Irena Storová: Lékárník naočkovat pacienta zvládne, to není problém

„Ze současného nastavení ministra Vojtěcha mám velkou radost. Tím myslím především to, jaké priority a cíle si v rámci mandátu již na začátku nastavil,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy výkonná ředitelka Asociace provozovatelů lékárenských sítí [APLEKS], ale i Evropské federace lékárenských sítí [EFPC] Irena Storová.

Na otázku, zda o pana ministra Adama Vojtěcha [za ANO] přece jen „nemá obavy“, když si za svou prioritu vyvolil zdravotnictví a sociální oblast i premiér Andrej Babiš [ANO], odpovídá, že rozhodně nemá. A to třeba i kvůli tomu, že do funkce ministra zdravotnictví se podle ní vrátil podstatně jiný Adam Vojtěch, než jak ho veřejnost znala z doby covidu. Tvrdí, že je mnohem více emancipovaný, než byl dříve. Což je, jak říká, moc dobře. Co je ale podle ní hlavní, je to, že ministr Vojtěch, jehož hodnotí v superlativech jak po odborné, tak po lidské stránce, chce ve zdravotnictví posouvat věci dopředu. A to platí i pro oblast lékárenství.

„A my jako lékárníci bychom té jeho snahy a otevřenosti měli maximálně využít,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy Irena Storová s tím, že hlavní priorita nejen z pohledu lékárníků, ale i ministerstva a vlády je rozšiřování kompetencí lékárníků.

Do nich by mělo nově patřit, aby lékárníci konečně očkovali proti chřipce a covidu i v Česku, v druhém kroku pak i proti dalším nemocem. A rovněž se rozjel zásilkový výdej léků na předpis. V obou případech je Irena Storová přesvědčena o tom, že legislativa se stihne připravit ještě v tomto volebním období. U takzvaného Rx online výdeje léků uvádí, že první návrh zákona má být hotový již v létě.

—

„Na této oblasti už se odvedlo hodně práce. Samozřejmě nás ještě část práce čeká, ale ta bude především na ministerstvu, aby všechny návrhy promítlo do legislativy. Tento proces už ale postupně probíhá.“ vysvětluje jako zástupkyně APLEKS v pracovní skupině, která se podílí na přípravě zákona.

To, že se Asociace lékárenských sítí na přípravě zákona podílí, je podle ní logické. Jsou to právě největší tuzemské lékárenské řetězce, jež mají již nyní velkou zkušenost i množství dat ze zásilkového výdeje volně prodejných léků. A ty lze využít při přípravě zásilkového výdeje léků na přepis. Odmítá návrh některých lékárníků, kteří zásilkový výdej léků na předpis zavrhují, a místo něj navrhují takzvanou donáškovou službu léků, kterou by jim hradily zdravotní pojišťovny.

„Já vůbec nechápu, proč bychom jako lékárníci v rámci těch receptových činností měli chtít dělat donáškovou službu. Nechápu, proč bych jako lékárník měla dělat kurýra a chodit někam na sídliště do pátého patra, ve 20:00, zvonit tam a předávat lék,“ tvrdí s tím, že rozumí návštěvní službě lékárníka, ale to je podle ní už něco docela jiného.

Jít do APLEKS byla výzva, říká Irena Storová

I když Irena Storová v podcastu Zdravé Zprávy hovoří hlavně o lékárenství a lékárnách, nevyhýbá se ani osobním otázkám. Proč se třeba rozhodla, poté, kdy na konci roku 2023 skončila jako ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL], jít do APLEKS.

„Když jsem do asociace nastupovala, nebyla příliš známá. Když jsem někomu řekla, že budu zastupovat Asociaci provozovatelů lékárenských sítí, ať už celým názvem nebo zkratkou APLEKS, často jsem měla pocit, že ji lidé příliš neznají. Asociace se předtím tolik veřejně neprofilovala. To se snažím kontinuálně a systémově měnit,“ říká a dodává, že o to více to pro ni byla výzva.

