Za 2,8 % světové mortality stojí alkohol. V České republice je to ale skoro jednou tolik kolem 5 %. „A podíl alkoholu na nemocnosti, invaliditě a úmrtnosti stále vzrůstá,“ říká Ladislav Csémy z Ústavu pro duševní zdraví [NUDS]. Dodává, že nadměrná konzumace a závislost na alkoholu je v Česku celospolečenský problém.

Spotřeba alkoholu, cigaret a drog je v České republice vysoká. Češi si ve srovnání s jinými zeměmi dlouhodobě udržují přední příčky v jejich spotřebě. Podle statistik závislost na alkoholu ohrožuje až milion Čechů. Na prvních příčkách mezi evropskými zeměmi je Česko i ve spotřebě alkoholu u mladistvých.

„V Česku se spotřeba čistého alkoholu mírně zvýšila na 14,4 litrů na osobu za rok. Tím je výrazně nad průměrem evropského regionu, který je 9,8 litrů na osobu za rok,“ říká Srdan Matić ze Světové zdravotnické organizace [WHO].

Pyramida konzumentů alkoholu v ČR
  • 68,2 % abstinující a umírnění konzumenti
  • 16,9 % rizikové pití – konzumenti s nižším rizikem
  • 7,1 % škodlivé pití – konzumenti s vysokým rizikem
  • 7,8 % problémoví konzumenti vč. závislých

„Z naší zprávy o globálním užívání alkoholu a dopadech na zdraví v 2018 vyplývá, že téměř 70 % české mládeže udělalo za posledních 30 dnů zkušenost s těžkým epizodickým pití, což je ten vůbec nejškodlivější způsob konzumace alkoholu,“ upřesňuje Srdan Matić.

Podle průzkumu WHO každý pátý Čech kouří – [Více info zde.]

Konzumace a závislost na alkoholu ve světě

Alkohol je ale problém celosvětový. Podle prohlášení Světové zdravotnické organizace [WHO] je alkohol osmým nejvýznamnějším faktorem úmrtnosti [v USA dokonce třetím].

Spotřeba aloholu v zemích OECD, 2019

Pozitivní zpráva je, že dochází k výraznému poklesu spotřeby alkoholu u mladistvých. Odborníci nemají pro tento pozitivní trend žádné vysvětlení. Ozývají se hlasy, že jednou z příčin může být i nástup nových technologií. Mladiství tráví svůj volný čas raději „na telefonu“ a sociálních sítích než pitím alkoholu.

57 miliard korun ročně

Podle aktuální analýzy Institutu pro zdravotní ekonomiku [iHETA] a Centra ekonomických a tržních analýz [CETA] tvoří celospolečenské náklady způsobené konzumací alkoholu necelých 57 miliard korun ročně To je 1,2 % HDP.

„Nejvyšší náklady jsou z důvodu ztráty zaměstnání a snížení produktivity práce, druhou položkou jsou zdravotní náklady. Zdravotní pojišťovny stojí každoročně konzumace alkoholu téměř 13 miliard korun, a to jen v hlavních diagnózách,“ upřesňuje Tomáš Mlčoch z Institutu pro zdravotní ekonomiku.

Další náklady způsobené konzumací alkoholu vznikají kriminální činností [6,3 mld. Korun], dopravními nehodami [4,4 mld. Kč], požáry [988 mil. Kč], náklady na prevenci [739 mil. Kč] a jiné.

Největší náklady zdravotních pojišťoven vzniklé následkem konzumace alkoholu
  • Nespecifické onemocnění jater [3,4 mld. Kč]
  • Syndrom alkoholové závislosti [1,6 mld. Kč]
  • Léčba vysokého tlaku [1,35 mld. Kč]
  • Alkoholické onemocnění jater [1,29 mld. Kč]
  • Chronická pankreatitida [zánět slinivky břišní] [1,18 mld. Kč]
  • Intoxikace, nadměrné užití alkoholu [1,15 mld. Kč]
  • Kolorektální karcinom, respektive rakovina tlustého střeva a konečníku [824 mil. Kč] a karcinom prsu [566 mil. Kč].

Neefektivní rozdělování finančních prostředků

Vláda ČR aktuálně pracuje na Národní strategii prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním pro roky 2019-2027. Oficiálně by měla být zveřejněna v květnu letošního roku. Již nyní má ale své kritiky. Podle bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila ale ve schvalované strategii chybí cíle, které by vedly ke snížení nákladů vzniklé následkem konzumace alkoholu, drog a cigaret. Říká, že národní strategie pro dalších několik let neřeší ani otázku, co dělat, aby se alkohol nedostával do rukou mladistvých.

Za nešťastné považují odborníci i alokaci finančních prostředků určených na prevenci. Podle nich například Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [MŠMT] ukládá povinnost na každé škole zřídit metodika prevence. Škola ho zřídí a tím si často splní pouze svou povinnost a veškerá činnost tím končí.

„Z praxe máme zkušenost, že nejlépe fungují lokální projekty za přítomnosti několika odborných hráčů, tedy pedagoga, místního zastupitele, policie,“ uzavírá Ladislav Csémy. Zároveň potvrzuje, že nejméně účinné jsou programy zaměřené na mládež ve smyslu provádění intervenci v rámci školní výuky.

Jaká jsou nejúčinnější opatření ke snížení konzumace alkoholu

  • Zákaz nebo omezení reklamy na alkohol. Reklama zvyšuje pravděpodobnost první konzumace u mladistvých o 30 %. U všech ostatních pak až o 40 %.
  • Zvýšení zdanění alkoholu. Zvýšení ceny alkoholu o 10 % vede ke snížení konzumace piva o 1,7 %, vína o 3,0 % a tvrdého alkoholu o 2,9 %. Při zvýšení ceny alkoholu o 10 % je poté konzumace snížena o 4,4 %.
  • Identifikace problémového konzumenta a stručná rada [případně pomoc] od praktického lékaře, lékárníka v lékárně či prostřednictvím elektronického upozornění. 
  • Zvýšení kontrol policií alkoholu za volantem. Okamžité odebrání řidičského průkazu při nadlimitní konzumaci alkoholu. Osvětové programy o škodlivosti alkoholu za volantem.
  • Farmakologické intervence, hrazení acamprosatu, naltrexonu a nalmefenu z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Opatření mají nízké náklady a jsou zároveň velmi účinné při léčbě alkoholismu. Zdravotní pojišťovny budou mít zprvu mírně vyšší náklady, ale vlivem účinnější léčby alkoholismu následně uspoří v jiných segmentech zdravotní péče např. hospitalizace či léčba komplikací spojených s alkoholem
  • Osvětové programy o škodlivosti alkoholu za volantem.
  • Omezení prodejní doby alkoholu. Opatření, které prokazatelně vede ke snížení konzumace alkoholu, nehodovosti na silnicích, zranění a násilí.
  • Údaj o kalorické hodnotě alkoholického nápoje na etiketě. Mnoho konzumentů může být překvapeno, že dvě 10° piva mají přibližně stejnou energetickou hodnotu jako 100 gramů čokolády.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here