Spotřeba léků používaných při léčbě duševních potíží loni meziročně vzrostla o 5,9 procenta. Za posledních pět let se zvýšila o 43,2 procenta. Ve své aktuální zprávě to uvádí Svaz zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR].
Tuzemské zdravotní pojišťovny za přípravky na léčbu duševních potíží loni uhradily odhadem 3,5 miliardy korun. Významný je i dopad duševních nemocí na pracovní život. Pracovní neschopnost kvůli těmto onemocněním trvala v prvním pololetí 2026 v průměru téměř 79 dní.
„Růst spotřeby psychofarmak sleduje SZP dlouhodobě. Už v roce 2024 upozorňoval, že se jejich spotřeba od roku 2000 zvýšila šestinásobně. Nová data ukazují, že tento trend pokračuje,“ uvádí zástupci SZP ČR ve své zprávě.
Při urgentu FN Plzeň bude nově i psychiatrická ambulance 24/7
Nejvýraznější meziroční nárůst v roce 2025 podle nich zaznamenaly léčivé přípravky používané například k léčbě poruch pozornosti spojené s hyperaktivitou [ADHD], poruchám paměti, soustředění a bdělosti. Jejich spotřeba se zvýšila o 25,3 procenta.
Duševní nemoci zasahují také do pracovního života
„Růst spotřeby s růstem výskytu duševních onemocnění logicky koreluje, ale není to 1:1. Svou roli hraje i častější předepisování moderních nákladnějších léčiv,“ doplňuje prezident SZP ČR Martin Balada.
Léky nejsou všechno, říká profesor pediatrie a psychiatrie Kerim Munir
Dopady se projevují i v pracovní neschopnosti. Podle České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] bylo v prvním pololetí 2026 ukončeno 35 838 neschopenek kvůli duševním nemocem. To je meziročně o 11,4 procenta více. Jedna trvala v průměru téměř 79 dní, zatímco průměr za všechny diagnózy činil necelých 34 dní. Na tyto případy připadlo celkem 2,83 milionu kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Celkový počet ukončených neschopenek přitom meziročně klesl o 11,8 procenta.
Vláda schválila upravenou strategii politiky duševního zdraví
„Dlouhá pracovní neschopnost zasahuje do příjmu domácnosti, běžného života i vztahů. Pro zaměstnavatele znamená výpadek člověka, kterého musí zastoupit kolegové. Jinak řečeno, duševní zdraví má nejen zdravotní, ale i sociální a ekonomické dopady,“ vysvětluje prezident Balada.
Systém se potýká s nedostatkem kapacit
Upozorňuje na to, že členské pojišťovny SZP ČR [nepatří do nich VZP ČR] vedle hrazené zdravotní péče podporují také využívání psychoterapie a psychosociální pomoci prostřednictvím preventivních programů. Tady ale naráží na zásadní problémy. Což platí zejména u léčby dětí, kde se český zdravotní systém potýká hlavně s nedostatkem kapacit.
V tísni jsou děti! Aneb jak Česko nezvládá péči o jejich duševní zdraví
„V zemi je aktuálně jen kolem dvou stovek dětských psychiatrů a kolem stovky dětských klinických psychologů. To vede k přetížení a dlouhým čekacím dobám na vyšetření,“ uvádí zástupci SZP ČR.
Národní ústav duševního zdraví nabízí pomoc náctiletým s problémy
Naději vkládají do pokračující rozsáhlé reformy psychiatrické péče. Ta má, jak dodávají, rozpracovány kroky ke zlepšení až do roku 2030. Ještě před několika lety se o duševním zdraví dětí mluvilo spíš okrajově. Dnes je to téma, které se nedá přehlédnout. Přibývá dětí s úzkostmi, depresivním laděním, poruchami chování a psychosomatickými potížemi.
–RED–
