Každý lékař vždy pocítí stejné lehké mrazení. Seznam léků, které jsou stále účinné, je kratší, než býval. Co však v ordinaci či u lůžka pacienta děláme jen zřídkakdy, je položení si otázky, odkud se rezistence u antibiotik vlastně bere.
Většina rezistence nepřichází z nemocnic. Asi 70 procent antibiotik, které se protínají s léčbou lidí, se prodá na použití u hospodářských zvířat. A většina z nich není určena k léčbě nemocných hospodářských zvířat. Jde na udržení zdravých zvířat naživu v prostředí, na kterém závisí průmyslová produkce masa. Antibiotika se stala strukturálním vstupem do tohoto systému stejně běžným jako krmivo.
Atomární antibiotikum ničí i rezistentní bakterie, zjistili vědci z Olomouce
My, lékaři, předepisujeme antibiotika velmi opatrně, ale spolu s klienty se nám dostávají negativní důsledky způsobu užívání antibiotik v systému, v němž ale nemáme žádný vliv. To platí pro každého, kdo léči infekce. Ale nejen to. Nové projekce ukazují, že užívání antibiotik u hospodářských zvířat se do roku 2040 pravděpodobně zvýší o téměř třetinu.
Méně masa a víc luštěnin, lepší stravování mění životy i planetu
Infekce rezistentní na léky přitom každoročně usmrtí odhadem 35 000 Američanů. A prognóza časopisu The Lancet předpovídá zhruba 39 milionů úmrtí na rezistentní infekce na celém světě v období do roku 2050. Tato čísla se už mnohem častěji objevují i na našich konferencích o úmrtnosti a morbiditě.
Antibiotika v živočišné produkci
Baktericidní antibiotikum ze skupiny polymyxinů lék kolistin většina drží v záloze na léčbu infekcí, u kterých selhala ostatní léčiva.
Tento levný stimulátor růstu ale využívali i na čínských prasečích farmách. A tak se nám tu objevil přenosný gen rezistence zvaný mcr-1, který v několika letech obletěl svět a objevil se u pacientů izolovaných na několika kontinentech.
Názor: Ultra průmyslově zpracované potraviny nejsou jen špatné
Poté, kdy Čína v roce 2017 zakázala používání kolistinu jako doplňkové látky v krmivech, rezistence vůči němu u zvířat i lidí měřitelně klesla. Nejedná se o modelové cvičení. Je to přirozený experiment s kontrolní skupinou.
Rezistentní organismy nezůstávají u živočišných producentů. Cestují v mase, vodě, prachu, na pracovnících, ve výkalech a nakonec se promítnou do rezistence. Jsou tady přímé důkazy o tom, že cesta z farmy na kliniky není jen teoretická.
I proto Světová zdravotnická organizace vyzvala zemědělce po celém světě, aby ukončili rutinní, preventivní používání antibiotik u zvířat, která nejsou nemocná. Jedná se o cílený požadavek, nikoliv o výzvu k úplnému zrušení veterinárních antibiotik. Skutečně nemocná zvířata potřebují léčbu. Většina současného užívání antibiotik ale nejde na léčbu.
Co můžeme dělat my, lékaři
A my jako lékaři máme jednu páku na to, aby se věc zlepšila. Když doporučujeme pacientovi z kardiometabolických důvodů dietu s větším zaměřením na rostlinnou stravu, snížíme tím poptávku po živočišné produkci, která výše uvedený koloběh drží v chodu.
Komentář: Bílkoviny ano, ale záleží na tom, jaké bílkoviny jíme
Zmínka o této souvislosti nic nestojí. A týká se to i nemocničních zařízení nebo vládních úřadů. Mluvím o smlouvách o stravovacích službách… Strava je prvkem, který můžeme skutečně ovlivnit i z ordinace.
Vybudovali jsme mimořádně levný dodavatelský řetězec masa. A to mimo jiné i tím, že jsme odbourali přínos antibiotik, který trval téměř celé století. A účinnost antibiotik už nám jen zbývá. Za tento stav už platíme v podobě rezistentních kmenů mikroorganismů.
Doc. MUDr. Hana Kahleová, PhD
—
Doc. MUDr. Hana Kahleová, PhD je lékařka se specializací v oboru endokrinologie a pracuje jako vedoucí klinického výzkumu ve Washingtonu, DC v USA. Publikovala přes 100 odborných článků v lékařských recenzovaných časopisech a podílí se na aktualizaci nutričních doporučení pro pacienty s diabetem.