Výzva, aby APLEKS dostala do širšího povědomí odborné veřejnosti i ji proměnila ve významného hráče nejen ve vztahu k ministerstvu zdravotnictví, SÚKLu, ale i dalším institucím, jež jsou důležité nejen v lékárenství, ale celém zdravotnictví a sociální oblasti.

Lékárny ipc jsou novým členem síťové asociace APLEKS

„Na to jsem zaměřila určitě první půlrok v asociaci. Abychom měli to místo ´u stolu´ a hlas, který bude slyšet,“ říká Irena Storová.

—

Jako problém se podle ní ukázalo, že ve snaze o rozšiřování kompetencí lékárníků a obecně v prosazování zájmů lékárníků se tehdy hodně mluvilo, ale málo konalo. V tomto případě odkazuje na svou zkušenost z doby, kdy řídila SÚKL: „Pouhé sdělení nebo názor samo o sobě nic nezmění. Legislativu totiž někdo musí napsat. Je proto důležité, aby státní správa dostávala i odborný pohled z praxe. I když v ní pracují velmi schopní a zkušení lidé, nemohou znát do detailu situaci všech jednotlivých stakeholderů.“

„Prostě musíte s těmi lidmi sedět u stolu, vysvětlovat, pořád dokola. Samozřejmě musíte vypořádávat i případnou kritiku. A vždy musíte ty věci říkat pravdivě, protože jednou ty partnery zklamete a vzájemná důvěra se docela vytratí,“ doplňuje.

Jak ministr Válek SÚKL rozkolísal

Dnes už jdou podle Ireny Storové věci z hlediska rozšiřování kompetencí lékárníků správným směrem. Vláda Andreje Babiše mnohé z nich má ve svém programovém prohlášení, podporuje a prosazuje je ministr Vojtěch.

„My tak už nejsme v situaci, jestli se ty naše kompetence rozšíří, ale jsme v situaci, kdy a jak se rozšíří. Dneska už jednáme o konkrétních parametrech, detailech,“ pochvaluje si.

V podcastu Zdravé Zprávy se ale vrací i do doby, kdy situace vypadala docela jinak. Do roku 2023, kdy skončila jako ředitelka SÚKLu. A to i přesto, že byla nejlepší ve výběrovém řízení, tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] toto výběrové řízení „prostě“ zrušil.

Výběr šéfa SÚKL ukazuje na špinavou politickou hru

Následovala tak další výběrová řízení, ale například nástupkyně Ireny Storové, Kateřina Podrazilová, ve funkci Ústavu, kterým ročně proteče zhruba miliarda korun, kvůli mnoha problémům a podezřením nevydržela ani tři měsíce.

—

„Když jsem nastupovala do SÚKLu jako ředitelka za ještě předchozí vlády Andreje Babiše, tak jak ministr zdravotnictví Vojtěch, tak premiér, ale i další politici, kteří tehdy byli ve vedení, slyšeli na věcné a odborné argumenty. To ale vzalo za své s příchodem vlády Petra Fialy,“ vzpomíná na tu dobu a pokračuje: „S nástupem další garnitury jsem však začala vnímat, že smýšlení je spíše více politické, než odborné. A musím to říci, kdokoli měl cokoli společného s předchozím ministrem, tak skončil, říkám to docela otevřeně. A já už jsem byla téměř jedna z posledních, beru to ale sportovně. To je život.“

Podle ní zásahy tehdejšího ministra Válka do vedení SÚKLu přinesly jediný výsledek. Ústav „dost rozkolísaly“, to jak personálně, tak z hlediska jeho agendy. Což se negativně projevilo i ve vztahu k jeho partnerům. Avšak i dodává, že je ráda, že si to nakonec tehdejší ministr Válek uvědomil a situaci v Ústavu dál řešil.

„Nyní SÚKL vede pan ředitel Tomáš Boráň, který vzešel ze SÚKLu. Je to člověk, který je extrémně odborně zdatný a je poctivý… Ale přesto trvalo dlouho Ústavu, než se z těch všech předchozích manévrů vzpamatoval a ustálil,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy.

