Sbírka Lendl, Fuxa, Mucha: Šťastní lidé jsou hlavně sběratelé

0
305
Mucha
Michal Čejka před Obecním domem v Praze. Právě v něm je nyní k vidění do 8.3. 2024 hlavní část sbírky Lendl, Fuxa, Mucha. / Foto: FinTag

„Alfonse Muchy si vážím pro jeho lidskost, vlastenectví i umělecké kvality. Mucha  byl skutečně SuperStar secese,“ říká v podcastu ekonomického serveru FinTag člen investiční komise Portu Gallery a ředitel společnosti Mittrade Michal Čejka.

Co je to štěstí? Už slavný spisovatel, filozof a také sběratel minerálů, jenž svou sbírku věnoval pražskému Národnímu muzeu, Johann Wolfgang Goethe řekl, že šťastní lidé jsou hlavně sběratelé.

„Sběratelé jsou možná trochu podivíni, ale určitě jsou to lidé, kteří se věnují něčemu, co jim přináší radost po celý život. A navíc mají ještě velmi slušnou šanci, že pokud sbírají ty správné věci, dokáží jejich prostřednictvím finančně zajistit i své potomky,“ potvrzuje s trochou nadsázky Jindřich Jirásek, který pravidelně pořádá pražský veletrh Sběratel.

Sám sbírá vše, co se týká automobilu Citroën DC, ale třeba také jídelní lístky. Odborníci tomu někdy říkají emoční investice. Myslí tím sbírání krabiček od sirek, ale třeba i starých jízdních kol, vzácných kamenů nebo starých vinylových desek, které již několik let zažívají svůj comeback. A to přesto, že v 90. letech, kdy nastupovaly CD disky, lidé vinylové desky vyhazovali do popelnic. Anebo je zdarma darovali těm, kteří o ně projevili zájem. Avšak ti, kdo zůstali deskám věrní, si dnes mohou mnout ruce.

Muchova sbírka plakátů za 250 milionů korun

A je to právě společnost Portu Gallery, která zprostředkovává alternativní investice i do umění, která nově zakoupila takzvanou sbírku Lendl, Fuxa, Mucha. Hodnota sbírky, která čítá bez dvou kusů všechny Muchovy plakáty, ale i přes dvě stovky dalších Muchových děl, se odhaduje na 250 milionů korun.

„K dílům Alfonse Muchy nezbytně získáte osobní vztah. V jeho dílech je spousta zjevných i skrytých symbolů. Najdete jich o to víc, když víte, co a kde máte hledat. Vždyť Mucha byl svobodný zednář, který v někdejším Československu dosáhl vůbec nejvyššího zednářského postavení,“ říká Michal Čejka.

Právě Čejka jako člen investiční komise Portu Gallery, která je součástí investiční skupiny Wood & Company, doporučil koupi sbírky Muchových děl od Richarda Fuxy. Ten ji přitom zhruba před deseti lety koupil od tenisty Ivana Lendla. Sbírka vznikala, když Lendl svého času navštívil syna Alfonse Muchy Jiřího v jeho „všemi neřestmi” pověstném bytě na pražských Hradčanech. Právě tam mu podle Čejky učarovaly plakáty Alfonse Muchy.

„U Jiřího Muchy koupil první plakát. A také je začal systematicky sbírat. Dnes sbírka zahrnuje 119 plakátů z celkových 121. Přičemž jeden je v jiné sbírce a není na prodej. O tom druhém chybějícím, který ve sbírce není, se neví, kde je,“ vysvětluje Čejka.

Chybějícím sběratelským kusem je plakát amerického klavíristy českého původu Rudolfa Frimla. Ve sbírce Lendl, Fuxa, Mucha ale nejsou jen plakáty. Richard Fuxa Lendlovu sbírku doplnil o dalších více než 200 děl Alfonse Muchy. Pomáhal mu v tom kurátor Karel Srp.

Kdo byl Alfons Mucha

Alfons Mucha, který pocházel z jihomoravských Ivančic, se dlouhodobě řadí mezi přední světové výtvarníky. Přitom podle Michala Čejky ale zdaleka nejde jen o výtvarníka. Dnes by se o něm dalo hovořit i jako o designerovi nebo grafikovi. Mucha byl navíc aktivní hudebník.

„Alfonse Muchy si vážím pro jeho lidskost, vlastenectví i umělecké kvality. On je skutečně SuperStar secese. Byl to on, který tento umělecký směr raketově odstartoval. A jeho význam trvá dodnes. Mucha měl navíc obrovský přesah do užitého umění, a to v mnoha oblastech,“ charakterizuje v podcastu FinTag Alfonse Muchu Michal Čejka.

V něm jmenuje práci Muchy třeba pro prvorepublikové ministerstvo financí, pro které vytvořil návrhy bankovek. Zmiňuje jeho návrhy známek, světel pro Obecní dům či návrhy příborů a celých jídelní setů. Podle něj Mucha měl vzácný dar nejen tvořit umělecká díla, ale i je dobře prodávat. Za příklad dává jeho slavné plakáty, které v době svého vzniku byly hlavně užitým uměním, reklamou.

Ale vedle toho samozřejmě i tvořil díla, která mají nesporné umělecké kvality. A není to reklamní tvorba,“ dodává a zmiňuje slavnou Slovanskou epopej, jež byla bytostně vlastním dílem Muchy, který byl i velkým vlastencem a odpůrcem Rakouska-Uherska.

„Ta plátna byla tak obrovská, že si Mucha nechal vozit lodní plachty z Belgie,“ říká v tomto případě Michal Čejka.

Do Muchy může investovat každý

Portu Gallery Investments koupila sbírku Muchových děl s jasným záměrem, kterým je kolekci za tři až pět let prodat se ziskem. Zhodnotit ji chce nákupem dalších Muchových děl, ale i příjmem a renomé z chystaných mezinárodních výstav, jak FinTag potvrdil ředitel Portu Gallery Martin Jaroš.

„Při podrobném prozkoumávání té sbírky jsme si uvědomili, že se dostáváme k naprosto jedinečné sbírce na světě. A vlastně i největší sbírce, která je komerčně prodejná. Největší sbírku má samozřejmě Mucha Foundation. Tu má vnuk Alfonse Muchy John Mucha. Tato sbírka ale je ze své podstaty neprodejná. Do ní se jen nakupuje,“ vysvětluje Michal Čejka.

Říká se, že lidé, co něco systematicky sbírají, zažívají více štěstí

Portu Gallery nabízí podíl ze zisku na následném prodeji sbírky i široké veřejnosti. Cílová částka, kterou chce takto Portu Gallery získat, činí 270 milionů korun. 20 milionů korun nad odhadovanou hodnotu sbírky jsou náklady na uskladnění v depozitáři, pojištění a správu sbírky po dobu pěti let. Pro Portu Gallery jde o největší úpis ve čtyřleté historii galerie.

„Se zájmem lidí o investice do umění je to složité, protože většina požaduje jistotu. […] V tomto ohledu ale platí, že Mucha jistota je,“ říká Čejka, podle kterého se o tom může kdokoliv přesvědčit jen tím, že zavítá na aktuální výstavu části sbírky Lendl, Fuxa, Mucha v pražském Obecním domě.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here