Přístroje v nemocnicích za miliony korun pořízené z evropské podpory REACT-EU na oživení ekonomiky a posílení zdravotnictví po pandemii covidu-19 zůstávají zdravotníky a pacienty i netknuté.
Stejně tak moc nevyšlo ani pořízení vybavení pro urgentní příjmy. Na ne příliš povedené využití peněz z REACT-EU ukazují výsledky kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ] z dubna až prosince roku 2025. Peníze přerozdělovala převážně nemocnicím ministerstva zdravotnictví a pro místní rozvoj. To v celkové částce 18,6 mld. Kč.
„Realizované projekty však měly pro naplnění tohoto cíle jen omezený přínos. A poskytnuté peněžní prostředky byly zčásti vynaloženy neúčelně a neefektivně,“ hodnotí výsledky kontroly Roman Sklenák, který vedl kontrolu a vypracoval z ní závěrečnou zprávu.
Jako kontrolní vzorek nemocnic si vybral NKÚ několik nemocnic zřizovaných Ústeckým krajem, a to nemocnici v Mostě, Rumburku, Litoměřicích. A dále nemocnice zřizované Jihočeským krajem. Šlo o nemocnice v Prachaticích, Strakonicích a v Písku.
Z REACT-EU na zdravotnictví si nejvíc vzala Praha, nejméně Karlovarský kraj
Výsledky kontroly ukázaly, že za evropské peníze pořizovala většina nemocnic pouze přístroje a jiné vybavení. Což vysvětluje to, že na čerpání těchto dotací měla zdravotnická zařízení ani ne tři roky. Na mnoha místech sledování ukázalo, že se přístroje s pořizovací hodnou i několik milionů korun sice pořídily, ale tím veškerá akce skončila.
„Dotace byly poskytovány ve výši 100 % a nemocnice je tak v některých případech využily i na nákup přístrojů a vybavení, které nezbytně nepotřebovaly. A následně využívaly významně méně, než je obvyklé,“ vysvětluje ve své závěrečné zprávě NKÚ.
Dotace pro dotace, ale ne tam, kde jsou potřeba
NKÚ se zaměřil na využití v klinické praxi celkem sedmadvaceti přístrojů pořízených z REACT-EU v některých ze zmiňovaných nemocnic. A zjistil, že dvanáct z nich se používalo velmi málo v porovnání s tím, jakou vytíženost vykazují u těchto přístrojů jiné nemocnice v zemi. Jedna z nemocnic přístroj dokonce ani jednou nepoužila, zjistila kontrola NKÚ. Velmi slabá vytíženost přístrojů se ale potvrdila podle NKÚ ve všech kontrolovaných nemocnicích.
„V Nemocnici Strakonice se jednalo o tři pořízené RTG přístroje. V Nemocnici Prachatice o jeden RTG přístroj, v Nemocnici Písek o jeden RTG přístroj a v Krajské zdravotní o celkem šest pořízených RTG přístrojů a jeden laboratorní přístroj,“ vyjmenovává zpráva NKÚ s tím, že pořizovací hodnota přístrojů ve jmenovaných nemocnicích činila celkem 41 099 517 Kč.
Ústecká Masarykova nemocnice otevřela nový pavilon za 1,8 mld. Kč
U osmi z dvanácti přístrojů dosahovala v roce 2024 jejich využitelnost 14–62 procent průměrného počtu výkonů na obdobných přístrojích jinde v Česku.
„A došlo tak ke snížení efektivnosti vynaložených peněžních prostředků ve výši 32 373 550 Kč,“ vyčísluje škody NKÚ.
Anebo: Na třech RTG přístrojích za bezmála 7,3 milionu Kč, které pořídila Krajská zdravotní, provedli tamní zdravotníci méně než 10 výkonů za rok.
„Přitom počet výkonů na stejných přístrojích se v ČR pohybuje v průměru přes 400 výkonů za rok,“ uvádí pro srovnání kontroloři.
Peníze z REACT-EU šly na přístroje „do zásoby“
Dále Krajská zdravotní pro jednu ze svých nemocnic pořídila laboratorní přístroj optický spektrometr ICP OES. Ten se do ostrého provozu vůbec nedostal.
„Peněžní prostředky ve výši 1 462 337 Kč tak NKÚ v tomto případě vyhodnotil jako neúčelně vynaložené,“ píše se v závěrečné zprávě.
Kontrola dále ukázala, že k dotační nabídce přistupují některá zdravotnická zařízení pouze proto, aby nějaké dotace nečerpala. Nikoli kvůli tomu, aby za ně pořídila přístroje, vybavení nebo zajistila rekonstrukce, které skutečně potřebuje.
„Kontrolované nemocnice zakoupily přístroje i v případech, kdy již měly několik obdobných přístrojů k dispozici,“ tvrdí zástupci NKÚ.
Na žloutenku „áčko“ loni v ČR umírali hlavně alkoholici. Často přímo na ulici
V tomto případě jmenují Nemocnici Teplice z Krajské zdravotní, která takto „zbytečně“ pořídila čtyři přístroje a pak Nemocnici Litoměřice s pěti takto pořízenými přístroji. Nemocnice Rumburk rovněž z Krajské zdravotní za evropské dotace zase pořídila nákladný přístroj, aniž by pro něj měla kvalifikovaný obsluhující personál.
Do zdravotnictví načerpala Česká republika z unijního programu REACT-EU celkem 18,6 miliardy korun. Při kontrole prověřil NKÚ přístroje a vybavení pořízené z tohoto programu za téměř 1,3 miliardy korun.
V uvolňování dotací selhávají ale i ministerstva
Nikoli bez výtek neponechal NKÚ ani ministerstva zdravotnictví a pro místní rozvoj, která evropské dotace z REACT-EU jednotlivým nemocnicím přerozdělovala. Problém vidí hlavně v tom, že ani jeden z úřadů při posuzování nároku na dotaci neřešil to, jestli ji dané zařízení vůbec potřebuje. Případně na jaké přístroje a vybavení. Obě ministerstva v posuzování žádostí pouze vycházela ze seznamu požadavků předloženými žádajícími nemocnicemi.
„U přístrojů s předpokládanou hodnotou do 5 mil. Kč nebyla potřebnost ověřována ani při poskytnutí dotace příjemcům,“ uvádí zpráva.
Výsledek je, že některé dotované přístroje pořizovaly nemocnice jen jako záložní. Anebo na jejich obsluhu neměly kvalifikovaný personál.
K nedobrému využití evropských peněz došlo i v důsledku toho, že ministerstva s posvěcením tehdejší vlády [vláda Andreje Babiše, pozn. red.] rozhodla, že prostředky z REACT-EU půjdou hlavně do nemocnic tvořící základní síť urgentních příjmů. Jenže tehdy ještě pevná síť urgentních příjmů neexistovala. Dokončení sítě urgentních příjmů je v plánu nejdříve na rok 2029. To znamená, že většina pořízených přístrojů pro urgenty v letech 2020 až 2023 bude v tu dobu při současném tempu technologického vývoje zastaralá.
—
Závěrem tak NKÚ dotčeným ministerstvům pro příští podobné dotační výzvy doporučuje zavést určitou míru spoluúčasti na podpořených projektech. To by je mělo spíše přimět k tomu, aby investovaly nemocnice do přístrojů a vybavení, které opravdu potřebují. A dále jim NKÚ doporučuje, aby sledovala i to, jestli daný přístroj či cokoli dotovaného dané zařízení skutečně potřebuje a zda jej i dostatečně využije.
–VRN–