SÚKL povede Tomáš Boráň ze sekce registrace léčiv

„Bývalým kolegům stále moc přeji, aby se jim dobře pracovalo a jejich odborný hlas byl opět slyšet. Což si myslím, že se současným vedením ministerstva tady ta šance je, protože to tady už jednou bylo,“ doplňuje Irena Storová, která byť v jiné souvislosti v podcastu Zdravé Zprávy říká, že jenom „mermomocí chtít být tím ministrem“ k tomu, být dobrým ministrem zdravotnictví, nestačí.

V souvislosti s „životem“ ve státní správě“, ale i vrchních politických patrech přidává i svou zkušenost z doby, kdy nastoupila do APLEKS: „Určitě musím naprosto pragmaticky přiznat, že ten přechod do soukromé sféry mi mnoho věcí ukázal z jiné perspektivy. Doslova mi otevřel oči u hodně věcí. Myslím si, že to bylo hodně důležité. A jsem za tu zkušenost nesmírně ráda.“

Lékárníci vs. někteří lékaři

Zatímco první část podcastu Zdravé Zprávy je více o Ireně Storové, jeho druhá část je výhradně o lékárnících. Ale nejenom o nich, ale třeba i o prakticích a vůbec lékařích, z nichž někteří stále odmítají, aby lékárníci očkovali. Což platí i pro prezidenta České lékařské komory Milana Kubka. Jeho představa je taková, že v lékárnách by se mohlo očkovat pouze tehdy, pokud by v ní byl přítomen lékař, který by měl možnost zájemce o očkování vyšetřit.

„S panem Kubkem jsem jednala již jako ředitelka SÚKlu. A už tehdy se diskuse nenesla v racionálním duchu, přesto věřím, že společnou řeč opět najdeme. Jde nám přeci o stejný cíl, o bezpečí a komfort pacienta,“ vysvětluje Irena Storová.

—

Co se týče očkování v lékárnách, upozorňuje na to, že Česká republika patří k několika málo evropským zemím, kde v lékárnách lékárníci zatím neočkují. A tvrdí, že ji debata o tom, zda mohou, nebo nemohou lékárníci očkovat, přijde „už jenom úsměvná“. Odkazuje na loňský pilotní program, kdy se v rámci jedné členské sítě APLEKS v lékárně očkovalo proti chřipce.

„Proč lidé volí očkování v lékárně? Odpověď je jednoduchá: pohodlí a rychlost. Slyšíme příběhy lidí, kteří by se kvůli vzdálenosti ke svému lékaři nebo nedostatku informací k očkování nikdy neodhodlali. Je fascinující vidět generaci středního věku, jak se poprvé v životě rozhodne pro prevenci jen proto, že jsme jim odstranili bariéry z cesty. Autentické reakce těchto lidí jsou pro mě tou největší motivací. Ukazují nám, že lékárna již není jen místem pro výdej léků, ale moderním centrem veřejného zdraví,“ říká s tím, že nevidí jediný smysluplný argument, proč by se nemohlo očkovat v lékárnách.

Lékárníci: Očkování v lékárnách prosadí jen rozhodující politická vůle

„A i kdybychom tu naši proočkovanost proti chřipce zvedli z těch žalostných sedmi procent na dvojnásobek, tak to bude významné pro tu společnost. Lékárník tento úkon bezpečně zvládne, to není vůbec žádný problém,“ vysvětluje.

Co je statusový boj

Proč se brání někteří lékaři tomu, aby i lékárníci mohli očkovat, Irena Storová nechápe. Odmítá i ten argument, že jim lékárníci vezmou příjmy z očkování.

