
„Zkušenost mám spíše s tím, co pacienti neuvedli,“ říká pro Zdravé Zprávy na téma vyplňování zdravotních dotazníků u životního pojištění předsedkyně a zdravotně sociální pracovnice pacientské organizace Amelie Šárka Slavíková.
Porovnání zdravotních dotazníků redakcí Zdravé Zprávy u vybraných pojišťoven ukazuje, že mezi jednotlivými pojišťovnami jsou v tom, na co a jak se klientů ptají, dramatické rozdíly. Až na pár výjimek pojišťovny pracují s formulacemi otázek na zdraví klienta bez časového omezení, případně s velmi otevřenými otázkami typu „měl jste v minulosti nějaké zdravotní potíže“. Přitom stačí jen málo, aby klient něco neuvedl, opomněl, a ve chvíli, kdy onemocní, dochází k jeho překvapení buďto ke snížení plnění, nebo dokonce zamítnutí nároku na něj.
—
Zkušenosti s tím má předsedkyně a zdravotně sociální pracovnice pacientské organizace Amelie, která se soustředí na onkologické pacienty, a vedoucí předmětu Sociální rehabilitace na 2. LF UK Šárka Slavíková.
Setkala jste se v praxi s případy, kdy onkologický pacient měl problémy s plněním pojišťovny na základě toho, co uvedl či opomněl uvést, v jejím zdravotním dotazníku?
Zkušenost mám spíše s tím, co pacienti neuvedli. Častěji, že neuvedli onkologické onemocnění v rodině, o kterém mnohdy v mladém věku ani nevěděli. Pojišťovna jim odmítla plnění. Odůvodnila to tím, že nenapsali do dotazníku vše. Argumentovala tím, že když se pak u nich onkologické onemocnění objevilo, členové rodiny sdělili i jistou zátěž v generacích. A pak obdobné problémy zaznamenáváme u pohybového aparátu. Vypsat, kde všude a s čím se kdo v tomto případě léčil, kdy měl drobný úraz, je prakticky nemožné.
Vyplňovala jste vy osobně někdy zdravotní dotazník pojišťoven?
Ano, mám s ním osobní zkušenost. Nevyplnila jsem u pojištění hospitalizace, že mne na gymnáziu bolela páteř, protože jsem rychle rostla a byla na několika rehabilitacích. Pak při hospitalizaci s výhřezem ploténky více než tři týdny mi pojišťovna nedala ani korunu. Tvrdili, že jsem zatajila informace, ale potíže jsem už měla. To mi ale bylo 16 let a šlo o jednorázovou léčbu. Hospitalizována kvůli ploténce jsem byla ve 24 letech. Mezitím [v 19 letech] jsem měla těžkou autonehodu.
Pojištění v praxi lidem i pomáhá
Máte i nějaké dobré zkušenosti s pojištěním?
Ano, mám i mnoho pozitivních zkušeností. Tam pacientky dostaly plnění na onkologickou diagnózu, což jim v jejich situaci hodně pomohlo. Anebo měly pojištěnou hypotéku na stav invalidity.
Ptám se obecně, máte za to, že životní pojištění v praxi funguje? Že je důležité?
Ta otázka za mne stojí jinak. Ano, obecně se dá doporučit, aby mladý člověk zvažoval životní pojištění co nejdříve, i pokud například plánuje hypotéku. Protože pak [s přibývajícím věkem cena pojištění roste, pozn. red.] může mít pojištění drahé nebo s řadou výluk z plnění. Ale důležité jsou i částky, na jaké se nechá pojistit.
Šárka Slavíková: Ještě jsem neviděla, aby se z rakoviny někdo sám vyléčil
A ty musí odpovídat jeho potřebám. Správná kombinace částky na úraz, trvalé následky a smrt. A s ohledem mám-li partnera a děti, nebo nemám. Mnoho pojišťovacích agentů přepojišťuje nebo naopak podpojišťuje klienty. I proto je důležité pracovat s takovými, kteří mají portfolio napříč pojišťovnami, a nejsou u jedné nebo dvou pojišťoven.
Tedy máte za to, že u onkologických pacientů je životní pojištění namístě, pokud funguje, je správně nastavené, a v pořádku je i zdravotní dotazník?
Ano, může mít smysl třeba u osob samostatně výdělečně činných [OSVČ], kde nemocenské pojištění je nevýhodné a je třeba řešit ještě něco navíc.
Co tím „navíc“ tady myslíte?
Když OSVČ menšího rozsahu například na rok vypadne z činnosti, tak se z nemocenské neuživí. A často i tito lidé jsou schopni pracovat s jednorázovou částkou plnění. Ale zdaleka to nelze doporučit každému. Netroufám si úplně hodnotit, do kdy je efektivní uzavírat životní pojištění.
Rakovina v rodině? Žádné plnění
A u onkologických pacientů, jak tam to přímo vidíte?
Téma pojištění a rakovina je opravdu specifické. Největší incidence je ve vyšším věku. A pokud je zátěž v rodině nebo pozitivní genetika, je onkologická diagnóza vyloučena z pojištění. Ale to není jediný problém u onkologických pacientů.
I raná fáze rakoviny na ni umožní rychle zapomenout, tvrdí pojišťovny
Změny a diskuse rovněž vyvolalo téma „právo být zapomenut“. Tady nedošlo k plošné legislativní úpravě, ale jen k doporučení přes samoregulační standard České asociace pojišťoven.
Pokud zůstaneme ve finanční rovině, neptám se jen na životní pojištění, co by v praxi lidem, kteří onemocní rakovinou, v této situaci hodně pomohlo?
U rakoviny nerozhodují diagnózy, ale stádia. A důležité jsou i peníze
Za mne větší finanční a zdravotně sociální gramotnost. Tématem sociální gramotnosti se zabývám dlouhodobě. Mluvíme tu o zdravotní gramotnosti a finanční gramotnosti. Ale ta sociální je na bodě nula. Lidé neumí dobře řešit sociální události a mají velmi nízký přehled o sociálním systému. Například dlouhodobé onemocnění je už dneska sociální událostí. Anebo rozvody a péče o děti. Úmrtí v rodině a dědictví. Změna zaměstnání či péče o staré rodiče. A mnoho dalších událostí v široké rodině.
Daniel Tácha














