Vysoká nehodovost na e-koloběžkách hlavně mezi dětmi vedla v Belgii ke svižnému schválení zákona, který dává pravidla jejich používání. Nově jde o motorová vozidla, která smí řídit mládež od 16 let. A jsou tu i další regulace.
Používání elektrokoloběžek v Belgii se ve svém článku “Belgium puts the brakes on e-scooters as injuries, annoyance grow” věnuje bruselský list Politico. Podle něj záplava elektrokoloběžek v belgických městech vyvolává velkou nevoli tamějších chodců, cyklistů i řidičů. Na rizika užívání těchto dvoukolových strojů v centrech měst, jako jsou Brusel, Antverpy či Gent, upozorňovali i lékaři. Belgický parlament tak jen v několika měsících schválil novou legislativu upravující jejich užívání.
„První zveřejnění statistiky nehod elektrokoloběžek loni v létě bylo signálem k akci. To číslo bylo dost vysoké. Ale existují i záznamy doktorů z pohotovosti, které uvádí, že velká část těchto nehod způsobila těžká zranění, dokonce i malých dětí,“ potvrzuje spoluautor návrhu zákona a právník belgické sociální demokracie Joris Vandenbroucke.
Policie ve Vlámském regionu [Flandry, pozn. red.] loni řešila 533 nehod elektrokoloběžek se zraněním. Což je dvakrát více než o rok dříve. Podle lékařů nehody na těchto strojích způsobují hlavně zranění v obličejové části hlavy. Koloběžkáři totiž většinou padají hlavou napřed. Oproti tomu typický cyklistický úraz je pád na bok. Jeden z belgických chirurgů přirovnal zranění z elektrokoloběžek k důsledkům úderu dolního háku v boxerském ringu.
V Belgii už se na e-koloběžkách po chodníku nejezdí
Nová belgická legislativa proto e-koloběžky klasifikuje jako klasická motorová vozidla. Z čehož vyplývá zákaz jejich řízení pro osoby mladší 16 let, zákaz jízdy po chodníku. Vyloučena je i jízda dvou jezdců na jednom stroji. Parkování e-koloběžek bude nově možné jen na k tomu vyhrazených místech. I když provozovatelé e-koloběžek hovoří o drakonickém zákonu, odvrátili alespoň úplný zákaz jejich používání v centrech měst.
„Jde o stále dobrý kompromis, protože denně nám chodily stovky stížností od chodců, které jezdci na e-koloběžkách ohrožovali,“ říká Joris Vandenbroucke, který je současně i starosta belgického města Gent.
I když předchozí legislativa nezakazovala jízdu e-koloběžek po chodníku, stanovovala, že nesmí jet rychleji, než jde chodec. To dle jeho slov ale nikdo nedodržoval. Ne nezajímavý je v této souvislosti fakt, že například Dott v Londýně úspěšně otestovala technologii, která rozpozná, po jakých površích elektrostroj jezdí. A kdy a jakou rychlostí jezdí po chodníku. Společnost Bolt zase uvedla, že její skútry rozeznají pěší zóny pomocí GPS a v případě potřeby prý samy zpomalí. Nová legislativa používání e-koloběžek přesto zpřísňuje.
„Cílem nového zákona je přesunout e-koloběžky do pruhů pro cyklisty při dodržení bezpečnosti provozu,“ tvrdí Vandenbroucke s tím, že legislativa uživatelům těchto strojů ponechala řadu benevolencí.
„Například nemusejí mít povinně ochrannou helmu,“ říká s odkazem na to, že tyto stroje z velké části používají turisté, jež si helmy na dovolenou obvykle nevozí.
Zmiňované kompromisy ukazují, že Belgie nechtěla jít do extrémů, tedy zavést pravidla, která by byla pro využívání e-koloběžek prohibitivní. Existují i výjimky ohledně minimálního věku – mladší děti mohou e-koloběžky řídit jen tam, kde nejezdí automobily – ale stále mohou jezdit jen rychlostí chůze. Podle provozovatelů koloběžek je určení věkové hranice zbytečné. Mnozí z nich v podmínkách užívání uvádějí, že e-koloběžky může řídit jen osoba starší 18 let. Podle úřadu to však v praxi ne vždy platilo.
Ubyde i povalujících se e-koloběžek
Koloběžkáři ve městech narážejí na další potíž, a tou je parkování. Špatně zaparkované e-stroje překážejí chodcům, cyklistům a vozíčkářům. A nejde jen o vzácné případy. Nová legislativa nařizuje parkování koloběžek výhradně na k tomu vymezených místech. Což kritizují jejich provozovatelé, mezi které v Belgii patří společnosti Bird, Lime, Dott, Bolt a Tier. Svůj obchodní model totiž zakládají na možnosti kdekoliv na vozítko nasednout a kdekoliv ho i odložit.
„Pokud nebude dostatek parkovacích zón, využívání e-strojů klesne,“ tvrdí generální ředitel společnosti Tier Benelux Jesper Vis.
„Uživatelé jsou ochotni si pro elektrokoloběžku zajít do vzdálenosti 150 metrů,“ říká mluvčí společnosti Bolt.
Problém s parkováním e-koloběžek je ještě citlivější než jejich užívání. Provozovatelé tvrdí, že podporují povinné parkování ve vymezených zónách, ale zdůrazňují, že jejich počet musí odpovídat poptávce řidičů. A ta je obrovská. Například ze statistik společnosti Dott vyplývá, že jen loni jeho e-koloběžky v bruselských ulicích absolvovali 3,5 milionu jízd.
Jako dočasný se proto v zákoně objevil určitý kompromis. Tam, kde není výslovně uvedeno, jak a kde e-koloběžky parkovat, je mohou lidé parkovat na chodníku. Pokud ale nepřekáží chodcům. Mluvčí bruselského ministerstva dopravy Elke Van den Brandtová tvrdí, že pravidla pro parkovací zóny úřad má, nyní už je stačí jen vyznačit.
Michal Achremenko
