Žádostí o posouzení změny pohlaví přibylo za deset let trojnásobně

Žádostí o posouzení změny pohlaví přibylo za deset let o více než trojnásobek za rok. Zatím nejvíce jich bylo v roce 2024, kdy o posouzení žádalo 296 osob. V roce 2025 žádostí ubylo o 35 na 261. O změnu žádají častěji ženy než muži.

Od roku 2012 si o posouzení změny pohlaví požádalo více než 1 900 osob, častěji ženy než muži. Vývoj počtů žádostí o změnu pohlaví dokládají data Ministerstva zdravotnictví ČR [MZd ČR]. Údaje ukazují počty projednaných žádostí, nikoli počty úředních nebo operačních změn pohlaví. Více než 60 procent žádaných změn je dlouhodobě z ženy na muže.

Od července se rozšíří možnosti, jak si změnit pohlaví

Spolu s nárůstem počtu žádostí stoupá i počet případů, kdy komise operaci nedoporučí. Avšak jde o nízké jednotky odmítavých doporučení. Například v roce 2024, kdy bylo nedoporučujících stanovisek nejvíce. Šlo o devět takových případů. V roce 2025 pak o sedm žádostí s nedoporučujícím postojem.

Počty žádostí o změnu pohlavní za posledních 10 let

[Zdroj: MZd ČR]

Aktuálně se vede soudní spor ohledně případu osoby, která podstoupila operativní změnu pohlaví. Po lékařích tato osoba nyní žádá odškodné 17 milionů korun za špatné určení diagnózy, která vedla k operačnímu zákroku změny pohlaví.

Kastrace už není podmínkou změny pohlaví

Od července 2025 v Česku došlo k významné úpravě, kdy změnu pohlaví nepodmiňuje chirurgická operace. Pro zanesení změny a vydání nových dokladů postačí prohlášení na matrice s doložením zprávy od sexuologa o tom, že daná osoba má transsexualismus. Posuzování diagnózy trvá šest až dvanáct měsíců. Po potvrzení diagnózy záleží už jen na rozhodnutí samotného pacienta, zda podstoupí i úpravu pohlavních orgánů. Například odebrání prsou, dělohy, penisu či plastickou operaci vagíny. Ministerstvo upozorňuje, že lékaři musí pacienta poučit i o souvisejících rizicích spojených se změnou pohlaví.

„V rámci diagnostických postupů se v diagnostické fázi posuzuje přání osoby žít a být přijímána jako osoba druhého pohlaví, jakož i trvalost a stálost nesouladu prožívaného pohlaví a pohlaví určeného při narození,“ uvedli zástupci MZd ČR v roce 2025 ve věstníku, kterým nový proces upravilo.

Velký strašák je pro nás detranzice, říká sexuoložka z VFN

„Ošetřující sexuolog osobu náležitě poučí o jednotlivých diagnostických a léčebných postupech a rizicích spojených se změnou pohlaví,“ vyjasňují dále ministerští.

Lékař by podle něj měl podrobné informace o poučení a seznámení s dopady a riziky zanést do zdravotnické dokumentace ve formě informovaného souhlasu pacienta.

Před červencem 2025, kdy došlo ke zmírnění podmínek změny pohlaví v Česku, měli lidé žádající o úřední změnu pohlaví povinnost podat žádost o projednání speciální komisí MZd ČR. Nyní je tento postup nutný jen v případě, že chtějí úhradu zmíněných plastických zákroků ze zdravotního pojištění.

Transsexualismem trpí i desetileté děti

Odborníci avšak i upozorňují, že rychleji než žádostí o operativní změnu pohlaví i u nás přibývá potvrzených poruch pohlavní identity. Zatímco v roce 2013 jich lékaři evidovali 225, v roce 2023 už jich bylo 989. Z nich 80 procent připadalo na transsexualismus. Někteří stakeholdeři tvrdí, že namísto pojmu transsexualismus se má používat modernější termín genderový nesoulad.

Petr Weiss: Čeká nás boom žádostí o změnu pohlaví

Kvůli problémům s určením pohlavní identity vyhledali v roce 2023 pomoc odborníka nejčastěji lidé ve věku 15 až 19 let [370]. Pomoc odborníka ale vyhledali lidé ve věkové skupině 20 až 24 let [186] a 25 až 29 let [90].

Třicátníků mělo potíže s genderovou identitou dvaapadesát, čtyřicátníků 46 a padesátníků 13. Po jedné osobě mělo diagnózu ve věkových skupinách 65 až 69 let a 70 až 74 let. Potvrzení o transsexualismu ale získalo také 21 mladých ve věku deset až 14 let.

–ČTK/VRN–