Více než třetina pacientů se nemocemi od klíšťat nakazí v podzimních měsících. Klíšťata jsou aktivní, dokud venkovní teploty neklesnou pod pět stupňů Celsia. Právě na podzim příznaky nemocí od klíšťat lidé zaměňují za chřipku i nachlazení.
Loni se podle údajů Státního zdravotního ústavu [SZÚ] v Česku potvrdilo celkem 4 227 nákaz klíšťovou encefalitidou a boreliózou. Do letošního července eviduje zdravotní úřad 1 561 potvrzených infekcí. Aktivita klíšťat neustupuje ani s koncem léta. V posledních letech s ohledem na vyšší průměrné teploty a vlhké počasí se objevují klíšťata i v pozdních podzimních měsících. Klíšťata zůstávají aktivní, dokud teploty neklesnou pod pět stupňů Celsia.
V posledních čtyřech letech laboratoře od září do prosince potvrdily více než 33 procent případů encefalitidy a přes 40 procent případů boreliózy z celého roku. Za loňský prosinec jich bylo 238. Není proto výjimkou, že lidé příznaky nemocí klíšťat v podzimních měsících v první fázi nemoci přisuzují nachlazení nebo chřipce.
Počty případů nemocí přenášených klíšťaty v ČR
| Rok | Klíšťová encefalitida | Lymská borelióza |
| 2014 | 410 | 3743 |
| 2015 | 355 | 2913 |
| 2016 | 565 | 4694 |
| 2017 | 687 | 3939 |
| 2018 | 715 | 4724 |
| 2019 | 774 | 4102 |
| 2020 | 855 | 3710 |
| 2021 | 594 | 2832 |
| 2022 | 697 (262*) | 3518 (1344*) |
| 2023 | 209* | 1352* |
[Zdroj: SZÚ, *do konce července]
K prvním příznakům encefalitidy patří zvýšená teplota, únava, bolesti svalů, kloubů a hlavy. Takový stav u pacientů trvá přibližně několik dní až jeden týden. Potom typicky přichází období klidu trvající pět až deset dní, kdy nemocný nepociťuje žádné obtíže. Poté ale přichází druhá významně horší fáze infekce. Při ní se dostaví poruchy nervového systému a kterou SZÚ popisuje následovně.
„Typická klíšťová encefalitida vypadá jako virový zánět mozkových blan, při kterém nemocný trpí bolestmi hlavy, světloplachostí či zánětem spojivek, anebo jako zánět mozku s poruchami spánku, paměti, koncentrace, rovnováhy, dezorientace. Dochází k postižení hlavových nervů. Při postižení mozku a míchy se objevují obrny,“ uvádí SZÚ.
Nejzávažnější je bulbocervikální forma encefalitidy, při níž pacientovi selhávají centra v prodloužené míše. Bulbocervikální forma nemoci končívá smrtí.
Klíšťová encefalitida je nebezpečná nejen svým průběhem, ale i svými následky, upozorňují zástupci SZÚ. Pacienti, kteří se z nemoci zotavili, si často odnášejí následky na celý život. Špatně spí a nevydrží se dlouho soustředit. Mívají časté bolesti hlavy, trpí únavou. V horších případech skončí infekce obrnou končetin nebo obličeje.
Klíšťata přenáší nemoci i na podzim
Před encefalitidou přenášenou klíšťaty ochrání děti, dospělé i seniory očkování, které mají lidé ve věku 50 a více let plně hrazené ze zdravotního pojištění. Jde o třídávkové očkování, kdy ochrana před nemocí nastupuje už měsíc po první dávce. Přeočkování doporučují lékaři provést po pěti letech, u starších osob ideálně již po třech letech.
„Je to nejspolehlivější metoda, jak se vyhnout riziku prodělání nemoci a trvalým následkům včetně ochrnutí,” říká k očkování proti klíšťové encefalitidě lékařka z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka Dita Smíšková.
Jako ochranu před zakousnutím klíštěte odborníci doporučují používat i repelenty. Při delším pobytu v přírodě se má jejich aplikace opakovat. Lidé by se měli po návratu domů pečlivě prohlédnout a osprchovat. Přisáté klíště pak co nejdříve odstranit. Přenos nemoci ovlivňuje i délka jeho přisátí.
Na vakcínu proti encefalitidě lidem mladším 50 let částečně přispívají zdravotní pojišťovny z programů prevence. Jedna dávka pro dospělého vyjde na zhruba tisíc korun, pro děti je vakcína zhruba o stokorunu levnější.
Proti druhé z častých nemocí přenášených klíšťaty borelióze zatím účinná očkovací látka neexistuje. I když na jejím vývoji farmaceutické firmy pracují.
Ze života klíšťat…
Životní cyklus klíštěte probíhá ve čtyřech stadiích: vajíčko, larva, nymfa a dospělé klíště. Klíšťata se přisávají a přenášejí nemoci během posledních třech stadií. Larvy, pozorovatelné pouhým okem, vypadají jako zrnka prachu. Nymfy jsou o něco větší, dají se přirovnat k velikosti makového zrnka. Dospělé klíště má osm nohou. Klíšťata se liší svojí barvou. A to od červené po tmavě hnědou až černou.
Během přisátí se dospělá samička může zvětšit až na velikost hrachového zrna. Sání trvá jeden až dva týdny. Klíšťata vydrží i hladovět, a to déle než jeden rok. Klíšťata vyskytující se v České republice musí obvykle vystřídat až tři hostitele, než se promění v dospělého jedince. Délka vývojového cyklu klíštěte závisí na konkrétních podmínkách, pohybuje se v rozmezí jednoho až čtyř let.
Za zmínku stojí i to, že klíšťata se nepohybují jen v nižších nadmořských polohách. Mírné klima posledních let způsobilo, že se klíšťata přesouvají i do vyšších nadmořských poloh, a to až kolem 1 100 m. n. m. Setkat se s nimi tak lidé mohou i v horských oblastech. Tedy i v nich se vyplatí proti klíšťatům chránit jak očkováním, tak repelenty a vhodným oblečením.
–VRN/ČTK–
