„Šest tisíc kroků souvislé chůze denně má prokazatelně pozitivní vliv na naše srdce a cévy,” říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze a 1. LK UK Aleš Linhart.
„Každý, kdo má podezření na problémy se srdcem, by to měl konzultovat se svým praktickým lékařem,” dodává.
Problémy se srdcem májí desítky procent populace. Mohou navštívit specialistu kardiologa bez doporučení svého praktického lékaře?
Pacienti mohou navštívit i kardiologa bez doporučení svého praktického lékaře. Ale je rozumné ho nejdříve navštívit. Snažíme se o to, aby role praktického lékaře byla zásadní. Důvod je, že hlavně praktický lékař má o svých pacientech všechno vědět. Nejen z pohledu kardiovaskulárního systému, ale i dalších onemocnění. U něj se sbíhá zdravotní péče. Praktický lékař je důležitý článek celého zdravotního systému.
Člověk se tedy může spolehnout na odbornost praktického lékaře.
Naši praktiční lékaři jsou velmi dobře vzdělaní. Jsou plně kompetentní, a někdy bývají i přetížení. Ale jsou schopni posoudit kardiovaskulární riziko, stanovit přítomnost poruch metabolismu, lipidu, cukrovky, vysokého krevního tlaku…
Jsou pro pacienty kardiologové dostupní, je jich dostatek?
Jsou regiony, kde je kardiologů dostatek, někdy i nadbytek. Na druhou stranu jsou regiony, ve kterých je jich nedostatek a dostat se k nim znamená i měsíce čekání.
Chůze jako hlavní hobby
Vy sám jste velkým zastáncem chůze jako prevence. Proč zrovna chůze?
Doporučujeme jakoukoli fyzickou aktivitu. Ale já jsem zastáncem chůze. Proto jsme s kolegou dali dohromady webovou stránku, která se jmenuje 6000kroku.cz. Tam je mnoho informací o chůzi. Například je tam i vysvětleno, proč právě šest tisíc kroků, a ne deset tisíc, jak se často doporučuje. Je totiž důležité, aby člověk nedával královské rady. Ale jen rady, které je možné dodržet.
Proč zrovna těch kroků šest tisíc?
Šest tisíc kroků za celý den je minimum, které má prokazatelně pozitivní vliv na naše srdce a cévy. Pro naše pacienty je většinou šest tisíc kroků meta, která je nastartuje a přivede k nějaké činnosti. Chodit umí skoro každý a chodit může skoro každý, ale i chůze má svá pravidla. A proto ten náš informační portál.
A co má dělat ten, kdo nepoužívá krokoměr?
Pokud nepoužíváte krokoměr, tak prevence nemocí srdce začíná na 40 minutách souvislé chůze denně. Hubnutí začíná na 60 minutách. A každá půlhodina navíc efekt zdvojnásobí.
Jaký je váš návod na zdravou chůzi?
Šest tisíc kroků za celý den je minimum, které má prokazatelně pozitivní vliv na naše srdce a cévy. Pokud chcete zhubnout, pak se snažte udělat každý den nejméně šest tisíc kroků souvisle, bez větší přestávky. O víkendu se snažte chodit víc, držte si týdenní minimum 60 tisíc kroků.
Chůze a hole
Přináší používání holí při chůzi lepší výsledky?
Hole nejsou potřeba, stačí obyčejná chůze. Je potřeba, aby byla v kuse. Aby to nebylo procházení čistě jenom po zahradě nebo po místnosti. A pokud se člověk soustředí, aby udělal těch šest tisíc kroků nebo přidal třeba i dva až tři tisíce kroků navíc, tak to dělá zázraky. Člověka to dokáže přivést i k intenzivnějšímu cvičení.
K čemu jsou dobré hole?
Chůzi s holemi samozřejmě nezavrhujeme. Jsme si ale vědomi, že tady už je potřeba trochu odborné rady. Nestačí si hole zakoupit v obchodě a začít s nimi chodit. Má to svá pravidla. Hole se musí správně nastavit. Je potřeba upravit krok, aby si člověk nezpůsobil třeba kloubní nebo šlachové potíže. Ideálně s instruktorem, nebo alespoň po kratší instruktáži.
Jaké další aktivity doporučujete?
Určitě kolo, plavání, běh na lyžích, vytrvalostní běhání. Ukazuje se, že i posilování a odporový sport má velký zdravotní význam. Je důležité, aby ten sport byl proměnlivý, aby nebyl jednostranný.
Platí to pro všechny?
Pro pacienty je důležité, aby dělali to, co jim jejich kardiovaskulární systém umožní. Aby se to nesnažili po nějaké příhodě rychle strhnout. Nutná je i porada s lékařem a konzultace, jak moc se pacient má a může pohybovat.
Rezidenční místa jsou problém, říká Aleš Linhart
Na začátku jste zmínil, že jsou regiony, kde pacient čeká na kardiologa i několik měsíců. Na co to ukazuje?
Ukazuje to na to, že máme dluh v tom, jak a kolik vzdělaných lékařů máme. Teď nejde o to, kolik máme studentů na lékařských fakultách, tam už se první kroky udělali. Jde o to, aby studenti měli rezidenční místa. Aby se mohli vzdělávat na pracovištích. Ty je ale nyní nemohou přijmout, protože na to nemají finance. Nemají na platy pro ty školence, natož aby měli odměny pro školitele. A to se určitě bez dalších peněz neobejde.
Jak se vám líbí fungování zdravotnictví v ČR?
Obecně se domnívám, že zdravotní systém podfinancován je. Když se podíváme na stav našich velkých nemocnic, tak ten je často zoufalý. Je tam obrovský vnitřní dluh, který se bude muset do budoucna řešit.
Měli by se podle vás do financování více zapojit i pacienti?
Jestli to řešit spoluúčastí pacienta? Asi by to do určité míry rozumné bylo, protože každý z nás by měl mít pocit spoluzodpovědnosti za svoje zdraví, které se často vyjadřuje i penězi. Ale nesmí to být na úkor těch nejnemocnějších, kteří by se pak dostávali do sociální tísně. Je potřeba najít určitou rozumnou rovnováhu.
Veronika Táchová
—
Prof. MUDr. Aleš Linhart, Dr.Sc. je přednostou II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN. Narodil se 3. dubna 1964 v Praze, tamtéž v roce 1982 maturoval s vyznamenáním a v roce 1988 ukončil studium Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval s vyznamenáním a získal Cenu ministra školství pro studenty s nejlepšími studijními výsledky. Poté Aleš Linhart nastoupil na II. interní kliniku 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze, kde pracoval pod vedením profesorů Františka Boudíka a Karla Horkého do roku 1993. Jeho profesionální zaměření a odborný vývoj zásadně ovlivnil tříletý pobyt ve Francii, kde pracoval postupně na několika špičkových pracovištích pod vedením významných francouzských kardiologů.
