Dětská leukémie a její léčba se stala předmětem zájmu i českých lékařů. Experti na dětskou hemato-onkologii budou ve spolupráci se zahraničními kolegy řešit možnosti léčby kombinací chemoterapie a imunoterapie u dětské leukémie.

Ročně se má studie zúčastnit přibližně 1 500 dětí. Do studie se zapojí lékaři z Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie, Izraele, Austrálie a Slovenska.

Dětská leukémie je problém

Dětská leukémie drží první místo v počtu nádorových onemocnění u dětí. Dětská leukémie se stejně jako u dospělých člení dle klinického průběhu na leukémii akutní a chronickou. A dále dle typu postižené buňky na myeloidní a lymfoblastovou. Ze statistik vyplývá, že 95 % všech leukémií u dětí je právě těch akutních. Nejčastějším typem dětské leukémie je akutní lymfoblastická leukémie. Ta v ČR ročně postihuje až 80 dětí ve věku 2 až 5 let.

„Výskyt této nemoci, která je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním u dětí, meziročně stoupá asi o jedno procento. Nemoc se ohlašuje únavou, bolestí kloubů, končetin, horečkami, které nereagují na léky,“ vysvětluje Jan Starý z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol v Praze.

Podle něj je nástup nemoci rychlý. Pokud se okamžitě nezačne s léčbou, vede to záhy ke smrti dítěte na krvácení, infekci či multiorgánové selhání.

Leukémie je nejčastější nádorové onemocnění u dětí. Tvoří 30 % všech zhoubných nádorů:
  • Akutní lymfoblastická leukémie [ALL] tvoří 80 % všech dětských leukemií
  • Akutní myeloidní leukémie [AML] 12–15 %.
  • Myelodysplastický syndrom 5 %
  • Chronická myeloidní leukémie 2–3 %
  • Juvenilní myelomonocytární leukémie 1 % všech leukemií
  • Chronická lymfatická leukémie se u dětí nevyskytuje

Dětská leukémie a současná léčba

Díky moderním lékům se v současné době daří vyléčit až 90 % všech dětí s leukémií. Počátkem 70. let minulého století se dařilo vyléčit zhruba jednu třetinu dětí, v 80. letech už se jejich počty zvýšily na dvě třetiny.

„V posledních 5 letech pokročila medicína natolik, že jsme schopni vyléčit ty děti, které bychom dříve ztratili,“ tvrdí Jan Starý.

Podle hematoonkologů pokrok v medicíně umožňuje čím dál přesněji zkoumat nádor a upravovat léky a léčbu podle toho, jak reaguje a jak se vyvíjí.

„Léčba leukémie trvá vždy dva roky. Pro nás jsou nejdůležitější první dny a týdny, kdy za pomoci molekulární genetiky zkoumáme, jak rakovina na léčbu reaguje, kolik leukemických buněk je mezi zdravými,“ upřesňuje Jan Starý.

Dodává, že citlivost této metody je obrovská. Umí odhalit jednu leukemickou buňku mezi statisíci normálními. Čím rychleji tyto nádorové buňky v průběhu týdnů mizí, tím lepší je prognóza pacienta.

„Tam, kde hned zpočátku vidíme, že leukemické buňky reagují pomaleji, rovnou zvyšujeme intenzitu léčby nebo plánujeme transplantaci kostní dřeně,“ vysvětluje Jan Starý.

Na prvním místě terapie u dětí jsou intenzivní chemoterapeutické režimy, tedy kombinace několika účinných cytostatik a podpůrné léčby. Cytostatika jsou léčiva, která blokují množení a růst nádorových buněk. Zároveň však ničí i buňky zdravých tkání, což je podkladem pro četné nežádoucí účinky. Tato léčiva se kombinují nejčastěji s kortikoidy. Léčba trvá většinou dva roky. Kvůli riziku napadení mozku nádorovými krevními buňkami bývají aplikována i chemoterapeutika do mozkomíšního moku. A u pacienta dochází k ozáření hlavy. Pokud není léčba účinná, přistupuje se k transplantaci kostní dřeně od vhodného dárce.

Nežádoucí účinky

Určitou daní za život zachraňující léčbu je vysoký výskyt akutních i pozdních následků léčby. Podle posledních studií prodělá 10–15 % dětí při léčbě leukémie život ohrožující komplikace a 50 % závažné komplikace léčby. U některých vzácnějších typů této nemoci je i nižší úspěšnost léčby.

Problematické jsou i následky léčby. Jedná se především o zpomalení růstu již během léčby. Tento deficit však dítě po ukončení léčby opět dohání. V důsledku užívání kortikoidů a především nehybností pacienta, trpí tyto děti mnohem častěji obezitou. I proto se jim doporučuje některý z rekreačních sportů.

Dále se lze setkat s častějšími zlomeninami, či s žilními trombózami vzniklých v důsledku dlouhodobého zavedení centrálního žilního katétru. Chlapci bývají často postiženi sterilitou.

Na druhou stranu je také podle Jana Starého nutné připomenout, že naprostá většina vyléčených dětí, u nichž se nemoc nevrátila, žije zcela běžný život. Pracují, zakládají vlastní rodiny a mají zcela zdravé potomky.

Naděje do budoucna

Podle Jana Starého je v léčbě leukémie nadějí do budoucna zapojení vlastní imunity člověka [imunoterapie]. Ta se osvědčuje čím dál častěji v léčbě nádorových onemocnění i u dospělých osob. Jedná s o tzv. monoklonální protilátky, které aktivují vlastní bílé krvinky [lymfocyty]. Ty pak začnou likvidovat nádorové buňky. Další nadějí jsou genově upravené vlastní lymfocyty, které po vpravení zpět do krevního oběhu ničí ty nádorové.

Dnes se léčba dětí s leukémií v Česku soustředí celkem do 8 center. Díky pokroku v medicíně lékaři rozpoznají až 20 různých podtypů nemoci a uplatňují „na míru šitou“ léčbu.

–DNA–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here