Boreliózy za letošní první půlrok meziročně přibylo o 6 procent na 1 313 případů nákazy. To je nejvyšší číslo za posledních jedenáct let. Při přenosu boreliózy hraje podle odborníků důležitou roli i to, za jak dlouho od přisátí se klíště odstraní.
Vysoké počty nakažených letos ukazují data Státního zdravotního ústavu [SZÚ] i u klíšťové encefalitidy. Meziročně za letošních prvních šest měsíců ubylo u této nemoci pouze o jednoho nakaženého. Přičemž jak u lymské boreliózy, tak u klíšťové encefalitidy zrychlují nákazy v druhém pololetí, to vlivem letních prázdnin a podzimního houbaření.
„Incidence onemocnění je výsledkem několika proměnných, které se mohou různě doplňovat, potencovat, nebo naopak působit proti sobě. Jedná se o množství klíšťat, množství nakažených klíšťat, kontakt lidí s klíšťaty a administraci hlášení,“ vysvětluje v tiskové zprávě k nemocem přenášeným klíšťaty parazitolog Jan Votýpek z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Nákaz od klíšťat podle dat SZÚ v posledních letech přibývá. Podle odborníků to souvisí i s oteplováním, které klíšťatům umožňuje žít i ve vyšších nadmořských výškách. A díky vyšším teplotám přežívají větší část roku. Za rok 2024 data SZÚ ukazují na více než 4 000 případů boreliózy a 670 klíšťové encefalitidy.
Počty případů nemocí způsobených klíšťaty 2016-2025
| 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025* | |
| Klíšťová encefalitida | 565 | 687 | 715 | 774 | 856 | 594 | 710 | 509 | 670 | 167 |
| Lymská borelióza | 4694 | 3939 | 4724 | 4105 | 3710 | 2831 | 3517 | 3270 | 4031 | 1313 |
[Zdroj: SZÚ, ISIN]
Jen za letošní červen se nakazila encefalitidou podle SZÚ více než stovka lidí. Nejvíce nakažených připadá na Moravskoslezský kraj [27], Jihočeský [25] a Zlínský kraj [19].
Obě nemoci přenášené klíšťaty se ve své první fázi projeví podobně jako chřipka. Lidé mají zvýšenou teplotou, bolesti hlavy a jsou unavení. Tyto příznaky trvají obvykle několik dnů maximálně týdnů.
Výskyt boreliózy a encefalitidy u klíšťat
Právě klíšťová encefalitida probíhá obvykle ve dvou etapách, kdy po odeznění prvních příznaků přichází období klidu trvající pět až deset dnů. A nemocný nepociťuje žádné obtíže. Poté nastává druhá, dramatičtější, fáze nemoci, při které se dostaví poruchy centrálního nervového systému.
„Typická klíšťová encefalitida vypadá jako virový zánět mozkových blan [serózní meningitida], při kterém nemocný trpí bolestmi hlavy, světloplachostí či zánětem spojivek. Anebo jako zánět mozku [encefalitida] s poruchami spánku, paměti, koncentrace, rovnováhy, orientace. Dochází k postižení hlavových nervů. Při postižení mozku a míchy [encefalomyelitis] se objevují obrny,“ popisuje průběh klíšťové encefalitidy SZÚ.
Příznaky encefalitidy lidé na podzim zamění za chřipku i nachlazení
Obě nemoci mohou skončit zánětem mozkových blan. A zatímco příčinou klíšťové encefalitidy je virus, u boreliózy jde o bakterii, na kterou lékaři předepisují antibiotika.
Za zásadní po přisátí klíštěte považují odborníci i to, za jakou dobu dojde k jeho odstranění. I to sehrává v přenosu nákazy, zvlášť boreliózy, důležitou roli. Jinak řečeno, čím déle je klíště přisáté, tím vyšší je pravděpodobnost přenosu nákazy z něj na člověka.
Ohniska klíšťat přenášející encefalitidu se v Evropské unie [EU] soustředí do střední a východní Evropy a zčásti do severských zemí, převážně Norska a Švédska. Česko a Pobaltí patří mezi země s nejvyšším výskytem nákazy.
Klíšťatům se daří ve střední a východní Evropě
Na místa s vysokým výskytem klíšťat infikovaných encefalitidou ukazují mapy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí [ECDC]. Mapy vycházejí z údajů zaslaných jednotlivými zeměmi EU za rok 2023.
„Mapy publikované ECDC ukazují, že ohniska klíšťové encefalitidy v EU jsou soustředěna hlavně ve střední, východní a severní Evropě,“ shrnují zástupci ECDC.
Jak ukazuje mapa, Česko patří společně s pobaltskými státy mezi země s vysokým výskytem infikovaných klíšťat. Vůbec nejhůře na tom ale jsou Litva, Lotyšsko a Estonsko, kde vychází v místech s nejnižším výskytem nemoci na 100 tisíc obyvatel 5-15 případů nákazy. Na větší části jejich území ale jde o více než 15 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Pro představu, za loňských prvních sedm měsíců v Česku vycházela průměrná nemocnost klíšťovou encefalitidou na 3,3 případu na 100 tisíc obyvatel.
Česko a Pobaltí mají v EU nejvyšší výskyt klíšťové encefalitidy
Vyšší než průměrná čísla vykazuje i jižní část švédského území. V Česku je nejvyšší riziko nákazy encefalitidou v Jihočeském, Libereckém a Zlínském kraji a na Vysočině. Nicméně celé území Česka vychází na mapě ECDC co do rizika nákazy klíšťovou encefalitidou pozitivně. Obdobně je na tom Slovensko.
Oproti tomu se nakažená klíšťata objevují podstatně méně na západ od České republiky. V případě Německa se nejvíce takových klíšťat vyskytuje při hranici s Českem. Čím více na západ a sever Německa, tím méně infikovaných klíšťat. Nízkou incidenci mají země jako Francie, Itálie, Belgie. Mezi země s velmi nízkým až nulovým výskytem nákaz encefalitidou patří Španělsko a Portugalsko. Což souvisí s klimatickými podmínkami. Klíšťatům se totiž daří v teplém a vlhkém počasí, naopak nejhůře snášejí sucho.
„Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, kde se udržuje optimální vlhkost po celý den,“ popisují meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu [ČHÚ] na svém webu sledující aktivitu klíšťat na území ČR.
–VRN/ČTK–
