Už se vám někdy stalo, že jste odbočili ke svému domu či na parkoviště, vypnuli motor a ještě si v autě chvíli poseděli? Možná pár minut, možná půl hodiny. Doposloucháváte pořad v rádiu nebo písničky a jen tak koukáte „doblba“?
Agentura Associated Press se zabývá tímto jevem v článku You aren´t the only one who just sits in the car before or rafter a long day. Na TikToku je bezpočet příspěvků od lidí, kteří se podivují tomu, co a proč to vlastně dělají. Po příjezdu z práce domů nebo do fitka si ještě posedí v autě. Na chvíli nebo déle, poté, kdy zaparkovali.
Je to tak běžné, že se z toho stal rituál, zážitek, o nějž se dělí s ostatními na sociálních sítích. Nabízí se několik vysvětlení, proč se tak děje. Přestávka slouží jako předěl mezi jednou částí dne a druhou. Odborníci se shodují, že tento rituál má pozitivní vliv, pokud si při něm připomeneme pár věcí.
„Mnoho času strávíme pohybem v rychlosti 100 mil za hodinu,“ říká Jenny Taitzová, klinická psycholožka s praxí v Beverly Hills.
Soud zrušil pokuty za řízení v opilosti. Tělo muže si alkohol vyrábí samo
„Ale když se na pár minut zastavíme, zpomalíme a poodstoupíme, uděláme si přestávku mezi rozdílnými aktivitami, získáme nadhled,“ vysvětluje.
Krátké chvilky spočinutí podle ní usnadňují přechod z jedné aktivity na jinou, srovnávají člověku emoce.
„Tím, že si dopřejeme krátkou přestávku, máme čas na relax a pak se můžeme věnovat další aktivitě,“ potvrzuje psycholog Anthony Vaccaro z University of North Carolina.
I Vaccaro si vždy několik minut poté, kdy přijede z práce, posedí v zaparkovaném voze a poslechne si ještě jednu písničku. Podle něj tyto přestávky využívá k tomu, aby zpracoval uplynulé události, přeřadil na jiný režim a zbavil se napětí.
Proč zrovna v autě?
Proč lidé odpočívají právě v autě, má své vysvětlení. Automobil totiž představuje prostředí, které plně ovládáme, od teploty až po hudbu. Navíc to je jakýsi chráněný meziprostor. Odděluje nás od vnějšího světa. A tak posezení ve voze uvolňuje napětí, dává čas srovnat si myšlenky.
„Je toho na nás moc a máme málo času zpomalit a zklidnit se. Čas zastavení umožní vidět věci z jejich lepší stránky,“ říká dále Taitzová.
Podle ní ale i platí, že při pauzách v automobilu záleží i na tom, jak je trávíme.
„Pokud jen procházíme telefon a myslíme na nepříjemné věci, užitek nám to nepřináší. Spíše nás to stresuje,“ upozorňuje.
Podobně to vidí psycholog Thuy-vy Nguyen z Durhamské university a zakladatel Solitude Lab, kde se zkoumá, jak nás ovlivňuje samota a jak nás očišťuje.
„Jen ty krátké přestávky, které nám pomáhají uvolnit se, zlepšují náladu, zostřují smysly a obnovují energii,“ říká.
Doporučuje je využít k uklidnění, poslechu oblíbené hudby a úvaze, co „se podnikne dál“. Avšak je i rozdíl mezi příjemným zastavením a oddalováním čehosi nepříjemného. Odborníci se shodují, že pokud v autě prosedíte tolik času, že přijdete pozdě na důležitou schůzku, pokud tak jen oddalujete nějakou povinnost, potom si náladu spíše zhoršíte, než zlepšíte. A může to naznačovat i jiný problém.
Pozor na ADHD
Mezi vážnější problémy odborníci řadí například i takzvanou „časovou slepotu“. Symptom ADHD spočívá v tom, že člověk sezením v autě oddaluje následující povinnosti.
„Opravdu závisí na tom, proč to děláte, zda to nekoliduje s vašimi záměry. Tento zvyk tedy může být špatný i užitečný,“ potvrzuje Anthony Vaccaro.
Jeffrey Meltzer, terapeut z Floridy, odpověď na otázku, co je „dobré“ a „špatné“ posezení v autě sice nedává, ale radí lidem, kteří nikdy nikam nepřijdou včas, aby si zjistili pravou příčinu svého opožďování.
Chodíte všude pozdě? Třeba jste pacient, který trpí časovou slepotou
„V těchto případech je dobré udělat si malý poznámkový bloček a pravidelně na něj nahlížet. Při chronickém opožďování si výskyt zapsat a zjistit jeho příčinu a následek. Například na jednu stranu napsat ´návštěva schůze neznamená ztrátu mé svobody´. A na stranu druhou napsat: ´Jestli zase přijdu pozdě, tak kolegy naštvu´,“ doporučuje.
A varuje před tím, aby lidé sezením v autě jenom neoddalovali „ten moment“, kdy někde mají být, ale třeba se jim tam moc nechce.
Michal Achremenko
