní bydlení pro ohrožené děti. A jak vyplývá ze slov vrchní ředitelky Sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Jitky Opičkové, žádný z projektů se neopozdil a všechny splnily podmínky čerpání dotací, a to i v poslední žádosti o převod prostředků.
Unijní dotace nesníží korupční kauza exředitele Ludvíka
Týká se to i výstavby zmíněného onkologického a simulačního centra v motolské nemocnici, které provázely velké korupční skandály spojené s jejím exředitelem Miloslavem Ludvíkem a jeho kolegou Pavlem Budinským. I v tomto případě EU prostředky na výstavbu a modernizaci onkocentra nakonec proplatí.
„Včasné předložení závěrečné žádosti o platbu a její rychlé a kladné posouzení ze strany EK řadí Českou republiku k úspěšným členským státům EU z hlediska plnění stanovených milníků a cílů a čerpání prostředků z RRF,“ potvrzuje Opičková.
Vedle zdravotních projektů jsou součástí finální žádosti o uvolnění unijních prostředků i podpory na modernizaci veřejné dopravy v Praze a zavádění 5G pokrytí železničních koridorů nebo zajištění dostupného bydlení.
Pozemky FN Vinohrady už se převádí pod obranu kvůli nové nemocnici
Skrze Národní plán obnovy čerpá Česko peníze z unijního Nástroje pro oživení a odolnost, to ale s časovým limitem. Tyto podpory na posílení unijních systémů financuje EK z velké části z půjček na finančních trzích.
I ambulance si chtějí sáhnout na dotace EU na digitalizaci dat
Prostředky získané na financování grantů chce EU v následujících letech splácet ze společného rozpočtu EU. Komise už nyní ale složitě dohaduje víceletý rozpočet na roky 2028 až 2035. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet ve výši 1,763 bil. eur [cca 42,9 bil. Kč]. Dalších v přepočtu deset bilionů korun žádal Evropský parlament.
Po kritice tohoto rozpočtu nyní irské předsednictví navrhlo snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur [cca 39,5 bil. Kč]. Takové snížení rozpočtu ale stále považují za nedostatečné zástupci Švédska, Německa, Nizozemska a Rakouska. Naopak proti škrtům v rozpočtu se staví skupina 17 zemí známá jako „Přátelé koheze“. Mezi nimi jsou Itálie, Španělsko, Polsko i Česká republika.
–VRN–
