Díky vykazování dat do centrálního zdravotnického systému zdravotní orgány nyní sledují šíření respiračních nemocí téměř v reálném čase. To znamená jen s minimálním zpožděním.
Díky tomu se snadno vyhodnotí riziko přetížení nemocnic, ale třeba i to, že některá z infekcí zasáhla sociální zařízení. Jak to funguje?
—
Systém sběru dat funguje tak, že praktičtí lékaři pro děti a dorost, dospělé, nemocnice a pobytové sociální služby elektronicky ohlašují pacienty s respirační infekcí do Informačního systému infekčních nemocí [ISIN]. Tam se data automaticky roztřiďují a vyhodnocují míru nemocnosti nejen sezonními viry. Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] a jeho úřady jako Státní zdravotní ústav [SZÚ] nebo krajské hygienické stanice pak mohou obratem reagovat na situace, kdy hrozí epidemie, a to nejen respiračních nemocí. Ale například i žloutenky či černého kašle, kterými si Česko prošlo v předchozích letech.
„Díky plně digitalizovanému systému máme poprvé k dispozici ucelený přehled o šíření infekcí, proočkovanosti i dostupnosti péče. Jsme tak velmi dobře připraveni na příští respirační sezónu,“ uvedl na tiskové konferenci ke sledování šíření virových nemocí téměř v čase, real time, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].
MZd ČR: Ve věci změn dohodovacího řízení není nic projednáno
Jak i řekl, centrální sběr dat dává přehled nejen o šíření nemocí v Česku, to i v menších územních celcích, ale i proočkovanosti a vytíženosti zdravotních služeb. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] profesora Ladislava Duška vykazují data nově také laboratoře. I jejich volné kapacity je třeba především v době například chřipkové epidemie nebo vlny šíření žloutenky sledovat.
„Máme k dispozici nástroje, které umožňují sledovat nejen počty očkovaných osob, ale i účinnost vakcinace v prevenci závažných průběhů nemocí. To je zásadní krok pro zajištění včasné ochrany nejzranitelnějších skupin obyvatel,“ uvedl profesor Ladislav Dušek.
Proč jsou údaje v čase důležité
Těžký průběh infekce u chronických pacientů zvyšuje pravděpodobnost dalších komplikací, včetně úmrtí. Ročně v Česku podle profesora Ladislava Duška dojde k téměř 4 000 úmrtí, která souvisejí s respirační infekcí. Mimo to rok od roku přibývá závažných hospitalizací z těchto příčin.
„Za posledních deset let jde o nárůst o 14 procent u celé populace, ale až o 30 procent u seniorní populace ve věku na 65 let,“ uvedl.
Nová vakcinační strategie cílí na vyšší proočkovanost seniorů
Zdravotní data ukazují, že většina úmrtí spojených s respiračními infekcemi připadá na seniory. To znamená osoby ve věku 65 a více let. Díky sledování nemocnosti, ale i proočkovanosti v každoroční sezoně respiračních nemocí, která obvykle přichází v září a končí v dubnu, budou moci zdravotní úřady, krajské hygieny, na šíření nemocí rychle reagovat. Například omezením návštěv v pobytových sociálních službách nebo v nemocnicích.
Dušek mimo jiné upozornil, že díky vždy aktuálnímu přehledu o šíření infekčních nemocí dostanou i jasný obraz o tom, jak fungují očkovací látky například proti chřipce nebo RS virům. Což považuje za zvlášť důležité v době, kdy se ozývají názory zpochybňující účinky vakcín, doplňuje profesor.
Chřipková sezona 2025-2026
Do centrálního systému se obratem propisují údaje od více než 6 700 poskytovatelů zdravotních služeb. A například za končící sezonu respiračních nemocí ukazují na 2,6 milionu hlášení.
„Někteří lidé prodělají nemoci za sezonu i vícekrát, nejde o unikátní pacienty,“ vysvětlil šéf ÚZIS, profesor Dušek.
Digitalizace zdravotnictví ukáže tu pravdu online, říká Petr Foltýn
Těch bylo podle dat více než 1,8 milionu. Za poslední respirační sezonu dostalo vakcínu proti chřipce zhruba o dvanáct tisíc osob méně než v předchozím období. Zatímco v sezoně 2025-2026 lékaři podali asi 754 tisíc vakcín. O rok dříve to bylo 766 tisíc vakcín proti chřipce. Proočkovanost u seniorů nad 65 let věku dosáhla zhruba 24 procent. V předchozí sezoně to bylo zhruba 26,5 procenta. Celková proočkovanost proti chřipce se roky drží na hodnotě kolem 8,5 procenta.
Mírný meziroční propad v proočkovanosti proti chřipce u seniorů ovlivnil zřejmě i nedostatek vakcín proti chřipce v některých regionech. Což praktičtí lékaři vysvětlují tím, že objednávkový systém vakcíny proti chřipce je pro ně „rizikový obchod“. Tvrdí, že nevyočkované vakcíny jim zdravotní pojišťovny neproplatí. Proto jsou v každoročním objednávání chřipkových velmi opatrní, aby neriskovali ekonomickou ztrátu.
V Česku je stále zoufalá proočkovanost
Data dále ukazují, že z 1,8 milionu respiračních infekcí připadalo více než 200 tisíc případů na velmi zranitelné pacienty s více chronickými nemocemi.
„Přesto ani v těchto nejzranitelnějších skupinách dosud proočkovanost nepřesahuje hranici 30 procent,“ upozornil ředitel ÚZIS.
Vedení ministerstva při příležitosti představení vylepšené automatizované verze sledování dat o respiračních nemocech, očkování či vytíženosti zdravotních kapacit upozornilo na Evropský imunizační týden [European Immunization Week 2026]. Ten se koná od 19. do 25. dubna 2026. A navazuje na něj Světový týden očkování [24. 4. – 30. 4. 2026]. Obě akce vyhlašuje každoročně Světová zdravotnická organizace [WHO] na podporu očkování.
Irena Storová: Lékárník naočkovat pacienta zvládne, to není problém
„Od roku 1974, kdy byly zahájeny systematické globální programy si očkování, dle statistik Světové zdravotnické organizace, připsalo na své konto přes 150 milionů zachráněných životů, což přestavuje průměrně tři miliony zachráněných lidí ročně,“ řekla hlavní hygienička ČR Barbora Macková.
Připomněla, že jsou tady pořád nemoci, na které nemá medicína léky. Jde například o klíšťovou encefalitidu nebo tetanus.
„Obrovský význam má ale celé očkovací schéma i strategie ČR. Očkováním chráníme nejen sebe, ale i své okolí,“ uzavřela.
–VRN–