„O jaké finance ti lékaři přijdou, když neočkují?“ ptá se a pokračuje: „Já si myslím, že se proti očkování v lékárnách uměle vytvářejí pseudoargumenty. Možná je to i nějaký statusový boj, těžko říci.“

Očkování v lékárnách: V Česku se hodně léčí, ale málo „preventuje“

Na otázku, co míní pod pojmem „statusový boj“, v podcastu Zdravé Zprávy odpovídá: „Lékaři mají ve společnosti vytvořené nějaké své postavení. To je v pořádku. Problém ale je, když si myslí, že to všechno, co dosud dělali výhradně jen oni, nezvládne nikdo jiný. Pak od nich zase ale na druhou stranu stále slyšíme, jak jsou zahlceni činnostmi. Že mají hodně pacientů, administrativy a že to všechno ani nestíhají. […] Tak proč se křečovitě držet očkování, které stejně neprovádí?“

Lékárny mají velký potenciál v očkování, ale i v onko prevenci

A rovnou hledá odpověď: „Anebo je tam obava, že my občané už nebudeme zcela závislí na tom praktikovi, že už nebudeme muset trpět třeba to, že na nás nemá čas, nebo se k nám chová arogantně, protože nemá dobrou náladu? A to mluvím z vlastní a celkem čerstvé zkušenosti, která mě šokovala. Mluvím jak o panu doktorovi, tak jeho sestřičce. A to jsem si tam šla jenom pro razítko, pro placené razítko, podotýkám. Nestrkám všechny do jednoho pytle. Ale takovou zkušenost určitě nemám sama.“

Co už teď nabízejí lékárny

Také ale připouští, že u očkování v lékárnách, ale i zásilkového výdaje léků na předpis může dojít ke komplikacím už v Poslanecké sněmovně PČR. Tedy ve chvíli, kdy tyto změny půjdou do ostrého legislativního procesu. I v tomto případě ale vzývá zdravý rozum a odpovědnost zákonodárců.

„V obou případech jde o službu pro lidi. A každý z těch poslanců přece slíbil svým voličům, že bude dělat věci tak, aby se měli lépe, měli všechno komfortnější a měli se dobře, tak si nedovedu představit, proč by proti tomu měli bojovat, když se to nastaví správně a jako bezpečná služba,“ tvrdí.

—

Pokud by bylo něco absurdní vůči pacientům, tak pokud by tyto změny opět jako v minulosti brzdily subjekty, které mají za to, že by tímto snad měly přijít o část svých zisků. A to i kvůli tomu, že lékárny, jak říká v podcastu Zdravé Zprávy, v budoucnu ještě víc posílí svůj význam místa, kde si lidé vyřídí nejen své drobné zdravotní neduhy, ale i velkou část prevence, kam patří i očkování.

Přičemž už nyní lékárny podle ní nabízejí v prevenci více než dost. Patří sem testy z kapilární krve, cukru, cholesterolu, kyseliny močové, CRP testování. Měří se v nich lipidové spektrum, dělají se v nich konzultace na odvykání kouření, testy na Alzheimerovu chorobu.  Samostatnou kapitolou je nabídka v dermatologii a obecně kosmetické poradenství. V lékárnách by se mohlo testovat i HIV. Stejně jako by se v nich mohly sbírat a dělat testy na okultní krvácení v prevenci karcinomu kolorekta.

„Lékárníci by o tomto spektru úkonů mohli více mluvit, jednoznačně je čím se pochlubit,“ říká Irena Storová s tím, že se sama jako lékárnice těchto akcí účastní.

Do českých měst opět vyráží Dr. Max s nabídkou měření glykemie

I ona se tak přímo potýká s nedostatky, které má česká legislativa: „Třeba ten člověk se do toho prstu musí píchnout sám. A pokud je to třeba starší člověk, tak s tím někdy může mít potíž. Všechno by bylo jednodušší, příjemnější pro všechny, kdyby mu v tom mohl lékárník pomoci. Ale nemůžeme.“

Úkol pro legislativce podle ní čeká i v oblasti posílení převodu informací o pacientech od lékárníků k lékařům. Byť se dnes hovoří tak, jako by důležité informace o pacientovi měl pouze lékař. Což se s rozšířením kompetencí pro lékárníky rovněž změní. Informace musí plynout oběma směry.

