Vědci na celém světě hledají lék na rakovinu. Tématu se v článku It´s incredible, like science fiction: How a new wave of immunotherapy is eliminating cancers věnuje server BBC.
Když jedenasedmdesátiletá Američanka Maureen Siderisová podstupovala v roce 2008 léčbu rakoviny tlustého střeva, musela „pod nůž.“ A její uzdravování bylo náročné. Po 14 letech jí lékaři diagnostikovali rakovinu znovu, a to zhoubný nádor jícnu. Tentokrát léčba ale probíhala podstatně jinak. Každé tři týdny podstoupila v nemocnici 45minutovou léčbu podáním látky dostarlimab. Po čtyřměsíční terapii nádor zmizel. Bez chirurgického zákroku, bez chemoterapie a ozařování. Nejobtížnějším vedlejším příznakem byla nízká produkce adrenalinu, proto se pacientka cítila hodně unavená.
„To je neuvěřitelné. To zní jako science fiction,“ pochvaluje si přesto Siderisová.
Dostarlimab je monoklonální protilátka proti receptoru programované buněčné smrti 1 [PD‑1]. Siderisová je jednou z pacientek, která se léčí touto formou imunoterapie. Tedy metodou, která je výsledkem více než stoletých výzkumů. A které se stále více hlásí o slovo v moderní léčbě onkologických nemocí.
„Doktor mi řekl, že během deseti let budeme pohlížet na chemoterapii a ozařování zrovna tak, jak se dnes díváme na pouštění žilou,“ nabízí svůj laický pohled na tento druh léčby Sidersová.
Účinnou látku dostarlimab testovali na rakovinu vědci z Memorial Sloan Kettering Cancer Center v rámci výzkumu imunoterapie.
„Dělá se mi z toho husí kůže. Lidé žijí a žijí kvalitnějším životem. Mluvíme o vyléčení,“ říká k jejich výsledkům profesorka chirurgické onkologie z Anderson Cancer Center v Texasu Jenifer Wargová.
Upozorňuje, že v aktuálních dvou výzkumech léčby rakoviny konečníku tímto způsobem nádor úplně zmizel.
„I když je nutné provést více výzkumů, jsou tyto výsledky velmi slibné, protože otevírají možnost méně invazivní, ale efektivní léčbě,“ doplňuje.
Výzkum imunoterapie
Imunoterapie umožňuje personifikovanou léčbu, oddaluje remisi a má šetrnější vedlejší účinky než ostatní způsoby léčby, jako jsou chemoterapie a radioterapie. Imunoterapie rozpoznává rakovinné buňky, aby je imunitní systém mohl zasáhnout. A děje se to často velice efektivně.
„Tělo má přirozenou schopnost objevit a eliminovat buňky, které se mu zdají cizí,“ vysvětluje Karen Knudsenová z Parker Institute for Cancer Immunotherapy.
Šárka Slavíková: Ještě jsem neviděla, aby se z rakoviny někdo sám vyléčil
Což platí i pro rakovinné buňky. Někdy rakovinné buňky systém ale přelstí. To vede k jejich nekontrolovatelnému růstu. Schovají se a jsou od zdravých buněk v okolí k nerozeznání. Knudsenová dále upozorňuje, že pro onkologii je důležitá různorodost nemoci.
„Rakovina není jen jedna nemoc. Je to 200 různých onemocnění, která vznikají z různých příčin, a musí se proto léčit odlišně,“ zdůrazňuje.
Dokonce i dva pacienti se stejným typem rakoviny a v její stejné fázi mohou na buněčné úrovni trpět jinou chorobou.
Léčebné formy imunoterapie
Dvě z nejznámějších forem imunoterapie jsou terapie CAR T buněčná terapie a terapie pomocí kontrolních inhibitorů. Terapie CAR T buňkami spočívá ve vyjmutí T-buněk [vysoce specifické buňky, které loví a zabíjí cizí nájezdníky, pozn. red.] z pacientovy krve. Přeměňují se následně tak, že nacházejí a zabíjejí rakovinné buňky a nechávají vylepšené T-buňky volně v těle. Tyto terapie se využívají při léčbě rakoviny krve.
A pak je tu léčba rakoviny pomocí inhibitorů, cílená biologické léčba. Ta se zaměřuje na specifické molekuly a procesy v nádorových buňkách. Imunitní kontrolní inhibitory jsou léky, které v imunitním systému blokují vestavěný vypínač. Tento hlídač má důležitou roli. Brání agresivní imunitní reakci, která poškozuje zdravé buňky.
