Toxoplazmózu u těhotných odhalí test, ženy si o něj ale musí říct

0
791
tehotnych
Ilustrační foto: Pixabay.com

Toxoplazmóza v akutním stadiu u těhotných žen vážně ohrožuje vývoj plodu. Riziko vyloučí prenatální screening. Ten ale nepatří mezi běžná těhotenská vyšetření. Ženy o něj ale mohou požádat, stojí do tisíce korun.

Za rozvojem toxoplazmózy stojí nákaza parazitem Toxoplasma gondii. Podle vedoucího Národní referenční laboratoře pro toxoplazmózu a Oddělení zoonóz s přírodní ohniskovostí Státního zdravotního ústavu [SZÚ] Petra Kodyma se s parazitem za svůj život setká v Česku zhruba třetina populace. A zatímco zdravý organismus si s parazitem poradí, tak pro nenarozené děti značí Toxoplasma gondii vysoké riziko rozvoje vrozené vývojové vady, poškození mozku nebo i úmrtí.

„Pokud se žena toxoplazmózou poprvé nakazí až v těhotenství, pak je až 50% pravděpodobnost, že se nákaza přenese na plod,“ říká Markéta Geleneky z Kliniky infekčních nemocí 3. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka [FN Bulovka].

Parazit pak značí pro nenarozené dítě obrovské riziko rozvoje vrozených vývojových vad, poškození mozku a zraku. Některá těhotenství po nákaze tímto parazitem skončí úmrtím plodu. Při nákaze v prvním trimestru těhotenství dochází podle Geleneky k nejzávažnějšímu a nenávratnému poškození zdraví plodu. Infekce obvykle vede k rozvoji zmiňovaných vývojových vad i úmrtí plodu. Ve druhém a třetím trimestru podstatně častěji lékaři diagnostikují u dítěte prodělané záněty mozku a očí s doživotním zdravotním hendikepem.

Riziko je akutní toxoplazmóza u těhotných žen

Za největší problém ve včasném odhalení akutní toxoplazmózy u těhotných žen považuje Markéta Geleneky to, že tři čtvrtiny žen nevykazují žádné příznaky infekce.

„A to je ta největší zrada,“ tvrdí a dodává, že těhotné ženy nemají zvětšené uzliny, potíže se zrakem ani netrpí vysokými teplotami či slabostí.

Právě to lékařům brání uvažovat o možné nákaze toxoplazmózou. Správná diagnostika pak přichází pozdě.

„My tyto ženy potřebujeme včas diagnostikovat, abychom je mohli začít co nejdříve léčit,“ potvrzuje infektoložka specializující se na léčbu toxoplazmózy.

Pokud totiž lékaři odhalí akutní fázi toxoplazmózy u těhotné ženy včas, pak dokáží s pomocí speciálních léků, antivirotik, snížit riziko přenosu parazita na plod.

„Čím dříve problém zjistíme, tím lepší je prognóza onemocnění,“ říká lékařka.

Nákaza toxoplazmózou je nejčastější z masa a zeleniny

A nástroje pro včasnou diagnostiku nemoci lékaři mají. Navíc nejde o nijak speciální a nákladné metody. Nákazu toxoplazmózou potvrdí, či naopak vyvrátí laboratorní krevní testy. K vyšetření plodu pak lékařům poslouží běžný ultrazvuk a při potvrzení infekce pak většinou lékaři přistupují k odběru plodové vody.

Nemoc odhalí test, ten ale pojišťovny plošně neplatí

Otázka ale je, jak infekci v její akutní nikoliv latentní fázi, která značí již dřívější prodělání nemoci s doživotní imunitou, u právě těhotných žen včas odhalit a snížit riziko přenosu parazita na nenarozené dítě. Až 75 procent těhotných žen totiž o probíhající infekci ani netuší. Podle Markéty Geleneky by pomohlo zařazení testu na toxoplazmózu mezi v těhotenství vyšetřované nemoci. Podobně je tomu například u HIV, žloutenky a syfilisu.

Těhotné ženy se povinně otestují i na žloutenku C

Za stávající situace sice patří vyšetření na toxoplazmózu mezi doporučované postupy, nikoliv však povinné. A většina gynekologů takové vyšetření nejenže těhotné ženě neprovede, ale ani ho pacientce nenabídne podstoupit dobrovolně jako samoplátkyni.

„Gynekologové by měli o možnosti testů na toxoplazmózu ženy informovat,“ říká Geleneky.

Některé země podle ní na akutní toxoplazmózu těhotné ženy automaticky vyšetřují. Například v sousedním Polsku. V Česku se o zařazení takového testu mezi standardně vyšetřované nemoci v těhotenství neuvažuje. To i proto, že chybí ucelená data o výskytu nemoci u těhotných žen a přenosu parazita na plod vůči vynaloženým nákladům na zdravotní péči a testování. Tyto informace by vyhodnotily nákladovou efektivitu případné úhrady testů z veřejného zdravotního pojištění.

Ročně se v Česku podle Geleneky narodí přibližně deset dětí se zdravotním postižením, za kterým stojí nákaza toxoplazmózou v prenatálním období. Infektologové ale upozorňují, že odborný dohled potřebují i děti, u nichž došlo k přenosu parazita od matky, ale jsou po narození bez zjevných příznaků. I u nich se mohou později objevit zdravotní komplikace, za kterými stojí nákaza z dob prenatálního vývoje.

Toxoplazmózu šíří kočky, ptáci a bývá i v syrovém masu

Toxoplazmózu prodělala podle Petra Kodyma ze SZÚ až třetina světové populace. V Česku si nákazou podle odhadu SZÚ projde zhruba třetina populace. Infekce probíhá ve dvou fázích. V první z nich jde o akutní fázi, kterou zdraví lidé zvládají téměř bez příznaků. Mírné symptomy infekce u zdravé populace vyvolá ve zhruba pěti procentech případů.

„Může jít o zvýšenou teplotu, malátnost, bolesti svalů či hlavy, objevit se mohou nebolestivé otoky uzlin, především krku,“ vyjmenovává Petr Kodym.

Po akutní fáze nemoci podle něj nastává latentní neboli klidová fáze a nakažený získává doživotní imunitu. Nebezpečí parazit podle Kodyma představuje pro již zmiňované těhotné ženy, respektive jejich nenarozené děti. Dále pro pacienty s oslabenou imunitou a v imunosupresivní léčbě, například po transplantacích.

„U nich může infekce zanechat závažné následky ve formě zánětu srdečního svalu, jater a poškození nervového systému,“ říká Kodym.

Tularémie v Česku ročně postihne padesát až sto lidí

Hostitelem parazita Toxoplasma gondii je kočka domácí a jiné kočkovité šelmy. Nákazu ale přenáší i ptáci a savci. Lidé se parazitem nakazí i ze syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného masa od mezihostitele. Jako je kráva, ovce či vepř. Anebo ze špatně omyté zeleniny, ovoce, na kterém zůstaly výměšky kočky či jiného infikovaného zvířete.

Epidemií nákaz toxoplazmózou si Česko prošlo v roce 1994, kdy se akutní fáze infekce potvrdila u dvou tisíc pacientů.

„Od té doby pokračuje plynulý pokles. V roce 2022 byla nahlášena klinická toxoplazmóza u 71 osob a za letošních devět měsíců u 53 osob,“ přibližuje vývoj nákaz Petr Kodym.

Infekce se podle SZÚ častěji rozvine u mladších ročníků a dvaapůlkrát více u žen než mužů.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here