Irena Storová: Z kuchyně lékárníků

V podcastu Zdravé Zprávy Irena Storová otevřeně mluví i o tom, jak „to chodí“ mezi českými lékárníky. Zejména pak o tom, že ne vždy mluví jedním hlasem. A i když mají často společný zájem, nedokáží si za ním společně jít. Tady konkrétně zmiňuje Českou lékárnickou komoru [ČLnK]. Tvrdí, že z jejího vedení má někdy pocit, že hájí zájmy hlavně menších provozovatelů lékáren. Čímž podle jejího názoru de facto porušuje svoje vlastní stanovy. Nehájí profesní zájmy a práva a nechrání profesní čest všech členů, ale jen určité části svých členů.

„I mě dost často mrzí, když se lékárnická komora třeba na sociálních sítích přidává nebo minimálně kýve… Nebo se prostřednictvím svých představitelů přímo negativně vyjadřuje k lékárenským řetězcům. A to už i kvůli tomu, že v lékárnických řetězcích pracuje několik tisíc lékárníků. I ti platí členské příspěvky. A jsou to úplně stejní lékárníci, jako jsou všichni ostatní,“ říká a dodává: „To se mi jeví, že by mělo nabrat jiný směr.“

Podle ní by měla být ČLnK maximálně neutrální ve vztahu ke svým všem členům. A přidává i konkrétní věci, kde by měla ČLnK hájit zájmy síťových lékáren, ale nehájí je. Podle ní by se měla okamžitě ohradit proti napadání Sdružení praktických lékařů ČR řetězcových lékáren. A to za to, že řetězce provádí generickou substituci. Podle jejího názoru je totiž jen dobře, že tato možnost v legislativě je. Často se tím vykryje nedostatek daných léčiv a pacient nezůstane bez léčby.

Praktici mají nové téma. Je jím výdej léků na předpis v ordinaci

Ale nejenom přístup ČLnK k řetězcovým lékárnám je podle ní třeba změnit. V podcastu Zdravé Zprávy zmiňuje například i vstupní kritéria pro lékárníky u dohodovacího řízení. Podle ní dlouhodobě neodpovídají současné praxi.

—

„Pokud se hlasy v dohodovacím řízení počítají takzvaně na počet IČO, tak ten náš mandát jako řetězcových lékáren absolutně neodpovídá tomu, že obsluhujeme dnes už skoro 70 procent trhu. A tím pádem za segment lékárníků v dohodovacím řízení jedná někdo, kdo z pohledu státu vůbec neobslouží většinu pacientů. A tak to, co s ním stát a zdravotní pojišťovny dojednají, vlastně nemá žádný reálný dopad na většinu pacientů,“ vysvětluje Irena Storová se stručným dovětkem, že si počká na změny, které přijdou s ministrem Vojtěchem přislíbenou změnou parametrů u dohodovacího řízení.

MZd ČR: Ve věci změn dohodovacího řízení není nic projednáno

Poměry mezi tuzemskými lékárníky Irena Storová ale nejen kritizuje. Navrhuje i řešení, jak by se i ti mohli sjednotit. Usilovat o společný profit: „Opravdu by stačilo, abychom dali stranou svá ega. Řekli si, co pro tu naši profesi vlastně chceme do budoucna. A že vlastně každý na té své platformě, jen jinými slovy, říkáme to stejné. To by byla cesta k úspěchu a posunutí té naší profese jako takové.“

Daniel Tácha

—

Mgr. Irena Storová, MHA vystudovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě a svou kariéru začala v nemocniční lékárně tehdejší Nemocnice Na Homolce. Později působila na Ministerstvu zdravotnictví ČR, kde se věnovala farmaceutickým otázkám a spolupráci s pacientskými organizacemi.

V roce 2014 se stala zástupkyní ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL]. O čtyři roky později převzala vedení ústavu, kdy ji jmenovali ředitelkou SÚKLu. V něm se zaměřovala na zlepšení regulace a kontrolu léčiv v České republice.

V roce 2024 se stala výkonnou ředitelkou Asociace provozovatelů lékárenských sítí a Evropské federace lékárenských sítí. Je členkou České lékárnické komory a aktivně se věnuje odborným a legislativním tématům pro budoucnost farmacie. V roce 2026 se stala předsedkyní poradního orgánu pro Orphan léčivé přípravky Ministerstva zdravotnictví ČR.