Po desetiletí se výživové poradenství v péči o diabetes zaměřovalo především na jednu otázku – co by měli diabetici jíst? Ale řešit jen to nestačí. Rostoucí množství důkazů ukazuje na to, že stejně důležitá je otázka – kdy mají diabetici jíst.
Více v textu doc. MUDr. Hany Kahleové, Ph.D. pro Zdravé Zprávy. Článek prvně vyšel na americkém serveru MedPage Today. Doktorka Kahleová je lékařka se specializací v oboru endokrinologie a pracuje jako vedoucí klinického výzkumu ve Washingtonu, DC v USA.
—
Lidský metabolismus následuje cirkadiánní rytmus, tedy vnitřní biologický proces, jenž řídí cyklus spánku a bdění, tělesnou teplotu, produkci hormonů, jako melatonin a kortizol, i metabolismus. Tento cirkadiánní rytmus rovněž ovlivňuje citlivost na inzulín, glukózovou toleranci a vůbec reakce na beta-buňky a energetický metabolismus během dne. Ráno je metabolická efektivita obecně vyšší. Jak den postupuje, tolerance glukózy a další metabolické reakce se často jen zhoršují.
Lidé nemají jíst v noci, ale vždy za denního světla, tvrdí vědci
Přesto mnoho pacientů konzumuje největší porce potravin večer. Anebo jí v průběhu celého dne od brzkého rána až do pozdní noci. Avšak pozor – z cirkadiánního hlediska tyto návyky často vytvářejí nesoulad mezi příjmem potravy a základní metabolickou biologií.
Nesoulad je problém i v péči o diabetiky
Studie kontrolovaného stravování ukázaly, že stejná jídla konzumovaná dříve během dne často způsobují nižší pokrmové výkyvy glukózy ve srovnání s večerním příjmem. Pozdní jídlo se pojí se zhoršenou glykemickou kontrolou, zvýšenou inzulínovou rezistencí. Zkrátka a dobře představují vyšší kardiometabolické riziko.
FNMH dává prediabetickým dětem lék, jenž oddaluje léčbu inzulinem
Zjištění potvrdila i randomizovaná crossover studie, kterou jsme s kolegy provedli u pacientů s diabetem 2. typu. Její výsledek byl následující: Dvě větší jídla snědená dříve během dne – snídaně a oběd – přinesla větší snížení tělesné hmotnosti, obsahu jaterního tuku, koncentraci glukózy, zlepšila výsledky inzulínové rezistence než šest menších jídel s identickým kalorickým obsahem rozložených do celého dne.
Přístup lidí k diabetikům bývá i horší než diagnóza, říká mladá diabetička
Podobně vyšla známá studie lékařky Elizabeth Suttonové a jejích kolegů z roku 2018, která prokázala, že časově omezené stravování [eTRF] výrazně zlepšuje citlivost na inzulín, krevní tlak a oxidační stres u mužů s prediabetem, to zcela nezávisle na úbytku hmotnosti.
Tyto poznatky naznačují, že načasování jídla může ovlivňovat metabolické výsledky nezávisle na samotném příjmu kalorií. Přesto se načasování jídla v rutinní péči o zvládání diabetu většinou přehlíží.
Jak to chodí v praxi? Ne moc ideálně
Současné výživové poradenství zdůrazňuje kvalitu stravy, kalorickou rovnováhu, příjem vlákniny a omezení ultra průmyslově zpracovaných potravin. Pacienti však zřídkakdy dostávají doporučení ohledně cirkadiánního cyklu, správného času na jídlo, případně metabolických dopadů večerního, nebo dokonce nočního příjmu stravy. To podle mého názoru představuje jasnou promarněnou klinickou příležitost.
Názor: Ultra průmyslově zpracované potraviny nejsou jen špatné
A je to i chyba. Intervence pro správné časování jídel jsou relativně levné, škálovatelné a ve výsledku přímočaře vedou ke zlepšení zdravotního stavu diabetiků. A to i ve srovnání s mnoha jinými osvědčenými terapeutickými přístupy. Také nevyžadují další léky, pomůcky ani invazivní zákroky. U některých pacientů mohou doplňovat farmakologické terapie tím, že zlepšují základní metabolickou fyziologii namísto jejího obcházení.
To je zvlášť důležité v době, kdy zdravotnické systémy čelí rostoucí míře obezity spolu s růstem pacientů s diabetem 2. typu. To za situace, kdy dál roste poptávka po nákladných metabolických terapií, včetně léků na bázi GLP-1 receptorů.
Ano, správné časování jídel pravděpodobně plně nenahradí zavedenou farmakologickou léčbu. A ani by se neměla cirkadiánní výživa zjednodušovat na přísná dietní pravidla. Individuální variabilita zůstává značná a potřebujeme i více dlouhodobých randomizovaných studií. Nicméně širší přístup k léčbě, kam patří i správné stravovací návyky, se nedá ignorovat. Na tom se určitě shodneme, metabolismus přece není celý den statický.
Časuje se kdeco, tak proč ne strava?
Správné časování [nejen stravy] navíc není v medicíně nic nového. Běžně s ním pracujeme v jiných oblastech medicíny. Časujeme antihypertenziva, podání inzulínu, kortikosteroidy, chemoterapii nebo spánkové intervence podle fyziologických rytmů a terapeutické reakce.
V Singapuru jsou i staří lidé zdraví, dodržují totiž pravidla
Začlenění cirkadiánních principů do dietního poradenství neznamená opuštění stávajících výživových doporučení. Naopak je posiluje tím, že příjem potravy více sladí s přirozeným lidským metabolismem.
Recept na zdraví není potravinový doplněk, ale zdravý životní styl
Pro mnoho pacientů s inzulínovou rezistencí a diabetem 2. typu může budoucnost výživové terapie znamenat nejen zlepšení kvality potravin – ale také zlepšení časového uspořádání. A tato změna se může ukázat jako klinicky významná.
Doc. MUDr. Hana Kahleová, Ph.D.
—
Doc. MUDr. Hana Kahleová, Ph.D. je lékařka se specializací v oboru endokrinologie a pracuje jako vedoucí klinického výzkumu ve Washingtonu, DC v USA.
Publikovala přes 100 odborných článků v lékařských recenzovaných časopisech a podílí se na aktualizaci nutričních doporučení pro pacienty s diabetem.