Některé rakovinné buňky však mohou vypínač přepnout. Způsobí, že se T-buňky neaktivují a nemohou plnit svoji funkci. Imunitní kontrolní inhibitory tomu brání. Což znamená, že T-buňky identifikují rakovinné buňky jako hrozbu a napadnou je. Vědci, kteří přišli s tímto objevem, získali v roce 2018 Nobelovu cenu a jejich léky se nyní využívají pro různé typy rakoviny.
Vedlejší účinky imunoterapie v onkologické léčbě
I když výzkum pokračuje, obě metody mají stále své limity. A nejde jen o to, že jsou nákladné.
„Buněčná terapie může vyvolat celou škálu vedlejších účinků,“ říká Samra Turajlicová, onkoložka v londýnském Francis Crick Institute.
Vědci zjistili, proč rakovinové buňky odolávají radioterapii
To proto, že blokovací systém imunitního systému má tělu zabránit, aby napadalo své vlastní tkáně. Zablokování této ochrany proto může ohrozit nerakovinné buňky stejně jako nádory. Podle US National Cancer Institute jsou běžnými vedlejšími příznaky vyrážka, průjem a únava a ve vzácných případech zánět jater, srdce nebo ledvin.
To lze akceptovat, pokud je lék používaný proti agresivní rakovině. Ne vždy to tak ale funguje. Hlavní problém, s nímž zápasí onkologové, je podle Turajlicové, že žádná imunoterapie nevyhovuje všem pacientům. Existuje mnoho důvodů, od povahy nádoru, jenž se může bránit imunitnímu systému, až po charakteristiku imunitních buněk.
Vědci dál pracují na léku na rakovinu
Co udělat, aby výhody imunoterapie sdílelo více pacientů? Vědci na tento problém jdou z mnoha stran. Předběžný výzkum zmíněné Wargové ukazuje, že pacienti, jejichž potrava je bohatá na vlákninu, vykazují lepší výsledky, to díky střevní mikroflóře. Což ovlivňuje jak imunitní systém, tak rakovinu, nádor.
Dalším překvapivým objevem je, že statiny, levné a dosažitelné léky na snížení hladiny cholesterolu, zvyšují účinnost imunoterapie díky nečekaným změnám interakce buněk. Dokonce i načasování léčby sehrává roli. Nedávný výzkum naznačuje, že pacienti, kteří jsou dávkováni brzy ráno, jsou na tom lépe než ti ošetření později.
Kombinace imunoterapie s dalšími způsoby léčby rakoviny může být dalším způsobem, jak podpořit reakci.
„Ozařování vlastně nádor imunitnímu systému zviditelňuje,“ vysvětluje Sandra Demaria z Weill Cornell Medical center, která zkoumá kombinovanou léčbu.
Stejně působí i ultrazvuková terapie, která využívá vysokofrekvenční zvukové vlny k napadání nádoru.
Vědci se pokoušejí také o vývoj vakcíny na rakovinu. Tradiční vakcíny vpravují do těla patogeny, například virus, a tak tělo odpoví imunitní reakcí. Podobně by to mohlo fungovat v případě rakoviny. S tím rozdílem, že by to nemoc léčilo a nešlo o prevenci.
BioNTech posiluje v oblasti mRNA technologie na léčbu rakoviny
Vědci z Dana-Farber Cancer Institute v USA nedávno vyrobili personalizovanou vakcínu pro devět lidí s rakovinou ledvin. Poté, co jim byl nádor v roce 2025 chirurgicky odstraněn, byli pacienti očkovaní, aby se tělo zbavilo přeživších nádorových buněk. Všech devět pacientů vykázalo protirakovinnou imunitní reakci a zůstávají negativní i po třech letech. Personalizované vakcíny dávají naději i v případě léčby nádorů kůže.
„Tak vypadá precizní medicína, teď snad budeme schopni rychle vyvinout očkovací schéma i proti konkrétním nádorům,“ uvedla Knudsenová, ale i dodala, že rakovina má různé podoby a imunitní systém na některé druhy reaguje lépe a na jiné hůře.
„Nicméně v případě pacientů, kteří reagují pozitivně, imunoterapie znamená záchranu života,“ uzavírá.
Michal Achremenko
