Žádná superpotravina ani kyslíková terapie lidem dlouhověkost nezaručí. Recept na dlouhý život je podle lékařů jiný. A tím je zdravě jíst, hýbat se, nekouřit a dobře spát. Přesto s tím mají lidé velký problém a trpí civilizačními nemocemi.
Už v dávné době žila podle přednostky Kliniky geriatrie a interní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze profesorky Evy Topinkové úzká skupina lidí, která se dožívala vysokého věku 80 a více let. Tito lidé se podle přednostky dožívali vysokého věku díky jejich genetické výbavě a zdravému životnímu stylu. Dnes se takového věku dožívá „celkem běžně“ stále více lidí. Je tu ale rozdíl, vděčí za to zásahům moderní medicíny. Což je na jednu straně plus, ale současně i kruciální potíž.
„To množství lidí, které se dožívá vysokého věku, tady nikdy nebylo, a my na to nejsme připraveni,“ uvedla [11.12.] na konferenci 1. LF UK zvané Medialogy prof. Topinková.
Průměrná doba dožití se v Česku sice rok od roku prodlužuje, ale vysoký podíl lidí ve vysokém věku se léčí s minimálně jednou nemocí. A větší část z nich spadá do skupiny nesoběstačných. To znamená, že se tito lidé v základu o sebe sami nepostarají.
Stáří nezačíná až v 65 letech, ale už v dospělosti, říká profesorka Topinková
Délka života v Česku se pak v průměru pohybuje u mužů kolem 77 let a u žen 83 let. A každým rokem se zvyšuje. Oproti tomu délka života ve zdraví ale je u nás 62 let a dlouhé roky se téměř nemění. To znamená, že o zlepšení přístupu k vlastnímu zdraví se v Česku nedá hovořit.
„Původní gerontologické teorie z 80. let, že dojde ke kompresi nemocnosti, se nenaplnily,“ říká k situaci prof. Topinková s tím, že péče o zdraví je tak podle ní rozhodně téma nejen zdravotnickým, ale i politickým a ekonomickým.
Ne potravinový doplněk, ale zdravý přístup ke zdraví
Dosažení vysokého věku bez větších zásahů medicíny přitom není podle lékařů napříč medicínskými obory u většiny lidí nic složitého. Naopak, recept na dlouhý život ve zdraví je dlouhodobě známý.
„Jde o jednoduché zásady, které jsou ale důležité pro prevenci civilizačních chorob a přidají nám zdaleka nejvíce let života,“ říká nutriční terapeutika z Kliniky geriatrie a interní medicíny 1. LF UK a VFN Tereza Vágnerová.
V Singapuru jsou i staří lidé zdraví, dodržují totiž pravidla
A přidává onen snadný návod na dlouhověkost: „Jezte zdravě, hýbejte se, nekuřte, kvalitně a dostatečně spěte, udržujte zdravou váhu, hlídejte si hladinu cholesterolu a krevního cukru. Dbejte o zdravý krevní tlak,“ doporučuje.
Současně upozorňuje, že receptem na dlouhý život ve zdraví určitě nejsou potravinové doplňky nebo nabídka nejrůznějších ozdravovacích a čisticích kúr a procedur. Řeč je například o vitamínových infuzích, kyslíkových terapiích, ale i plastické chirurgii, a především pak o potravinových doplňcích.
„Zdravý člověk, který není nemocný nebo není třeba vrcholový sportovec a jí pestře a zdravě, tak nepotřebuje žádný potravinový doplněk,“ potvrzuje její slova prof. Michal Vrablík z III. interní kliniky – Klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN.
V Číně hledají lék na dlouhověkost. Motor výzkumu jsou i straníci
S výjimkou vitamínu D, který v Česku vzhledem ke skladbě jídelníčku a kratšímu slunečnímu záření v zimních měsících chybí všem, jak říká.
„Vitamín D ale nepovažuji za potravinový doplněk,“ dodává prof. Vrablík.
Nutriční doplňky přicházejí podle nutriční terapeutky Vágnerové do jídelníčku například u hospitalizovaných starších pacientů po operacích, kdy u nich dochází k úbytku tělesné hmotnosti. Tehdy se jimi řeší především riziko malnutrice, tedy podvýživy.
„Stejně tak mohou nutriční doplňky zvýšit kvalitu života například onkologických pacientů,“ dodává specialistka na výživu.
Upozorňuje, že neexistují žádné studie, které by prokazovaly pozitivní vliv potravinových doplňků na délku dožití ve zdraví. Všechny potřebné látky má člověk do těla dostat vyváženou a pestrou stravou, říká.
Staří lidé mají mít důvod, proč každé ráno vstávat
Součástí prevence nemocí, která má být podle lékařů celoživotní, je podle prof. Topinkové i určitá příprava na stáří. Mezi tu patří například psychosociální pohoda a vyvarování se přílišného prožívání stáří. Zároveň varuje před sociální izolací a nečinností v době pracovně neaktivního života.
„Důležitý je zdravý postoj k životu, schopnost zvládat stres a budovat vlastní odolnost. Resilience je dovednost, kterou lze rozvíjet, stejně jako péči o duševní zdraví,“ vysvětluje.
Součástí přípravy na stáří je podle ní také zajištění si sociálního zázemí. To znamená mít alespoň minimální kontakt s okolím a někoho, s kým si popovídat. V této souvislosti zmiňuje japonský koncept ikigai, tedy učení o důvodu, proč každé ráno vstávat.
„Významný může být i spirituální přesah – ať už v podobě osobní spirituality, nebo jednoduše hlubšího pocitu smyslu a důvodu, proč žít svůj život naplno i ve vyšším věku,“ vysvětluje, jak zvládnout stárnutí a stáří, profesorka Topinková.
Veronika Táchová
