Národní očkovací strategie nerozšiřuje ani nezužuje povinná očkování a nezavádí registr neočkovaných osob, upozornil na sněmovním Výboru pro zdravotnictví ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO]. Na to nemá právní sílu, uvedl.
„Národní očkovací strategie, i kdyby chtěla, tak nemůže zavést žádné povinné očkování, ten dokument na to nemá právní sílu,“ vyjasnil na Výboru ministr Vojtěch.
Zásahy například do rozsahu povinného očkování, které u nás platí pro děti a dospívající, se dají přijímat pouze skrze legislativní normy. V tomto případě novelou zákona o ochraně veřejného zdraví.
„To ale Národní očkovací strategie nezavádí, nezavádí žádné povinné očkování, ta obava neodpovídá té realitě,“ dodal.
Nová vakcinační strategie cílí na vyšší proočkovanost seniorů
Hlavní hygienička ČR a šéfka Státního zdravotního ústavu [SZÚ] Barbora Macková k dokumentu uvedla, že strategie mapuje proočkovanost. A stanovuje cíle tak, aby se zvýšila ochrana veřejného zdraví. Přesněji ochrana před infekčními nemocemi.
„Národní očkovací strategie vznikla jako reakce na dosavadní stav,“ řekla s tím, že stále zachovává očkování povinné [dětský věk], dobrovolné a pak doporučené.
A dále, že se dá strategie upravovat, doplňovat a dále s ní pracovat.
Očkovací strategie není právní dokument
Aktualizovanou Národní očkovací strategii přijala bývalá vláda loni v prosinci. Tématem očkování se poslanci Výboru zabývali z iniciativy opozičních poslanců, kteří ho navrhli zařadit na program jednání. Podporu současnému systému očkování ale vyjádřil Výbor už letos v únoru, kdy se jeho členové shodli na tom, že očkovací strategie musí vycházet z odborných dat a poznání. A že ministerstvo zdravotnictví a jeho podřízené úřady mají s veřejností přínosy očkování otevřeně komunikovat.
Ministr Vojtěch k tomu řekl, že jeho úřad už má silnou datovou základnu za poslední chřipkovou sezonu [září 2025 až duben 2026], která jasně ukazuje na přínos očkování. Například snížené procento hospitalizací seniorů, kteří se očkovali proti chřipce nebo nižší úmrtnost mezi nimi.
„Jako ministr zdravotnictví tak nemohu jinak než očkování podporovat jako součást primární prevence. Je to oblast, která nemá v prevenci infekčních chorob žádné jiné účinnější nástroje,“ shrnul svůj postoj k vakcinaci ministr.
Přínos očkování SPD nezpochybňuje, výhrady ale má
Obavu z oslabení důvěry v očkování u veřejnosti především mezi lékaři vyvolaly výhrady k Národní očkovací strategii [NOS] ze strany vládního hnutí SPD v čele s poslancem SPD a místopředsedou sněmovního zdravotnického výboru Janem Sílou. Ten se vyjadřuje kriticky především k vakcínám proti chřipce a přístupu k očkování proti covidu-19.
„Uvědomuji si, a i my v SPD, že očkování je důležitým nástrojem u infekčních chorob,“ uvedl na jednání před poslanci s tím, že neprosazuje zrušení očkovací strategie.
SPD chce zrušení úhrady chřipkových vakcín. Lékaři jsou proti
Nicméně výhrady k jejímu obsahu má. A nikoli jedinou. Konkrétně jmenoval neexistenci dat o vztahu mezi proočkovaností a účinkem podávaných vakcín. Za rizikové považuje zrychlené registrace vakcín, konkrétně očkovacích látek proti covidu-19 evropskou lékovou agenturou. A také přílišný tlak státních úřadů na lidi včetně zdravotníků k tomu, aby se nechali proti chřipce naočkovat.
Zvlášť kritický byl k očkování proti chřipce, proti níž se podávají kvůli její vysoké mutagenitě vakcíny každý rok. A ne vždy, jak uvedl, se povede vědcům „trefit“ její správné složení proti v chřipkové sezoně cirkulujícímu viru. Jako se tomu stalo v poslední sezoně respiračních nemocí.
„Je třeba vyrábět každý rok novou vakcínu s novým složením,“ uvedl poslanec Síla s tím, že ta pak poskytuje ochranu na šest až osm měsíců v roce.
Prof. Prymula: My tady neluštíme z křišťálové koule
Pochybnosti o prokazatelné souvislosti mezi mírou proočkovanosti u chřipky a účinky vakcíny jsou podle místopředsedy České vakcinologické společnosti [ČVS ČLS JEP] Romana Prymuly vyvratitelné. Účinky se dají totiž doložit. A jak uvedl na Výboru, jsou dohledatelné na webových stránkách Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí [ECDC].
„A je tam zhruba 10% rozdíl,“ vyjasnil Prymula s tím, že v zemích s vysokou proočkovaností, jakou je například Dánsko, je ten efekt desetiprocentní.
Vyjasnil i pochybnosti poslance Síly o účinnosti chřipkových vakcín kvůli tomu, že se každoročně mění jejich složení podle dominujícího viru v populaci.
„My tady neluštíme z křišťálové koule. Analyzujeme předchozí sezonu a z druhé části polokoule jsme schopni odhadnout, jaký kmen chřipky tady bude cirkulovat,“ vysvětlil způsob, jakým se určuje složení chřipkové vakcíny, vakcinolog Prymula.
Zároveň uznal, že složení vakcíny se nemusí stanovit pro každoroční sezonu respiračních nemocí úplně přesně, jako se tomu stalo v doznívající sezoně. Ale vždy tam určitá ochrana před dramatickým průběhem nemoci přeci jen zůstává. A nikoli nízká, upozornil.
„Loni i přes to nepovedení byl účinek vakcín asi 40 procent, takže to skutečně nebylo vyhození prostředků,“ uvedl Prymula.
Přesto navrhuje poslanec Síla revokaci [zrušení] vládního usnesení o Národní očkovací strategii z loňského prosince. A následnou úpravu a doplnění dokumentu. O dalším postupu pak rozhodnou podle něj výsledky jednání s premiérem a ministrem zdravotnictví. Nic není uzavřené, dodal k Národní očkovací strategii na jednání Výboru poslanec Síla.
Veronika Táchová
